Smart Cities and Communities solutions integrating energy, transport, ICT sectors through lighthouse (large scale demonstration - first of the kind) projects. Le concept de "Smart cities" (traduit un peu maladroitement en français par...
(Zdroj: EU Projects Partner Search)
Na přelomu roku zveřejnila Evropská komise výsledky dalších výzev do programu Horizon 2020 – SME Instrument. A jak si tentokrát vedly české subjekty? Do první fáze přihlásili celkem 24 projektů a do druhé fáze 2 projekty. Tato čísla nám ovšem nic neřeknou bez detailnějšího pohledu na okolní státy.
Začněme u fáze 1. Nejvíce projektů podalo trio Itálie (480), Španělsko (335) a Velká Británie (161) – to jsou ohromující čísla v porovnání s těmi českými, že? Na umístění na chvostu jsme poslední dobou zvyklí, ale to, že nám ukazují záda státy jako Polsko (127), Maďarsko (107), Bulharsko (63) i Slovensko (28) už je myslím na pováženou! Že bychom měli tak málo schopných a inovativních podniků ve srovnání s okolními státy? Nebo bude spíše chyba u národního koordinátora mezinárodních projektů – Technologického centra Akademie věd a nedostatečné informační podpory českým subjektům?
Druhá fáze nabízí stejný pohled v bledě modrém s jedním rozdílem – kromě všech již jmenovaných států nás předstihlo i Rumunsko! Nejvíce projektů v této fázi podal opět triumvirát Itálie, Španělsko a Velká Británie.
Největším lákadlem byly oblasti informačních technologií (890 projektů), energetických systémů (370), nanotechnologií (333), zelené dopravy (315) a ekoinovací (312).
Výsledky hodnocení se pro projekty v první fázi dozvíme v únoru 2015 a pro projekty v druhé fázi v dubnu 2015. O možnostech účasti českých subjektů v mezinárodních programech pravidelně informuje Asociace výzkumných organizací (AVO) na svém blogu.
Unikátní hvězdicové letecké motory vznikají už několik let v malé dílně Pravoslava Vernera z Vikýřovic. Jde o jediné místo na světě, kde se dnes ve stejném rozmezí hmotnosti a výkonu vyrábí. Zájem o ně mají například v Německu, první už ale míří i do Ameriky.
Výrobce hvězdicových leteckých motorů ze Šumperska Pravoslav Verner s ukázkou své práce. | foto: Vojtěch Bílý,5plus2.cz
Než Pravoslav Verner vyrobil svůj první hvězdicový motor pro letadla, vedla k tomu dlouhá cesta. S podnikáním navíc začínal v době, kdy se to ostatním lidem zdálo takřka nemožné.
„Bylo to ještě za totality, v roce 1985 jsem začal ve své dílně opravovat motory vozů Mercedes,“ vzpomíná na své začátky Verner. Několik let mu to k obživě stačilo, na nedostatek zakázek si nestěžoval.
„Ve čtyřech lidech jsme dokázali celý motor rozložit a zase složit za dopoledne. S tím, jak se ale hranice stále více otevíraly, tak si lidé kupovali novější auta s jinými motory, a to už se moc nevyplatilo opravovat. Vášeň pro motory mi ale zůstala, a tak jsem zkusil přejít na ty pro letadla,“ vypráví Pravoslav Verner.
V roce 1993 se tak dovzduchuvzneslo první letadlo poháněné motorem z dílny ve Vikýřovicích.
„Jsou za tím stovky hodin, strávené nejdřív u výkresu, ale potom hlavně v dílně. Než jsem měl první motor hotový, trvalo to asi tři roky,“ popisuje muž, který se nebojí vlastní motory osobně zkoušet i v kokpitu letadla. A nebylo to vždy snadné.
„Třeba jsme motor nahodili, tři minuty běžel, pak v něm zarachotilo a bylo po něm. Odrovnal jsem jich spoustu, klidně i tři za týden,“ vzpomíná Verner. Náročný je však vývoj motorů nejen po stránce technologické, ale hlavně finanční.
„V podstatě vše, co jsem vždycky vydělal, jsem vzápětí zase vrazil zpátky do firmy. Beru to ale hlavně jako koníček, uživit se tím moc nedá. Je ale důležité vyvinout vždy něco, co na trhu chybí. A tím podle mě byly hvězdicové motory,“ popisuje Verner.
Na začátku stály právě hvězdicové motory, využívané v letadlech v meziválečném období.
