Pětadvacet let od sametové revoluce by byl jistě vhodný okamžik pro stručnou reflexi vývoje na scéně výzkumu a vývoje - vzhledem k rozsahu sloupku alespoň pár slov k jedinému aspektu, ke grantovému systému. Ve víru všeobecných změn na počátku 90. let jsme začali horečně přemýšlet o tom, jak lépe a efektivněji financovat vědu, a logickým výsledkem bylo zavedení systému obvyklého v civilizovaných zemích. Takže pryč se státními plány základního výzkumu - ať žijí granty! Naše nadšení pro tento zdánlivě velmi objektivní způsob financování neznalo mezí a celkem pochopitelně jsme příliš nenaslouchali kritickým hlasům některých zahraničních kolegů, že totiž grantový systém bez adekvátního institucionálního financování nemusí být to pravé ořechové. Vrhli jsme se do toho - ostatně jako i do řady dalších změn - doslova po hlavě.

Zvykli jsme si psát žádosti o granty, závěrem každého roku průběžná hlášení grantovým agenturám, na konci grantu závěrečné zprávy, souběžně s tím nové žádosti - prostě roztočil se grantový kolotoč se vším všudy. Postupně se ale začala ukazovat jedna zásadní nedomyšlenost celého systému, a to nepochopení role grantů zejména v základním výzkumu. Ve vyspělých státech jsou totiž finance z grantů většinou jen pomyslnou šlehačkou na dortu tvořeném poměrně vydatným institucionálním korpusem. Tendence u nás byly však zcela opačné. Vzpomínám si na neustálé snahy některých členů minulých vládních rad pro výzkum a vývoj o redukci institucionálního financování ve prospěch účelového. Vrcholem tohoto přístupu byl pak výrok jednoho z bývalých premiérů (připomínám, že z titulu své funkce byl zároveň předsedou zmíněné vládní rady), který v projevu na sněmu Svazu průmyslu a dopravy doslova řekl: "Institucionální financování musí být bílou vránou - o všechno je třeba soutěžit!"

(Zdroj: ihned.cz)

Vyhlášení prvních výzev v novém programovém období 2014-2020 můžeme očekávat již v březnu 2015. Tuto vítanou novinku včera oznámila ministryně Karla Šlechtová.

Výzvy tak budou vyhlášeny dříve, než dojde ke schválení operačních programů Evropskou komisí. Reálné schválení je totiž očekáváno až na konci jara. Česko na Dohodě o partnerství pracovalo tři roky, v posledním roce příprav se však třikrát změnila vláda.

Na našich stránkách jsou uvedeny aktuálně dostupné informace o všech programech Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Pokud máte jakékoliv dotazy k uvedeným informacím, neváhejte nás kontaktovat.

• Pro více informací o očekávaných dotačních příležitostech pro podniky a podnikatele v příštím roce můžete navštívit semináře Dotační možnosti pro podniky 2014+, které pořádá enforum.cz.

(Zdroj:oppik.cz)

Maximalizujeme pravděpodobnost vašeho úspěchu na americkém trhu. Společnosti, které budou vybrány musí mít unikátní produkt, mít za sebou zkušenosti z expanze na jiný než český trh a vysoký potenciál růstu. Více informací a parametrů účasti v projektu můžete najít v záložce přihlašovací formulář, kde je třeba vyplnit potvrdit formulář, abyste se mohli do projektu přihlásit.

• Jste úspěšnou českou společností?
• Máte výjimečný produkt?
• Chcete, aby vaše podnikání rostlo?
• Máte zkušenost s expanzí na jiný než český trh?
• Uvítáte poradenství co zvýší využití potenciálu trhu?

Rádi budeme Vaším průvodcem na americkém trhu.

Výběr uchazečů

Přihlášené projekty budou posuzovány komisí, která se skládá ze zástupců top managementu společností Meopta a expertů z akademické I privátní oblasti, kteří mají hluboké zkušenosti s investičními projekty.

Klíčové parametry úspěšného uchazeče:

• Potenciál produktu na trhu
• Úroveň technologické vyspělosti produktu, atraktivita a inovativnost
• Finanční zdraví společnosti (účetní data za poslední 3 roky)
• Kvalita management týmu uchazeče
• Kvalita business plánu

Pro přihlášení Vašeho projektu do MeoHub prosím vyplňte formulář.

