V dnešním světě se stále více našich vzájemných interakcí, stejně jako našich interakcí s prostředím, odehrává v digitální sféře. Ať jsou to naše příspěvky na sociálních sítích, internetová vyhledávání nebo návštěvy různých webových stránek. I když často vyčítáme dnešní technokratické kultuře, že nás odvádí od přírody, na druhou stranu můžeme v ohromném množství stále se rozšiřujících online dat nalézt zcela nové poznatky o zvířatech a rostlinách.

V článku, který byl nedávno publikován v časopise Trends in Ecology & Evolution (https://doi.org/10.1016/j.tree.2020.03.003), se mezinárodní skupina vědců vedená Dr. Ivanem Jarićem z Biologického centra AV ČR, zaměřila na možnosti této nově vznikající oblasti nazvanéné iEkologie. Jejich studie mapovala možnosti, výzvy a potenciální budoucí vývoj této oblasti. Využili přitom data, která nejsou záměrně shromažďována za účelem rozšiřování našich ekologických znalostí, ale jsou spíše vítaným vedlejším produktem naší neustálé potřeby googlovat, tweetovat, vytvářet blogy a posty na sociálních sítích a zaznamenávat tak digitálně naše životy.

Je důležité zmínit, že vědci popisují iEkologii jako studium ekologických vzorců a procesů, při kterém se využívají online data, ukládaná digitálně a generovaná pro jiné než výzkumné účely. Na velký potenciál tohoto nového přístupu již upozorňuje několik zvláště zajímavých příkladů. Například analýza toho, kdy lidé vyhledávají konkrétní druh na Wikipedii, může odrážet skutečnou sezónní dynamiku těchto druhů (další podrobnosti viz zde). Další studie se například zaměřila na online fotografie (zveřejněné uživateli internetu) klubákovitých druhů ptáků, kteří sedí na různých býložravcích, což ukazuje na  vzájemné vztahy mezi těmito skupinami zvířat (další podrobnosti viz zde). Jiným elegantním příkladem je analýza videozáznamů cyklistických závodů Kolem Flander (Tour De Flanders) z posledních 35 let, která umožnila vysledovat změny, kdy se začínají olisťovat a kvést stromy na pozadí natočených snímků (další podrobnosti viz zde).

Podle Dr. Jariće má nový obor iEkologie nadějný potenciál: „Lidé se právem obávají naší neustálé potřeby být online a rizik z možného zneužití dat. Ale pro iEkologii platí, že všechno zlé je i pro něco dobré. Díky dnešní iformační explozi se můžeme dozvědět spoustu informací o tom, kde druhy žijí, kdy jsou jak aktivní a jaké mají vazby se svým prostředím. Nevnímáme iEkologii jako náhradu za klasickou a velmi důležitou terénní ekologii, ale spíše jako její doplnění. Existuje obrovské množství neustále se hromadících dat s obrovským a rozmanitým potenciálem, jen čekají na své využití.“

Další autor této studie, Dr. Uri Roll z Ben Gurionovy univerzity v Negevu, vkládá velké naděje do potenciálu těchto přístupů pro ochranu přírody: „Nejen populace, ale celé druhy zvířat a rostlin mizí před našima očima v bezprecedentní míře. V mnoha případech ještě mnohem dřív, než vůbec dostaneme šanci je poprvé zaznamenat. Nacházíme se v situaci, kdy je za pět minut dvanáct, a potřebujeme veškerou možnou pomoc, abychom získali ekologické poznatky a lépe porozuměli tomu, jak ovlivňujeme životní prostředí. iEkologie nám dává příslib, že nám pomůže na všech frontách. Očekávám, že v příštích letech se začne výrazněji používat, protože si lidé budou více uvědomovat její potenciál a nástroje pro analýzu těchto údajů se stanou běžnými.“

Zdroj: www.bc.cas.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Prozatímní 3D tisk polomasek z modelu vyvinutého ČVUT trvá až desítky minut. Nový typ RP95-M, který z původního modelu vyvinuli vědci na FÚ AVČR ve spolupráci se společnostmi CARDAM a Beneš a Lát, je levnější, kvalitnější a hlavně je vyrobený do pár minut. Sériovou produkci těchto kvalitnějších a zároveň levnějších modelů spustí v nejbližších dnech společnost CARDAM, dceřiná společnost Fyzikálního ústavu AV ČR, firmy Beneš a Lát a České zbrojovky. Týdně jich vyrobí 50 000 kusů.

