Pětadvacet let od sametové revoluce by byl jistě vhodný okamžik pro stručnou reflexi vývoje na scéně výzkumu a vývoje - vzhledem k rozsahu sloupku alespoň pár slov k jedinému aspektu, ke grantovému systému. Ve víru všeobecných změn na počátku 90. let jsme začali horečně přemýšlet o tom, jak lépe a efektivněji financovat vědu, a logickým výsledkem bylo zavedení systému obvyklého v civilizovaných zemích. Takže pryč se státními plány základního výzkumu - ať žijí granty! Naše nadšení pro tento zdánlivě velmi objektivní způsob financování neznalo mezí a celkem pochopitelně jsme příliš nenaslouchali kritickým hlasům některých zahraničních kolegů, že totiž grantový systém bez adekvátního institucionálního financování nemusí být to pravé ořechové. Vrhli jsme se do toho - ostatně jako i do řady dalších změn - doslova po hlavě.

Zvykli jsme si psát žádosti o granty, závěrem každého roku průběžná hlášení grantovým agenturám, na konci grantu závěrečné zprávy, souběžně s tím nové žádosti - prostě roztočil se grantový kolotoč se vším všudy. Postupně se ale začala ukazovat jedna zásadní nedomyšlenost celého systému, a to nepochopení role grantů zejména v základním výzkumu. Ve vyspělých státech jsou totiž finance z grantů většinou jen pomyslnou šlehačkou na dortu tvořeném poměrně vydatným institucionálním korpusem. Tendence u nás byly však zcela opačné. Vzpomínám si na neustálé snahy některých členů minulých vládních rad pro výzkum a vývoj o redukci institucionálního financování ve prospěch účelového. Vrcholem tohoto přístupu byl pak výrok jednoho z bývalých premiérů (připomínám, že z titulu své funkce byl zároveň předsedou zmíněné vládní rady), který v projevu na sněmu Svazu průmyslu a dopravy doslova řekl: "Institucionální financování musí být bílou vránou - o všechno je třeba soutěžit!"

(Zdroj: ihned.cz)

Vyhlášení prvních výzev v novém programovém období 2014-2020 můžeme očekávat již v březnu 2015. Tuto vítanou novinku včera oznámila ministryně Karla Šlechtová.

Výzvy tak budou vyhlášeny dříve, než dojde ke schválení operačních programů Evropskou komisí. Reálné schválení je totiž očekáváno až na konci jara. Česko na Dohodě o partnerství pracovalo tři roky, v posledním roce příprav se však třikrát změnila vláda.

Na našich stránkách jsou uvedeny aktuálně dostupné informace o všech programech Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Pokud máte jakékoliv dotazy k uvedeným informacím, neváhejte nás kontaktovat.

• Pro více informací o očekávaných dotačních příležitostech pro podniky a podnikatele v příštím roce můžete navštívit semináře Dotační možnosti pro podniky 2014+, které pořádá enforum.cz.

(Zdroj:oppik.cz)

Maximalizujeme pravděpodobnost vašeho úspěchu na americkém trhu. Společnosti, které budou vybrány musí mít unikátní produkt, mít za sebou zkušenosti z expanze na jiný než český trh a vysoký potenciál růstu. Více informací a parametrů účasti v projektu můžete najít v záložce přihlašovací formulář, kde je třeba vyplnit potvrdit formulář, abyste se mohli do projektu přihlásit.

• Jste úspěšnou českou společností?
• Máte výjimečný produkt?
• Chcete, aby vaše podnikání rostlo?
• Máte zkušenost s expanzí na jiný než český trh?
• Uvítáte poradenství co zvýší využití potenciálu trhu?

Rádi budeme Vaším průvodcem na americkém trhu.

Výběr uchazečů

Přihlášené projekty budou posuzovány komisí, která se skládá ze zástupců top managementu společností Meopta a expertů z akademické I privátní oblasti, kteří mají hluboké zkušenosti s investičními projekty.

Klíčové parametry úspěšného uchazeče:

• Potenciál produktu na trhu
• Úroveň technologické vyspělosti produktu, atraktivita a inovativnost
• Finanční zdraví společnosti (účetní data za poslední 3 roky)
• Kvalita management týmu uchazeče
• Kvalita business plánu

Pro přihlášení Vašeho projektu do MeoHub prosím vyplňte formulář.

Přihlašovací formulář zde

(Zdroj: meohub.com)

1. místo LIKO-S, a.s.

Společnost vlastní jedna rodina, která se podílí na přímém řízení firmy. LIKO-S se zabývá výrobou a montáží halových objektů, montovaných budov, zámečnickou prací na zakázku a specifickými akusticko-izolačními realizacemi. Kromě kvalitní práce dává svým zákazníkům ještě něco navíc - nabízí osobní angažovanost svých pracovníků. 

2. místo Dvořák - svahové sekačky, s.r.o.

Společnost Dvořák – svahové sekačky se zaměřuje na vývoj, výrobu a servis svahových sekaček. Dominantním produktem firmy je patentem chráněný výrobek - rádiem řízená svahová sekačka.

3. místo LASKI, s.r.o.

Firma LASKI se věnuje výrobě komunálních strojů. Původně byla firma zaměřena na prodej náhradních dílů pro zemědělskou techniku, ale nedlouho po svém vzniku začala společnost LASKI s vývojem svých vlastních výrobků. Dnes je pro firmu stěžejní činností výroba fréz na pařezy, štěpkovačů, drážkovačů, zametacích kartáčů, vysavačů listí apod. 

Cena veřejnosti: LIKO-S, a.s.

Stá hlasující v ceně veřejnosti byla Jana Pinkasová.

 

Výsledky druhého ročníku soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2013

1. místo KAMA, spol. s.r.o.