Přihlašovací formulář zde

(Zdroj: meohub.com)

1. místo LIKO-S, a.s.

Společnost vlastní jedna rodina, která se podílí na přímém řízení firmy. LIKO-S se zabývá výrobou a montáží halových objektů, montovaných budov, zámečnickou prací na zakázku a specifickými akusticko-izolačními realizacemi. Kromě kvalitní práce dává svým zákazníkům ještě něco navíc - nabízí osobní angažovanost svých pracovníků. 

2. místo Dvořák - svahové sekačky, s.r.o.

Společnost Dvořák – svahové sekačky se zaměřuje na vývoj, výrobu a servis svahových sekaček. Dominantním produktem firmy je patentem chráněný výrobek - rádiem řízená svahová sekačka.

3. místo LASKI, s.r.o.

Firma LASKI se věnuje výrobě komunálních strojů. Původně byla firma zaměřena na prodej náhradních dílů pro zemědělskou techniku, ale nedlouho po svém vzniku začala společnost LASKI s vývojem svých vlastních výrobků. Dnes je pro firmu stěžejní činností výroba fréz na pařezy, štěpkovačů, drážkovačů, zametacích kartáčů, vysavačů listí apod. 

Cena veřejnosti: LIKO-S, a.s.

Stá hlasující v ceně veřejnosti byla Jana Pinkasová.

 

Výsledky druhého ročníku soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2013

1. místo KAMA, spol. s.r.o.

Známá firma vyrábějící sportovní čepice a svetry s obratem přes 50 mil. korun a s exportem do 20 zemí světa začínala tím, že si její majitelka přivydělávala během mateřské dovolené.

2. místo IMS-Drašnar, s.r.o.

Firma, která začínala  v roce 1990 v garáži, je dnes stěžejním dodavatelem pro koncern Volkswagen a vybudovala si jméno v celém automobilovém průmyslu.

3.místo VAVI, s.r.o.

Zakladatelka firmy Věra Vávrová začínala s domácím zakázkovým šitím. Společně se svým manželem a synem vybudovali firmu, která vyrábí košile pro Pietro Filipi, uniformy pro Student Agency, RegioJet a další.
 

Podívejste se na video s loňským vítězem soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2013

Výsledky prvního ročníku soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2012

Liva Předslavice, spol s.r.o.

Tradiční a výhradně rodinná firma z Jižních Čech, která se zabývá zemědělstvím a je významným zaměstnavatelem regionu a členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

(Zdroj: rodinnafirmaroku.cz)

Za účasti prezidenta Miloše Zemana, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a Michaely Marksové-Tominové, proběhl 12. ročník nejvýznamnějšího tuzemského setkání podnikatelů, které každoročně připravuje AMSP ČR. Den podnikatelů České republiky byl tradičně zahájen valnou hromadou, pod níž následovalo Exportní fórum zaměřené na Spojené státy americké, ve večerních hodinách proběhl galavečer, v rámci kterého předseda Asociace diskutoval s prezidentem a klíčovými ministry. Ve druhé části slavnostního setkání byly oceněny nejlepší tuzemské rodinné firmy a začínající podnikatelé.

Již podruhé se ve čtvrtek 6. listopadu sešla Vědecká rada BIC Brno. Hlavním hostem zasedání byl Marian Piecha, bývalý ředitel agentury CzechInvest a současný ředitel sekce investic a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ten ve své prezentaci představil nové možnosti financování výzkumu, vývoje a inovací na období 2014 - 2020. V rámci dalšího programu proběhla prezentace výzkumných a vývojových záměrů několika významných firem regionu, které by rády navázaly spolupráci s výzkumnou sférou.

Nejzajímavější možností financování firemních VaV projektů pro nadcházející období 2014 – 2020 bude bezesporu nový operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Podstatnou změnou bude oproti minulému období 2007 – 2013 především to, že finanční podpora již nebude poskytována na čistou obnovu strojů a zařízení, ale podnikatelé budou muset v rámci svých projektů prokazovat jejich inovativnost.