„Maska umožňuje použití výměnných filtrů včetně filtrů P3 R, přesahujících úrovní ochrany třídu FFP3,“ vysvětluje Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, kde vědci vyvinuli speciální komoru na testování těsnosti masek.

Pro sériovou výrobu na vstřikovacích lisech vědci museli upravit návrh prototypu masky vyvinuté na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Na základě výhradní licence poskytnuté start-up firmou ČVUT TRIX Connections vznikl upravený model RP95-M, na jehož vývoji a konstrukčním řešení sériové podoby se podílely společnosti CARDAM a Beneš a Lát.

Akademicko-průmyslový ping-pong

Spolupráce mezi vědci a výrobními společnostmi na inovaci prototypu a spuštění sériové výroby stála na zkušenostech z přechozích projektů v rámci Národního centra kompetence MATCA, ale i na osobním nasazení desítek lidí. „Byla to ukázka sehraného akademicko-průmyslového ping-pongu,“ říká Miloslav Klinger z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Pro bezpečnost masky je klíčová těsnost. „Každá maska bude podrobena podmínkám násobně náročnějším než při běžném provozu. Cílem je, aby se mezi pracovníky v první linii dostaly jen ty nejkvalitnější masky,“ vysvětluje Tomáš Jetmar, jehož tým má na starosti vývoj testovacího zařízení, které vzniklo přímo ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

Vyšší kvalita, nižší cena, delší životnost

Zároveň nové masky vyjdou výrazně levněji než třeba respirátory FFP2, které poskytují významně nižší ochranu. „V porovnání s běžně dostupnými respirátory FFP2 jsou náklady na měsíční provoz více než desetkrát nižší,“ říká Ondřej Kurkin, ředitel společnosti CARDAM.

Díky odolným materiálům je masku možné opakovaně sterilizovat. Její životnost vědci stanovili na minimálně sto sterilizačních cyklů v autoklávu a na neomezený počet dezinfekcí.

Použitý částicový kombinovaný filtr P3 R odpovídá maximálnímu stupni ochrany a dle výrobce filtrů, firmy AVEC CHEM, v čistém prostředí nemocnice vydrží přibližně týden nepřetržitého provozu. Ve spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a společnosti SIGMA Výzkumný a vývojový ústav navíc probíhá vývoj metody pro dezinfekci filtrů za účelem prodloužení jejich životnosti.

Zdroj: avcr.cz

Vědci a studenti Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) vyvinuli unikátní aplikaci Nebojsa. Ta vám na základě dat o koncentraci lidí doporučí, kdy jsou veřejná místa málo navštěvovaná, a tedy s potenciálně nižším rizikem nákazy. Princip aplikace vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodržování odstupu mezi lidmi (tzv. social distancing) a je založen na revolučním výzkumu umělé inteligence. Aplikace je zdarma ke stažení na adrese nebojsa.app.

Ovládání aplikace je jednoduché. Uživatel vybere místa, kam potřebuje zajít, a Nebojsa mu předpoví, kdy tam bude málo lidí, a kdy je tedy bezpečnější je navštívit. Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Oproti jiným dostupným řešením v otázce koronaviru, která monitorují pohyb uživatele a zpětně vyhodnocují, kdo mohl být nakažen, Nebojsa dává nástroj pro prevenci. Aplikace nemonitoruje pohyb ani kontakty uživatelů, a tím nezasahuje do jejich soukromí. „Od začátku projektu se snažíme postupovat tak, jak jsme zvyklí, tedy vědecky. Konzultujeme každou část metody s evropskými epidemiology a psychology. Jádro našeho řešení bylo již dříve posouzeno desítkami odborníků na třech kontinentech. Denně jsme v kontaktu s ostatními špičkovými vědeckými týmy, což nám všem zaručuje přístup k nejnovějším poznatkům,” říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.