„Dnes je děláme jen my a potom nějací Australané. Ty ale nebereme jako konkurenci, protože váhově ani výkonově zdaleka nesplňují to, co my jsme udělali hned na první pokus,“ říká Verner.
Největší výhodou hvězdicového motoru je podle něj hlavně poměr mezi jeho váhou a výkonem.
„A také spolehlivost. Když mi v sedmiválcovém motoru za letu jeden odejde, tak to poznám jen já, ale nikdo jiný si toho ani nevšimne. A když odejdou tři, tak pořád krásněletím, výkon mám dostatečný.“
V současnosti vznikají ve Vikýřovicích hlavně sedmiválcové motory. Zájem je o ně nejen mezi milovníky historických letadel.
„Dáváme je třeba do ultralightů. Dnes jsou všechny vesměs stejné, zato když já přiletím na slet, hned se za mnou každý divák otočí. Padesát ultralightů bude tak podobných, že je to jako přijít se podívat na škodovky před supermarket. Letadlo s hvězdicovým motorem je něco jiného, když motor osolím, je to jako z jiného světa,“ vysvětluje Verner, který si pamatuje i svůj první ostrý let s novým motorem.
„Bylo to 26. srpna 2013, když jsem letěl na olomoucký letecký den. Musel jsem si vyrobit i vlastní letadlo, protože nám nikdo to své nechtěl půjčit na osazení tímto motorem. Takže jsme u nás svařili železnou kostru a udělali dřevěná křídla. Což bylo hodně náročné, křídla jsme dělali snad půl roku. Každé musí vydržet zkoušku zatěžkáním 700 kilo,“ popisuje další nelehký úkol Verner.
A rovnou přiznává, že při prvním letu měl velký strach, zda bude všechno fungovat, jak má.
„A strach mám vlastně vždycky, když jdu do letadla. I když spíš je to respekt,“ vysvětluje muž, o jehož motory roste zájem.
„Zatím jde většina do Německa, není to totiž zrovna levná záležitost. Jeden motor vyjde na 12 tisíc euro. Teď chystáme dva motory i do Ameriky, takže věřím, že brzy se to rozjede do celého světa.“
Máte projektový nápad vhodný pro program DANUBE nebo hledáte partnera do projektu? Program nadnárodní spolupráce DANUBE zahrnuje Rakousko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Německo, Maďarsko, Moldavsko, Černou Horu, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajinu. Témata řešena v rámci jednotlivých priorit by měla zahrnovat většinu tradičních témat řešených nadnárodní spoluprací jako jsou inovace, doprava, životní prostředí atd.
Technologická agentura České republiky (dále „poskytovatel“) VYHLAŠUJE výsledky první veřejné soutěže ve výzkumu a experimentálním vývoji Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON (dále “veřejná soutěž”), vyhlášené dne 5. května 2014.
V této veřejné soutěži mělo být pro první rok řešení rozděleno mezi příjemce 500 mil. Kč. Na první veřejnou soutěž však bude vyčleněno s ohledem na současný stav rozpočtu TA ČR 250 mil. Kč. Finanční prostředky budou rozděleny mezi podprogramy 1, 2 a 3 v poměru, který byl dán schváleným programem a Zadávací dokumentací v poměru 36/32/32 na jednotlivé podprogramy (podprogram 1/podprogram 2/podprogram 3).
V případě poskytnutí dalších finančních prostředků do rozpočtu TA ČR budou podpořeny další projekty, a to až do výše vyhlášené finanční alokace 500 mil. Kč tak, jak byla plánována pro rok 2015 v Zadávací dokumentaci veřejné soutěže.
Poskytovatel předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory u níže uvedených projektů.
1. Projekty určené k podpoře (skupina 1), které vzhledem k objemu finančních prostředků ve výši 250 mil. Kč pro veřejnou soutěž budou podpořeny a poskytovatel předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory.
2. Projekty určené k podpoře (skupina 2), které mohou být podpořeny pouze v případě dalšího navýšení finančních prostředků do rozpočtu poskytovatele na tuto veřejnou soutěž anebo v případě, že nebude uzavřena Smlouva o poskytnutí podpory/vydáno Rozhodnutí o poskytnutí podpory s uchazeči návrhů projektů uvedených ve skupině 1. V tomto případě budou podpořeny projekty v pořadí, ve kterém jsou zveřejněny, a to až do výše alokace stanovené v Zadávací dokumentaci, tj. 500 mil. Kč.