„Cílem programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je, aby česká ekonomika byla založená na znalostech a inovacích, a díky tomu konkurenceschopná a udržitelná,“ vysvětlil ředitel Piecha. OP PIK se proto zaměřuje především na rozvoj firemního výzkumu a vývoje, podporu inovací v malých a středních firmách, ale také třeba na úspory v rámci energetiky či rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a ICT. „Na podporu českých podnikatelů půjde v rámci příštího období z evropských fondů zhruba 116 miliard korun,“ dodal Marian Piecha.

Firmy představily své záměry, jak chtějí spolupracovat s vědci

V další části zasedání se Vědecká rada věnovala jednomu ze svých primárních úkolů, a to propojování firem s výzkumnými institucemi. Příležitost prezentovat své výzkumné záměry proto dostaly také firmy, konkrétně společnosti Bioveta, ZKL, Plasmametal a Agel.

Společnost Bioveta patří mezi nejvýznamnější firmy v oblasti vývoje veterinárních a humánních farmaceutických přípravků. Její úspěch tkví také v tom, že investuje nemalé finanční prostředky do svých kapacit a vybavení VaV (cca 10 % ročního obratu). Letos například zahájila Bioveta výstavbu nového farmaceutického střediska VaV.

Jako další se představila tradiční brněnská firma s mezinárodním významem ZKL, která v oboru výroby valivých ložisek drží krok se světovou konkurencí. Aby se tak dělo i nadále, chce společnost rozšířit oblast VaV o zkušebnictví a diagnostiku. ZKL využívá inovační strategii v oblasti výrobkové, technologické a konstrukční.

Společnost Plasmametal, která vystoupila dále, je progresivní firma, jež slaví úspěchy v ČR i zahraničí díky produktům strojírenské výroby, a to jak v oblasti prvovýroby, tak v oblasti technologie žárového stříkání. Firma například získala možnost renovovat železniční dvoukolí v Německu. V současné době společnost rozšiřuje kapacity v oblasti VaV a nabírá výzkumníky do řízení i výroby.

Jako poslední se představila firma Agel, největší soukromý poskytovatel zdravotní péče ve střední Evropě. Tato skupina v současnosti provozuje 15 nemocnic, 7 poliklinik, ročně hospitalizuje 170 tisíc pacientů a ambulantně ošetří 2 miliony pacientů. Záměrem společnosti je poskytovat podporu odborným pracovištím v oblasti VaV, rozvíjet infrastrukturu pro VaV, aplikovat výsledky výzkumu do praxe a podporovat spolupráci na národní i mezinárodní úrovni.

Vědecká rada rozdělena do pracovních skupin

Všech 33 členů Vědecké rady bylo při čtvrtečním zasedání rozděleno do pracovních skupin, které se budou pravidelně scházet a diskutovat o možnostech spolupráce s firmami či o spolupráci v rámci mezinárodních projektů. Toto rozdělení by mělo přispět k pružnosti, rychlosti a efektivitě práce. „V těchto skupinách jsou úzce propojeni členové Vědecké rady z příbuzných oborů, díky čemuž se vytvoří podmínky pro efektivní spolupráci a komunikaci v období mezi zasedáními Rady,“ uvedl předseda Vědecké rady Petr Vavřín.

Elektroletadlo, úsporné zvedací plošiny, čidla měřící vlhkost fotbalového hřiště a software, který pomáhá při rozhodnutí, kolik pesticidů použít na konkrétní pole získaly letošní „Technologické Oskary“ - Ceny Technologické agentury ČR (TA ČR) 2014. Všechny oceněné projekty aplikovaného výzkumu mají jedno společné, soustředí se na snižování spotřeby a lepší zacházení se zdroji, ať jde o peníze, elektřinu, vodu nebo chemické látky.

Technologická agentura oceňuje projekty aplikovaného výzkumu ve čtyřech kategoriích - užitečnost řešení, originalita řešení, ekonomický přínos a řešení pro kvalitu života. Cena v kategorii ekonomický přínos bude letos udělena poprvé.  „Cena TA ČR je známkou kvality výsledku vyznamenaného projektu. Věříme, že oceněná řešení se uplatní v praxi a tím se potvrdí, že má smysl dávat veřejné prostředky do aplikovaného výzkumu. Lidem i společnosti to přináší užitek,“ vysvětluje předsedkyně TA ČR Rut Bízková. Ceny získali autoři projektů, které byly podpořeny v rámci programů TA ČR.