Data, na kterých předpovědní model stojí, jsou údaje o místech, nikoli o lidech, a zachovávají tedy anonymitu odesílatele. Autoři vyzývají k aktivnímu zapojení veřejnosti. Každý, kdo chce pomoci zmapovat své okolí, může ručně zadávat míru obsazenosti míst skrze sběrovou aplikaci FreMEn Explorer, která je dostupná na stejném webu. Díky několik let vyvíjené umělé inteligenci (AI) stačí pro precizní předpověď obsazenosti míst malé množství dat. Každá komunita, parta sousedů nebo klidně jedna rodina může společnými silami zmapovat své okolí, a pak využívat předpovědi aplikace Nebojsa. Všichni dobrovolníci tímto způsobem přispívají k rozvoji české vědy, protože tak podporují další vývoj algoritmů AI a jejich konfrontaci s novými poznatky. „Na vývoji s námi spolupracují dobrovolníci z řad odborníků. Většina z nich má obavy z nasazení tzv. ‘chytré karantény’, jejíž přínos je z pohledu epidemiologie diskutabilní, ale která efektivně propojuje data způsobem, jež je triviálně zneužitelný pro sledování opozice a likvidaci demokracie. Náš systém je vyvíjen v souladu s názory epidemiologů a i kdyby se dostal pod kontrolu protidemokratických aktérů, uložená data na nikoho neukazují a nikoho s nikým nepropojují,” říká vedoucí projektu Tomáš Vintr.

Nyní vychází první (pilotní) verze aplikace Nebojsa, která poskytne zájemcům své služby. Aplikace se však bude nadále rozvíjet a brzy získá mnoho vylepšení. Vývojáři plánují zakomponovat do softwaru další prvky, které přispějí k lepší funkčnosti (např. detailní podklady o jednotlivých místech nebo otevírací hodiny obchodů). Jsou otevřeni kritice ze strany vědecké komunity i veřejnosti a rádi zpětnou vazbu zapracují v plánované aktualizované verzi.

Na projektu FreMEn contra COVID spolupracují kromě FEL ČVUT vědci z dalších významných univerzitních pracovišť jako University of Manchester, National University of Sciences & Technology (NUST), Örebro University, Université de technologie de Belfort-Montbéliard (UTBM) a Bělehradské univerzity. Prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT) projekt podpořilo a zprostředkovalo kontakty na agenturu amerického ministerstva obrany DARPA nebo CDC (Americký federální úřad pro kontrolu nemocí). O použití výsledků projektu již požádaly telekomunikační firmy působící v Asii, které v rámci pilotního nasazení zapojí 2 miliony aktivních uživatelů a osloví 50 milionů dalších prostřednictvím SMS služeb. „Je důležité zdůraznit, že projekt by nemohl existovat bez pomoci desítek dobrovolníků, kteří s námi nezištně spolupracují již celý měsíc,” dodává Filip Majer z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

Zdroj: aktualne.cvut.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Jak těžké je v současné době objevit v středoevropských lesích orchideje nebo bramboříky? Zkušení botanici pravděpodobně ví, na které lokality zajít, ale náhodný kolemjdoucí už si pohled na tyto skvosty naší přírody užije jen stěží. Proč tomu tak je?

Na vině je zřejmě rostoucí množství dusíku v krajině. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců sdružený kolem databáze časových změn lesní vegetace forestREplot, kterou spoluzakládali výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR. Výsledky jejich studie publikoval prestižní časopis Nature Ecology & Evolution.

„Dusík je jednou z klíčových živin pro rostliny. V současné době je ho ale v krajině nadměrné množství. Přispívá k tomu zejména spalování fosilních paliv a nadměrné hnojení v zemědělství. Tento stav svědčí rostlinám, které jsou na dusík náročné. Jde však hlavně o různé plevele, v lesích třeba některé ostružníky nebo netýkavky, které se v posledních desetiletích masově rozšířily v českých lesích ,“ vysvětluje Radim Hédl, vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR v Brně.

V hlavní roli dusík

Šíření těchto druhů je ale na úkor rostlin nenáročných na živiny, kterých je dnes v krajině podstatně méně, než bylo v minulosti. „Zatímco tedy konkurenčně slabé a místně se vyskytující druhy z lesů mizí, ještě více přibývá druhů obecných, které najdeme po celé Evropě,“ shrnuje výsledky studie jeden z jejích hlavních autorů Radim Hédl.