Poskytovatel nepředpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory u níže uvedených projektů.
3. Projekty doporučené k podpoře (skupina 3), které však vzhledem k objemu finančních prostředků určených pro tuto veřejnou soutěž budou podpořeny pouze v případě, že nebude uzavřena Smlouva o poskytnutí podpory/vydáno Rozhodnutí o poskytnutí podpory s hlavními uchazeči návrhů projektů uvedených ve skupině 1 a 2. V tomto případě budou podpořeny projekty v pořadí, ve kterém budou zveřejněny.
4. Projekty, které nebyly doporučeny k podpoře (skupina 4).
Celkem bylo do soutěže doručeno 725 návrhů projektů, do hodnocení postoupilo 717 návrhů projektů, z nichž bude podpořeno celkem 91, což znamená 12,6% míru úspěšnosti*.
Rozdělení předpokládaných finančních prostředků dle jednotlivých podprogramů:
| Počet doručených návrhů projektů | Počet přijatých návrhů projektů k hodnocení | 250 mil. Kč | 500 mil. Kč | |
| Počet financovaných projektů | Počet financovaných projektů | |||
| Podprogram 1 | 311 | 307 | 36 | 51 |
| Podprogram 2 | 246 | 245 | 26 | 51 |
| Podprogram 3 | 168 | 165 | 29 | 67 |
| Celkem | 725 | 717 | 91 | 169 |
*Míra úspěšnosti je počítána k počtu přijatých návrhů projektů do soutěže.
Uchazeči o podporu budou o rozhodnutí poskytovatele vyrozuměni i písemně. Na podporu není právní nárok. Proti rozhodnutí poskytovatele se není možné odvolat, uchazeč může podat stížnost ke kontrolní radě TA ČR dle SME-08 Směrnice o stížnostech ve veřejných soutěžích.
(Zdroj: tacr.cz)
Brno – Rakovinu prostaty muži díky výzkumu brněnských vědců poznají snadněji. Pracovníci Laboratoře metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně totiž vyvíjí test, prostřednictvím kterého muži snadno, rychle a bezbolestně poznají, zda zhoubným onemocněním trpí.
Rakovinou prostaty trpí mnoho mužů nejen v České republice. Brněnští vědci jim teď dávají šanci, jak na nádor přijít dřív a jednodušeji, než je návštěva lékaře.Autor: DENÍK/Michal Bílek
Podle mluvčího Mendelovy univerzity v Brně Radovana Kramáře se jedná o test, který je podobný domácím těhotenským testům. „Do doby, než vědci přišli s tímto způsobem, bylo možné rakovinu prostaty diagnostikovat pouze při návštěvě lékaře. Muži ji však často odkládali, protože příznaky nádorového onemocnění jsou velmi podobné problémům se zbytnělou prostatou, kterými trpí velká část mužů po padesátce," vysvětlil Kramář.
Pomocí látky sarkosin, kterou má v těle každý člověk, test rozezná, zda muž trpí rakovinou, nebo nikoliv. Zvýšené množství sarkosinu v těle podle vědců ukazuje na varovné signály nežádoucích změn prostaty.
Na projektu pracovali brněnští výzkumníci čtyři roky. Jejich cílem bylo prokázat, zda je právě sarkosin spolehlivým vodítkem k určení zhoubných nádorů prostaty. Vědci sledovali množství sarkosinu v moči pacientů s různými nádory prostaty a srovnávali je se zdravými jedinci. „Výsledky, které jsme analýzou vzorků moči získali přibližně od pěti stovek pacientů, ukazují, že sarkosin skutečně může sloužit jako diagnosticky velmi efektivní molekula. Velkou výhodou je navíc jeho jednoduchá analýza," popsal pracovník Laboratoře metalomiky a nanotechnologií Zbyněk Heger, který se na výzkumu podílel.
Vědci z Mendelovy univerzity už mají základní představu o tom, jak by měl domácí test vypadat. „V současné době hledáme partnera z komerční sféry, který by test uvedl na trh. Jednali jsme už s několika zahraničními firmami, zatím neúspěšně," konstatoval ředitel Centra transferu technologií Mendelovy univerzity v Brně Robert Plaga.
Test má muže upozornit na to, že mají v těle zvýšenou hladinu sarkosinu a měli by tedy vyhledat lékaře. Díky tomu mohou lidé včas zachytit především agresivní formy rakoviny prostaty.