Oceněné projekty Cena TA ČR 2014:

Z divadelních prken do průmyslové haly

Kategorie Ekonomický přínos: Regulované rekuperační převodníky

Řešitelé: OCHI - INŽENÝRING, spol. s r.o. , ELVAC a.s. ,Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava / Fakulta strojní

Hydraulické plošiny pomáhají v průmyslových provozech při zdvihání těžkých nákladů nebo pro překonávání výškových rozdílů. Klasický mechanický pohon ale spotřebovává velké množství elektrické energie. Tu se daří snížit hydraulickým plošinám, které dokáží část energie znovu využít při tzv. rekuperaci, při které se využívá pasivní pohyb břemene směrem dolů. Inspiraci pro průmyslové plošiny našli výzkumníci v nečekané oblasti. „Ověřili jsme možnost alternativního pohonu, kterou normálně používáme u divadelní nebo zábavní techniky,“ vysvětluje Otakar Ožana z ostravské firmy OCHI-INŽENÝRING.

 Společnost ve vlastní vývojové zkušebně sestavila zvedané plošiny s jednoosým a dvouosým lineárním regulačním rekuperačním převodníkem. Provedené zkoušky ukázaly, že úspory energie se pohybují v rozsahu 35 - 42 % oproti stávajícím elektromechanickým pohonům obdobných zvedaných plošin s výkonem 7,5 kilowattu. Nový systém předčí stávající elektromechanické pohony snížením instalovaného příkonu a minimálně třicetiprocentními úsporami odebírané elektrické energie.

Díky tomu mohou průmyslové podniky výrazně ušetřit. Při pohonu reálných hydraulických stanic instalovaného aktivního výkonu 320 kilowattů, které pracují v nepřetržitém provozu asi 22 hodin denně, sníží částku za energie o 3,168 milionu korun ročně, při předpokládané 30% úspoře elektřiny. Investice do modernizace hydraulických stanic se pro daný systém splatí maximálně do dvou let.

Hydraulika s rekuperačním převodním již dnes zvedá víko kesonu v Třineckých železárnách, firma má objednávku na zvedání ramene výložníku v Arcelor Mittal. Další možnosti využití jsou široké, od leteckých simulátorů, přes vodní díla až po výrobu papíru a pryže.

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=oNiHGwPq0wI

Regulace pesticidů

Kategorie Řešení pro kvalitu života: Expertní systém pro podporu rozhodování o použití pesticidů pro zlepšení ekonomiky produkce a kvality životního prostředí.

Řešitelé: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., AG info, s.r.o.

Používání nadměrného množství pesticidů, tedy chemických látek, které ničí škůdce na rostlinách, prokazatelně zatěžuje životní prostředí. Chemické látky znečišťují vodu nebo škodí volně žijícím druhům rostlin a živočichů. Důležitý je proto základní princip, používat jen takové množství chemických látek, které je ekonomicky odůvodněné a současně nezatěžuje životní prostředí.

Odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) navrhli software, který spočítá ekonomickou hranici škodlivosti, tedy stupeň výskytu škodlivého organismu, od kterého se vyplatí provést ošetření. Dále spočítá bilanci nákladů i zisků, včetně například předpovědi ztrát na výnosech pro 77 hospodářsky významných chorob a škůdců polních plodin. Expertní systém také umožňuje výběr pesticidů s co nejmenšími účinky na životní prostředí. „Největší úspora spotřeby pesticidů bude u pěstitelů, kteří budou mít dostatek kvalitních informací,“ vysvětluje základní princip nápadu František Kocourek z VÚRV.

Pro každou polní plodinu je nabízen přehled škodlivých organismů doplněný o aktualizovaný seznam přípravků na ochranu rostlin, včetně jejich dávky na hektar a údaj o závažnosti jeho vlivu na necílové
organismy. K dispozici je také seznam přípravků povolených k ochraně vybraného škodlivého organismu, včetně porovnání přípravků mezi sebou na základě zadaných hodnot. Pro každý přípravek je uvedena cena na hektar a dávka na hektar.

„Očekáváme, že v příštím roce budou systém používat zemědělci, kteří hospodaří na sto tisících hektarech zemědělské půdy,“ říká profesor Kocourek.

Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=NCCqK-w5Iew

Stanice pro měření mikroklimatu

Kategorie Užitečnost řešení: Vývoj a kalibrace modulární autonomní stanice pro měření vlhkostních a teplotních podmínek v rozsáhlých bodových polích

Řešitelé: TOMST s.r.o., Botanický ústav AV ČR, v. v. i., České vysoké učení technické v Praze / Fakulta stavební

Jednouché a levné senzory, které dokáží měřit aktuální vlhkost půdy a teplotu, jsou velmi užitečným pomocníkem při péči o krajinu, ale i soukromých zahrad nebo sportovních areálů.

Právě takové čidlo vytvořila v letech 2011 -2013 pražská firma TOMST®. Kompaktní mikroklimatická stanice se záznamovou jednotkou měří půdní vlhkost, teplotu (i vzdušnou), zaznamená též otřesy a umožňuje rozšíření o bezdrátový přenos naměřených dat. Součástí čidla je software pro analýzu naměřených údajů. „Nová konstrukce čidla půdní vlhkosti využívá princip technologie výroby desek plošných spojů,“ říká Tomáš Haase. Unikátní řešení získalo dva patenty a prototyp prošel testováním v extrémních podmínkách nejen českých hor, ale i Himalájí.

Díky podrobnému monitoringu půdní vlhkosti mohou lidé lépe predikovat například extrémní hydrologické události, jako jsou sesuvy půd, bleskové povodně. Včasnou reakcí lze snížit jejich negativní účinky na majetek i zdraví obyvatel. Aktuální informace o stavu půdy ale především umožňují optimálně využívat vodní zdroje pro zavlažování a omezit jejich plýtvání, nebo naopak předcházet škodám způsobeným nedostatkem vláhy.

Současnou stanici při ceně 1800 Kč využívají převážně výzkumné organizace a vysoké školy provádějící základní i aplikovaný výzkum v oblasti lesnictví, biologie, ekologie, hydrologie, hydropedologie a klimatologie.

Pro běžné potřeby veřejnosti firma plánuje jednoúčelovou verzi k autonomnímu řízení zavlažování veřejných či soukromých zahrad, správu golfových hřišť nebo sportovišť.

Vyráběné čidlo je již připravené k jednoduché a rychlé implementaci do systémů třetích stran.

Odkaz na video:https://www.youtube.com/watch?v=4DRooqsGwuU

Elektrické letadlo

Kategorie Originalita řešení: Vývoj elektrické pohonné jednotky (EPJ) pro malý letoun a její letové ověření

Řešitelé: Evektor, spol. s r.o., Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s., Luboš Chvátal (Luboš Chvátal)

Dopravní prostředky s elektrickými motory jsou stále chudými sestrami vedle vozidel spalujících fosilní paliva. Elektromotor použitý pro pohon letadla zní stále trochu jako sci-fi, přesto se do něj pustil tým výzkumníků pod vedením kunovické firmy Evektor. Ta má více než dvacetileté zkušenosti s konstrukcí malých sportovních letounů. Společně s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) a firmou Luboš Chvátal se pustila do výroby prototypu elektrického motoru zastavěného do konstrukce sériově vyráběného sportovního letadla.

Vznikl tak SportStar EPOS, který otestoval životaschopnost myšlenky elektrického pohonu letadla. „V cestovním režimu dosahuje prototyp rychlosti 160 kilometrů za hodinu a ve vzduchu vydrží zhruba hodinu,“ popisuje výsledek tříletého výzkumu Martin Drštička z firmy Evektor.  Ta se věnuje vývoji a konstrukcím nejen pro letecký, ale i pro automobilový průmysl a spolupracuje například se Škodou Auto a s dalšími značkami koncernu Volkswagen.

"Jsem rád, že jsme mezi prvními na světě, kterým se podařilo myšlenku sportovního letadla na elektropohon realizovat na úrovni stroje směřujícího k sériové produkci,“ dodává Martin Drštička.

Elektromobilita přináší výrazné snížení emisí škodlivin a skleníkových plynů, výrazné snížení hluku a celkové zlepšení životního prostředí. Klíčovým faktorem, který brání většímu rozšíření, zůstávají baterie. V posledních letech ale došlo k výraznému zvýšení jejich kapacity, snižování hmotnosti a prodlužování životnosti. Nejnovější technologie také umožňují vyšší rychlost dobíjení a snížení cen akumulátorů.