Právě on stál u zrodu databáze lesních rostlin forestREplot, díky níž výzkumníci mohli studii realizovat. Umožnila jim totiž analyzovat záznamy z vegetačních ploch v opadavých lesích v 68 lokalitách Evropy a porovnat, jak se v nich v posledních desetiletích změnilo zastoupení více než tisícovky rostlinných druhů. A vypozorovali jasnou souvislost proměn druhového složení lesní vegetace se zvýšeným množstvím dusíku v krajině.

„Dusíkaté depozice jsou jedním z hlavních antropogenních faktorů, které nám mění biodiverzitu. Pokud nepřehodnotíme strategii ve využívání fosilních zdrojů, o vzácné druhy rostlin přijdeme,“ dodává Radim Hédl.

Takový jednokvítek velekvětý, zimozelen okoličnatý, již zmiňované plané orchideje nebo jiné ohrožené tuzemské druhy by tak podle něj naše děti poznaly už jenom z botanických atlasů.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Díky současné situaci přichází mnoho vědeckých týmů s inovacemi dosavadních technologií, které mohou později být použity nejen v nemocnicích, ale i pro policii nebo hasiče. Jedním za takovýchto vylepšení je nový filtr do masek a polomasek, který vyvinul vědecký tým z Centra pokročilých inovačních technologií Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (CPIT VŠB-TUO). Reaktorový filtr Subveco společně s maskami bude vyrábět firma Brano v Hradci nad Moravicí.

„Pod pojmem reaktor si můžete představit nějaké záření, kterým dezinfikujeme vzduch, ten je pak naprosto čistý. Reaktor je ve filtru, který se našroubuje na jakoukoliv masku,“ popsal vedoucí projektu Roman Fojtík

Hlavní výhodou masky, která má reaktorový filtr, je podle Romana Fojtíka to, že se s ní dá dělat jakákoli namáhavá práce nebo sport. „ Navíc je schopen likvidovat prakticky jakékoliv biologické organismy ve vzduchu, z čehož vyplývá, že by se dal používat i jako ochrana například proti biologickým zbraním,“ řekl Fojtík.

Životnost filtru je až deset tisíc hodin

Díky dlouhé životnosti filtru lze podle vedoucího výzkumníků ušetřit miliardy korun za jednorázové roušky, respirátory nebo filtry pro masky. U standardních vyměnitelných filtrů nebo filtračních materiálů u masek či polomasek, které se dovážejí, se uvádí životnost osm hodin.

„Životnost je závislá na reaktoru, kde se současnou technologií je teoretická životnost zhruba deset tisíc hodin. Samozřejmě je potřeba jednou za den vyměnit nebo nabít baterie. Nic víc se s tím nemusí dělat,“ vysvětlil Fojtík. Nyní jsou u filtru tužkové baterie, ale kvůli zajištění co největšího komfortu a výdrže se zkoušejí i jiné typy.

Filtr není třeba čistit, jen dezinfikovat masku

Masku, do které se bude filtr usazovat, odborníci vyvíjeli ve společnosti Brano v Hradci nad Moravicí. Vedoucí vývojové skupiny společnosti Libor Kuděla řekl, že její cena i s filtrem by neměla přesáhnout tisíc korun a vážit nebude ani půl kilogramu.

„Samotné filtrační zařízení není potřeba čistit, ale masku, kterou budete mít na tváři, je potřeba dezinfikovat. Životnost se předpokládá stejná jako u filtru,“ řekl Kuděla. Jeden filtr tedy může sloužit i pro více lidí, kteří si například jen vymění nebo vydezinfikují masky.

Firma Brano je předním českým výrobcem automobilových dílů a ochranné pomůcky dosud nevyrábí. „Brano je dostatečně vybaveno, co se týče výrobních kapacit. Máme vlastní konstrukci, vývoj, máme zkušenost s materiály,“ řekl vývojář.

Firma bude vyrábět masky i filtrační jednotky. „Masku budeme zkoušet se standardním filtrem a pak budeme připojovat reaktorový filtr. Mezitím budou probíhat testy. Plánujeme i výrobu klasických filtrů minimálně do doby, než rozjedeme výrobu reaktorového filtru. Nechceme mít jenom holou masku,“ uzavřel Kuděla.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Centrum transferu technologií AV ČR vytvořilo přehledný webový rozcestník, kde najdete aktuální přehled domácích i evropských dotačních výzev spojených se současnou situací způsobenou koronavirovou epidemií. Rozcestník je vhodný jak pro vědecké instituce, tak pro jejich partnery.