V Laboratoři metalomiky a nanotechnologií zároveň běží experimentální práce, která zkoumá, nakolik může sarkosin odhadnout pooperační prognózu pacienta. „Jde o pacienty, kterým lékaři prostatu při operaci odstranili. Ukazuje se totiž, že muži, kterým se nádor po zákroku vrátil, měli před operací zvýšenou koncentraci sarkosinu oproti těm, kteří se po odebrání prostaty zcela uzdravili," poznamenal Heger.
Muži by test, který odhalí rakovinu prostaty, uvítali. „Pokud by bylo jeho provedení tak jednoduché, určitě bych si ho koupil. Je to lepší než nepříjemné vyšetření u lékaře," řekl například Jan Kamenda. Pokud se najde firma, která by se výrobou testu zabývala, mohl by být na trhu do dvou let.
(Zdroj: brnensky.denik.cz)
Brno – Financování výzkumu se stalo jedním z hlavních témat jednání České konference rektorů. Na setkání rektorů, které letos hostí Masarykova univerzita, přijel také ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) a vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). S rektory se shodli na tom, že by měl vzniknout samostatný orgán, který by se naplno věnoval problematice rozdělování peněz na výzkum univerzit a vědeckých center. Bělobrádek navrhuje vznik takzvaného Úřadu pro vědu.
Vznik samostatného úřadu má podporu i mezi vysokými školami. "Drtivá většina rektorů souhlasí s tím, aby byla kolektivní zodpovědnost nahrazena tou individuální člena vlády a jemu podřízenému úřadu. Kolektivní orgány v této sféře nejsou příliš efektivní pro spravování poměrně velkých částek," dodal rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek s tím, že on sám je příznivcem vzniku samostatného ministerstva.
Podle Bělobrádka nová "centrální autorita" zpřehlední rozhodování o vědě, vyřeší současnou roztříštěnost kompetencí a definuje zodpovědnost za konkrétní oblasti a úkoly.
Dostávají univerzity dost peněz na výzkum?
Debaty o financování české vědy a výzkumu vyvolalo nedávné prohlášení Sněmu Rady vysokých škol, že při rozdělování finančních prostředků na příští rok nebyly zřejmě v rozporu se zákonem zohledněny výsledky výzkumu. To Bělobrádek na dnešním jednání s rektory odmítl. "Vždy se hodnotí výkon zpětně. Dvacet procent je z té metodiky z předcházejícího roku, jinak se hodnotí několik let zpátky podle toho, jaký výkon ta jednotlivá vědecká instituce má, takže já v tom nevidím žádný problém," uvedl Bělobrádek.
Bek přesto kritizoval nastavení podmínek. "Když se díváme na to, jakou hodnotu má jeden bod toho hodnocení v různých typech institucí, tak samozřejmě existuje diference mezi vysokými školami a některými jinými příjemci," uvedl Bek s tím, že by měl existovat poměr mezi výkonností univerzit a jejich podílem na celkovém balíku peněz.
(Zdroj: ceskatelevize.cz)
Již po 21. pořádá AIP ČR Týden výzkumu, vývoje a inovací, v rámci kterého se uskuteční spousta zajímavých akcí (program INOVACE 2014). Například ve středu 3. 12. proběhne v Technologickém centru seminář s názvemHorizont 2020 pro začínající podnikatele. Čtvrtek pak bude věnován programům EUREKA a EUROSTARS a večer budou vyhlášeny výsledky soutěže VIZIONÁŘI 2014.
V průběhu celého týdne budou v ČSVTS na Novotného lávce prezentováni hlavní aktéři inovací v ČR (katalog vystavovatelu). V pátek pak dojde v Senátu PČR k slavnostnímu předání ceny Inovace roku 2014.
Podrobný program Týdne inovací stahujte zde: program INOVACE 2014.
(Zdroj: avo.cz)
Německá společnost Sunfire odhalila stroj, který by mohl pěkně zahýbat s celým automobilovým průmyslem. Dokáže totiž přeměnit vodu a oxid uhličitý na syntetická paliva na bázi ropy. Kromě benzínu tak dokáže vytvořit také například petrolej, uvedl server Cnet.
Prototyp stroje na výrobu syntetických paliv dokáže zatím vyprodukovat barel benzínu denně.