Odkaz na video:https://www.youtube.com/watch?v=9DWJijXvFmw

(Zdroj: tacr.cz)

Projekt Česká věda do světa přichází s novinkou. Kromě běžných aktivit, jako je asistence a poradenství v oblasti mezinárodních projektů ve vědě a výzkumu či pořádání odborných workshopů a konferencí, využívá nyní pro šíření informací také prostředky moderní komunikace. Cílem je podpořit české výzkumné týmy v četnějším zapojení do mezinárodních aktivit, ale také se snažit o propojování výzkumníků s inovativními firmami.

„Naše firma pomáhá ostatním společnostem se zaváděním inovací do praxe. A k tomu je také nezbytné, abychom šli příkladem. Proto i my se snažíme jít s dobou, sledujeme nové trendy a zkoušíme moderní metody a způsoby komunikace. Jsme přesvědčeni, že využitím možností, které nabízí dnes tak oblíbený online svět, budeme moci efektivně podpořit i takovou komunitu, jako jsou výzkumníci a vědci,“ přiblížil zapojení netradičních aktivit Karel Kouřil, ředitel podnikatelského a inovačního centra BIC Brno, které projekt realizuje.

Web jako místo pro vyhledávání partnerů

Webové stránky bývají sice nezbytnou součástí projektů tohoto charakteru, většinou však fungují jen jako pasivní informační platforma o projektu samotném. Web www.ceskavedadosveta.cz je však denně aktualizován, a to nejen co do novinek z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale slouží také jako „shromaždiště“ nejrůznějších tematických akcí či jako aktivní zdroj pro vyhledávání partnerů pro mezinárodní projekty a spolupráci.

„S webem neustále pracujeme, sledujeme aktuální grantové a dotační výzvy, novinky a zajímavé akce i individuální poptávky, v nichž zahraniční instituce či organizace hledají kolegy do výzkumných týmů,“ objasnil Karel Kouřil. Vědci tak mají všechny potřebné informace i kontakty na jednom místě.

Sociální sítě pomohou oslovit mladé vědce i firmy

Mohli bychom se domnívat, že sociální sítě jsou posledním místem, kde bychom hledali vědce a výzkumníky. Opak je ale pravdou. Projekt Česká věda do světa proto zapojil i Facebook, LinkedIn a Twitter.

„Na všech zmíněných sítích můžeme najít vědeckou komunitu. Součástí vědeckých týmů jsou totiž i mladí lidé, doktorandi, absolventi vysokých škol, kteří pracují v oblasti vědy a výzkumu. A do jejich života sociální sítě patří. Proto je chceme oslovit a podpořit formou, která je jim blízká,“ vysvětlil ředitel Kouřil.

Kromě toho si české i zahraniční firmy už zvykly komunikovat těmito moderními kanály. Například na Facebooku se vyskytuje více než 25 milionů společností z celého světa. To představuje pro vědce a výzkumníky příležitost, jak s firmami navázat spolupráci, a aplikovat tak své výsledky do praxe. A o tom, že si vědecké instituce na sociálních sítích nevedou špatně, svědčí i fakt, že například facebookový profil NASA má skoro 8 milionů fanoušků a evropský CERN přes 300 tisíc.

Doplňkem nových aktivit jsou také pravidelné elektronické newslettery, které shrnují všechny důležité informace pro možnou mezinárodní spolupráci.

Tým Centra pro transfer technologií po roce opět srdečně zve všechny zájemce na TT DAY – den otevřených dveří. Akce se uskuteční ve čtvrtek 16. října 2014 od 15 do 19 hodin v prostorách CTT (Komenského náměstí 2, Brno, 1. patro).

Při TT DAY se můžete seznámit s vynálezy a technologiemi vzniklými na Masarykově univerzitě, prohlédnout si produkty úspěšných spin-off firem a neformálně poznat náš tým i jeho práci. Nebude chybět ani občerstvení a debaty s vědci i zástupcem vedení MU.

Podrobnější informace najdete v přiložené pozvánce. Těšíme se na setkání!

 

(Zdroj: ctt.muni.cz)