Na jednom místě je tak k dispozici aktuální přehled domácích i evropských dotačních výzev, on-line platforem pro spolupráci a výměnu informací a další nabídky související s transferem znalostí.

Více informací najdete zde: https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/transfer-technologii/dotacni-prilezitosti/index.html

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Při dopadu těles vesmírného původu na zemský povrch mohou vznikat krátery obrovských rozměrů. Dodnes je jich identifikovaných cca 200. Jejjch průzkum a ověření, zda opravdu jde o dílo impaktních (cizích) předmětů, může být složité kvůli nepřístupnému terénu v místě dopadu. Potvrdit původ dvou takových kráterů v Grónsku pomohla speciální metoda vyvinutá týmem Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR.

Zmiňované krátery objevili nedávno v severozápadním Grónsku američtí a evropští vědci při průzkumu dané oblasti za pomocí letadla vybaveného speciálním radarem. Výzkumníci díky tomu zaznamenali pod ledovci Hiawatha a Peterson dva kruhovité útvary o průměru asi 30 kilometrů. Kruhový tvar samozřejmě ještě neznamená kráter impaktního původu, jedná se ale o významnou indicii. Další ověření ovšem ztěžoval nepřístupný terén. V případě ledovce Hiawatha je ledová vrstva kilometr tlustá, u druhého ledovce dosahuje dokonce dvou kilometrů. Tradiční geologické průzkumné metody zde proto selhávají. Potvrdit dopad mimozemského tělesa tak mohl až tým Jaroslava Klokočníka se svým unikátním přístupem.

Unikátní metoda

„Jde o další příležitost pro nás a naši metodu, neboť tu ani pro Antarktidu, ani v případě Grónska nikdo z objevitelů zatím nepoužil,“ říká Jaroslav Klokočník. Naráží tak na skutečnost, že s využitím podobných prostředků jeho tým v minulosti předestřel existenci dvou sopečných kuželů v ledovým krovem pokryté Antarktidě.

Metoda staví na použití gravitačních aspektů získaných z družicových i pozemských měření po celém světě. Analýzou gravimetrických dat z družic a z radarů pronikajících ledem je možné usuzovat na existenci skrytých struktur pod zemí i pod ledem.

Ve srovnání s tradičními přístupy se tak daří mnohem důkladněji popsat podpovrchové hustotní anomálie různého původu. „Metodu jsme vyvíjeli a testovali na různých geologických objektech v posledním desetiletí. Neméně důležité je, že se nám podařilo potvrdit existenci kráteru také pomocí toho, jak impakt modifikoval magnetické anomálie v kráteru," přibližuje Jaroslav Klokočník. Jeho tým následně shrnul výsledky výzkumu v článku publikovaném v prestižním odborném časopise Tectonophysics.

Krátery, kam se podíváš

Impaktní krátery vznikají při srážce dvou pevných těles v planetární soustavě. Většina z nich proto pochází z etapy dotváření naší Sluneční soustavy, tedy z období před čtyřmi a půl až čtyřmi miliardami let. V této době probíhalo na naší planetě intenzivní kosmické bombardování. Mezi největší dosud objevené krátery tohoto typu patří Vredefort (široký 300 kilometrů) v Jihoafrické republice nebo Sudbury Basin (široký 250 kilometrů) v kanadském Ontariu.

Je tak více než pravděpodobné, že budou podobné objevy přibývat. Pomoci s jejich ověřením by opět mohli čeští vědci se svojí unikátní metodou. „Krátery jsou ve Sluneční soustavě úplně všude, i když na Zemi je následná geologická činnost může zamaskovat. Tak proč by se některé nemohly schovávat třeba pod ledem Grónska?" uzavírá Jaroslav Klokočník.

Zdroj:avcr.cz

Foto: pixabay.com

Zánětlivá onemocnění střev, kam se řadí Crohnova choroba či ulcerózní kolitida, patří k typickým nemocem civilizovaného světa. Jejich rozvinutí je často spoejno s prací ve stresovém prostředí. Účinná léčba těchto středvních nemocí by mohla být v budoucnu usnadněna díky výsledkům mezinárodní studie zaměřené na speciální receptor uvnitř buněk. Na této studii se významně podíleli odborníci z katedry buněčné biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.