FOTO: Sunfire
neděle 30. listopadu 2014, 19:11
Nový stroj staví na principu Fischer-Tropschovy syntézy, během které jsou pod velkým tlakem oxid uhelnatý a vodík, případně methan, přeměňovány na kapalné uhlovodíky. Vše přitom probíhá při vysokých teplotách pohybujících se mezi 200 až 350 °C.
Tato chemická reakce je známá už od první poloviny minulého století, za objevem stojí němečtí vědci Franz Fischer a Hans Tropsch. Využívána byla například Japonskem i Německem během druhé světové války a také Jihoafrickou republikou za apartheidu – protože tyto země neměly dostatečný přístup k ropě, vyráběly její náhražku pomocí zmiňované syntézy z uhlí.
Vědci se snažili během uplynulých desetiletí celý proces značně vylepšit, ale nikdy nedosáhli zcela uspokojivých výsledků. Náklady na tvorbu syntetických paliv na bázi ropy totiž byly tak vysoké, že výrazně převyšovaly cenu klasické ropy.
Proces přeměny vody a oxidu uhličitého na palivo.
FOTO: Sunfire
Společnost Sunfire, sídlící v Drážďanech, však celý proces nyní zdokonalila. Pomocí solárních a větrných elektráren přemění vodu na páru, elektrolýza se pak postará o odstranění kyslíku. Syntézou vodíku a oxidu uhelnatého, který je získán přeměnou oxidu uhličitého z atmosféry, pak vznikne vysoce čisté palivo. Jak nákladný celý proces je, však podnik zatím neprozradil.
„Tato souprava nám umožňuje ukázat technickou proveditelnost v průmyslovém měřítku,“ uvedl šéf společnosti Sunfire Christian von Olshausen s tím, že střídání fosilních paliv za novou „čistější formu“ bude bezesporu běh na dlouhou trať.
Podle něj prý současný proces dosahuje 50% efektivity, což jsou údajně skvělé výsledky. Sám ale připouští, že vědci v současnosti již pracují na navýšení na 70 %. Prototyp dokáže v současnosti vyprodukovat barel syntetického benzínu denně.
Odklon od fosilních paliv tak nemůžeme očekávat ze dne na den. Celý výrobní proces německých vědců čeká řada dalších testů, na základě jejichž úspěšnosti se budou dál hledat investoři.
(Zdroj: novinky.cz)
V pražském sídle agentury CzechInvest ve Štěpánské ulici se ve čtvrtek 27. listopadu 2014 sešli zástupci 12 českých nanotechnologických firem. Svým podpisem zde založili Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR. Ta chce do budoucna stavět na dobrém jménu, které má Česko v tomto oboru ve světě, dále jej posilovat a reprezentovat zájmy svých členů v českém průmyslu i v zahraničí. Zaměří se také na aktivní vyhledávání podpory a příležitostí spolupráce na komerční i akademické úrovni.
„Češi vynikají zejména v oblasti nanovláken a optiky, kde mohou navazovat na tradici a světově významné objevy profesorů Jirsáka a Delonga,“ konstatuje Jiří Fusek, specialista nanotechnologického sektoru agentury CzechInvest, který spolupracoval na založení asociace. „Zdejší firmy přichází s inovacemi na úrovni finálních produktů, což stále není běžné. Asociace má potenciál ještě více zviditelnit Českou republiku jako nanotechnologickou velmoc v očích zahraničních investorů,“ zdůrazňuje.
„Naší ambicí je vystupovat jako partner při tvorbě programů propagace odvětví ve vzdělávací i obchodní sféře, v oblasti ekonomiky na národní i evropské úrovni či při nastavování financování a podpory sektoru nanotechnologií,“doplňuje Jiří Kůs, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, který zároveň stál při zrodu myšlenky jejího založení.
Členy Asociace jsou primárně subjekty z podnikatelské sféry. Konkrétně se jedná o firmy IQ Structures s.r.o., NANOVIA s.r.o., nanoSPACE s.r.o., Advanced Materials - JTJ s.r.o., SPUR a.s., NanoTrade s.r.o., ASIO, spol. s r.o., PARDAM, s.r.o., Výzkumný Technologický Institut s.r.o., HE3DA s.r.o., JIMIPLET, s.r.o. a NAFIGATE Corporation, a.s. Do budoucna však předpokládají úzkou spolupráci také s výzkumnými, vědeckými a vzdělávacími institucemi v oboru.
Kontakt na Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR:
Jiří Kůs, Předseda výkonné rady, tel.: +420 603 417 229, kus@nanospace.cz
(Zdroj: avo.cz)