Vědci totiž syntetizovali a charakterizovali látky, které správně aktivují pregnanový X receptor a mají díky tomu protizánětlivý efekt. Výsledky vědecké práce publikoval prestižní vědecký časopis EMBO Molecular Medicine. Mezinárodní studii věnoval i svoji titulní stránku.

Pregnanový X receptor (PXR), který byl objeven v polovině 90. let minulého století, byl dosud považovaný za tzv. xeno-sensor a klíčový regulátor metabolismu léčiv, jehož aktivace je velmi nežádoucí z pohledu mezilékových interakcí a vzájemného působení mezi složkami potravy a léčivy.

Nyní ale odborníci prokázali, že správná endogenní aktivace receptoru PXR prostřednictvím běžných metabolitů je žádoucí pro řadu fyziologických dějů uvnitř organismu. Naopak nedostatečná endogenní aktivace PXR anebo jeho nadměrná aktivace cizorodými sloučeninami má za následek řadu patologických stavů, jako jsou zánětlivá onemocnění střev, tučnění jater, diabetes či Alzheimerova choroba. „Z toho plyne, že PXR je potenciálním cílem v terapii těchto onemocnění. V naší práci jsme se zabývali úlohou a terapeutickým cílením PXR v zánětlivých střevních onemocněních, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Inspiraci jsme našli v mikrobiální říši, konkrétně pak v látkách produkovaných lidským střevním mikrobiomem, " uvedl Zdeněk Dvořák z katedry buněčné biologie a genetiky.

Mezinárodní tým vědců při studii vycházel z dřívějšího pozorování týmu profesora Maniho z Albert Einstein College of Medicine v New Yorku. „Z něj vyplývá, že indol a kyselina indolyl-propionová IPA, produkované střevní mikroflorou, působí u myší proti střevním zánětům prostřednictvím receptoru PXR. Pokud je tato signalizace nedostatečná, dochází k rozvoji těchto patologických stavů," popsal Zdeněk Dvořák mechanismus vlivu receptoru PXR na zánětlivé procesy v těle.

Vědci proto v laboratořích připravili látky, které napodobují mikrobiální indolové katabolity a mají potenciál správně aktivovat receptor PXR. „Prokázali jsme, že naše látky na bázi konceptu microbial metabolite mimicry, které ve struktuře obsahují indol a IPA, mají vysokou schopnost aktivovat PXR. Tyto látky vykazují protizánětlivou aktivitu v lidských střevních liniích, lidských střevních organoidech a v živém organismu u myší poté, co byla experimentálně vyvolána kolitida," podotkl Zdeněk Dvořák.

Studie vznikla společným úsilím pracovníků ze 17 výzkumných institucí v USA, Kanadě, Itálii, Indii, Slovensku a České republice. „Katedra buněčné biologie a genetiky měla na studii zásadní podíl. Sdílené první autorství a současně sdílenou pozici korespondenčního autora zastávají lidé z Přírodovědecké fakulty UP. Jedná se o výsledek dlouhodobé a hluboké vědecko-pedagogické spolupráce mezi katedrou buněčné biologie a genetiky a Albert Einstein College of Medicine New York," dodal Dvořák.

Zdroj: www.zurnal.upol.cz

Foto: pixabay.com

Na základě dlouholeté výzkumné práce prof. Karla Roubíka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a jeho týmu vzniklo unikátní chráněné řešení plicní ventilace navržené pro léčení nemoci COVID19. Ve spolupráci s partnery z COVID19CZ byl na základě tohoto řešení připraven plicní ventilátor CoroVent, který bude v rámci licence ČVUT vyrábět firma MICO a v případě velkého zájmu i další firmy v ČR.

Na prvních 250 kusů se složili lidé a firmy ve veřejné sbírce a přístroje budou distribuovány nemocnicím v České republice.

V sobotu 4. dubna 2020 podepsali rektor ČVUT v Praze doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., vedoucí projektu a vynálezce prof. Ing. Karel Roubík, Ph.D., a vynálezce Ing. Václav Ort dočasnou licenci, která umožňuje nabízet celý koncept jako open source, resp. open hardware. To znamená, že že tým poskytl veškerou dokumentaci, výkresy a kódy, obdobně expertně složeným týmům inženýrů, doktorů a zástupců vlád v jednotlivých zemích, tedy jejich výrobu bude moci zahájit velmi rychle jakákoliv společnost na světě s dostatečnými znalostmi z oblasti pneumatického vedení a elektroniky. Principy CoroVentu jsou po dobu koronavirové krize světu zdarma!

„Kvalitou a bezpečností má podobné vlastnosti jako ventilátor, který se používá na jednotkách intenzivní péče, ale nemá funkcionality nepotřebné pro pacienty s koronavirem. Má tak jednodušší ovládání a nepotřebuje natolik vyškolený personál jako klasický ventilátor,“ popsal CoroVent prof. Karel Roubík.

„My na ČVUT jsme šťastni, že dlouholetá výzkumná práce profesora Roubíka a jeho týmu z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se zmaterializovala v patentované řešení šetrné plicní ventilace přizpůsobené pro léčení nemoci COVID19 a že tento patent byl využit při realizaci ventilátoru CoroVent, který bude v nejbližších dnech uveden do sériové výroby. Na vývoji průmyslové realizace tohoto produktu se podílela, kromě firmy MICO, skupina firem a osob z iniciativy COVID19CZ, a já bych jim chtěl strašně moc poděkovat, že přispěly k superrychlému vývoji prostředku, který bude zachraňovat životy!  Je úžasné, že lidé se dokáží v těchto dnech spojit a řešit spolu palčivé problémy světa. Chtěl bych CoroVentu popřát do života vše nejlepší a tisíce zachráněných pacientů,“ uvedl rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Plicní ventilátor CoroVent je tak připraven k výrobě v tisícových sériích a nabízíme jej státu. O plicní ventilátor CoroVent projevila zájem OSN a další partneři.

Zdroj: aktualne.cvut.cz

Foto: aktualne.cvut.cz

V souvislosti s výší rozpočtu Technologické agentury (TA ČR) na rok 2021 a aktuální situací byla diskutována nutnost modifikace výdajových priorit v oblasti výzkumu a inovací s vicepremiérem pro hospodářství doc. Ing. Karlem Havlíčkem, Ph.D., MBA, místopředsedou Rady Vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace. TA ČR jako poskytovatel podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na základě toho zvážila možnosti rozpočtu pro rok 2021, v souladu s vládou schválenými střednědobými výhledy. Pro hladký průběh a dlouhodobou udržitelnost programů financovaných TA ČR rozhodlo předsednictvo TA ČR o změnách v plánu vyhlašování veřejných soutěží pro letošní rok. Tyto změny reflektují současnou situaci potenciálních uchazečů. Pomohou jim řádně zpracovat a včas podat kvalitní návrhy projektů a bude jim tak umožněna hladká realizace výzkumných činností až do ukončení projektu.

Změny v plánovaném vyhlašování veřejných soutěží v tomto roce se týkají Programu „DOPRAVA 2020+“, ve kterém bude alokace finančních prostředků na veřejnou soutěž ve výši 400 mil. Kč. Veřejná soutěž v Programu „Prostředí pro život“ bude vyhlášena v květnu 2020 v 1. podprogramu s alokací 152 mil. Kč. V Programu ZÉTA, který je zaměřen na zapojení mladé generace do výzkumu, letos nebude veřejná soutěž vyhlášena.
V Programu ÉTA bude veřejná soutěž uskutečněna s alokací 250 mil. Kč. U programů THÉTA a Národní centra kompetence dojde k posunu vyhlášení veřejných soutěží na prosinec s tím, že zahájení realizace projektů se předpokládá nejdříve od ledna 2022.

„Tyto změny zajistí uskutečnění všech veřejných soutěží resortních programů a hladký průběh realizace a podpory pro projekty z programů administrovaných TA ČR. Přes současná omezení funguje TA ČR na plný výkon. Veškeré činnosti provádí velmi efektivně digitální formou a je svým klientům k dispozici online či na telefonu,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR. 

Aktuální harmonogram veřejných soutěží pro tento rok naleznete ZDE. Přehledný průvodce výzvami v roce 2020 naleznete ZDE.

Pokud by byly uvolněny další prostředky ze státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací, TA ČR je připravena bezprostředně reagovat
a procesně zajistit navýšení alokací plánovaných veřejných soutěží, případně vyhlásit další veřejné soutěže.

Zdroj: tacr.cz