Známá firma vyrábějící sportovní čepice a svetry s obratem přes 50 mil. korun a s exportem do 20 zemí světa začínala tím, že si její majitelka přivydělávala během mateřské dovolené.

2. místo IMS-Drašnar, s.r.o.

Firma, která začínala  v roce 1990 v garáži, je dnes stěžejním dodavatelem pro koncern Volkswagen a vybudovala si jméno v celém automobilovém průmyslu.

3.místo VAVI, s.r.o.

Zakladatelka firmy Věra Vávrová začínala s domácím zakázkovým šitím. Společně se svým manželem a synem vybudovali firmu, která vyrábí košile pro Pietro Filipi, uniformy pro Student Agency, RegioJet a další.
 

Podívejste se na video s loňským vítězem soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2013

Výsledky prvního ročníku soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2012

Liva Předslavice, spol s.r.o.

Tradiční a výhradně rodinná firma z Jižních Čech, která se zabývá zemědělstvím a je významným zaměstnavatelem regionu a členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

(Zdroj: rodinnafirmaroku.cz)

Za účasti prezidenta Miloše Zemana, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a Michaely Marksové-Tominové, proběhl 12. ročník nejvýznamnějšího tuzemského setkání podnikatelů, které každoročně připravuje AMSP ČR. Den podnikatelů České republiky byl tradičně zahájen valnou hromadou, pod níž následovalo Exportní fórum zaměřené na Spojené státy americké, ve večerních hodinách proběhl galavečer, v rámci kterého předseda Asociace diskutoval s prezidentem a klíčovými ministry. Ve druhé části slavnostního setkání byly oceněny nejlepší tuzemské rodinné firmy a začínající podnikatelé.

Již podruhé se ve čtvrtek 6. listopadu sešla Vědecká rada BIC Brno. Hlavním hostem zasedání byl Marian Piecha, bývalý ředitel agentury CzechInvest a současný ředitel sekce investic a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ten ve své prezentaci představil nové možnosti financování výzkumu, vývoje a inovací na období 2014 - 2020. V rámci dalšího programu proběhla prezentace výzkumných a vývojových záměrů několika významných firem regionu, které by rády navázaly spolupráci s výzkumnou sférou.

Nejzajímavější možností financování firemních VaV projektů pro nadcházející období 2014 – 2020 bude bezesporu nový operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Podstatnou změnou bude oproti minulému období 2007 – 2013 především to, že finanční podpora již nebude poskytována na čistou obnovu strojů a zařízení, ale podnikatelé budou muset v rámci svých projektů prokazovat jejich inovativnost.

„Cílem programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je, aby česká ekonomika byla založená na znalostech a inovacích, a díky tomu konkurenceschopná a udržitelná,“ vysvětlil ředitel Piecha. OP PIK se proto zaměřuje především na rozvoj firemního výzkumu a vývoje, podporu inovací v malých a středních firmách, ale také třeba na úspory v rámci energetiky či rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a ICT. „Na podporu českých podnikatelů půjde v rámci příštího období z evropských fondů zhruba 116 miliard korun,“ dodal Marian Piecha.

Firmy představily své záměry, jak chtějí spolupracovat s vědci

V další části zasedání se Vědecká rada věnovala jednomu ze svých primárních úkolů, a to propojování firem s výzkumnými institucemi. Příležitost prezentovat své výzkumné záměry proto dostaly také firmy, konkrétně společnosti Bioveta, ZKL, Plasmametal a Agel.

Společnost Bioveta patří mezi nejvýznamnější firmy v oblasti vývoje veterinárních a humánních farmaceutických přípravků. Její úspěch tkví také v tom, že investuje nemalé finanční prostředky do svých kapacit a vybavení VaV (cca 10 % ročního obratu). Letos například zahájila Bioveta výstavbu nového farmaceutického střediska VaV.

Jako další se představila tradiční brněnská firma s mezinárodním významem ZKL, která v oboru výroby valivých ložisek drží krok se světovou konkurencí. Aby se tak dělo i nadále, chce společnost rozšířit oblast VaV o zkušebnictví a diagnostiku. ZKL využívá inovační strategii v oblasti výrobkové, technologické a konstrukční.

Společnost Plasmametal, která vystoupila dále, je progresivní firma, jež slaví úspěchy v ČR i zahraničí díky produktům strojírenské výroby, a to jak v oblasti prvovýroby, tak v oblasti technologie žárového stříkání. Firma například získala možnost renovovat železniční dvoukolí v Německu. V současné době společnost rozšiřuje kapacity v oblasti VaV a nabírá výzkumníky do řízení i výroby.

Jako poslední se představila firma Agel, největší soukromý poskytovatel zdravotní péče ve střední Evropě. Tato skupina v současnosti provozuje 15 nemocnic, 7 poliklinik, ročně hospitalizuje 170 tisíc pacientů a ambulantně ošetří 2 miliony pacientů. Záměrem společnosti je poskytovat podporu odborným pracovištím v oblasti VaV, rozvíjet infrastrukturu pro VaV, aplikovat výsledky výzkumu do praxe a podporovat spolupráci na národní i mezinárodní úrovni.

Vědecká rada rozdělena do pracovních skupin

Všech 33 členů Vědecké rady bylo při čtvrtečním zasedání rozděleno do pracovních skupin, které se budou pravidelně scházet a diskutovat o možnostech spolupráce s firmami či o spolupráci v rámci mezinárodních projektů. Toto rozdělení by mělo přispět k pružnosti, rychlosti a efektivitě práce. „V těchto skupinách jsou úzce propojeni členové Vědecké rady z příbuzných oborů, díky čemuž se vytvoří podmínky pro efektivní spolupráci a komunikaci v období mezi zasedáními Rady,“ uvedl předseda Vědecké rady Petr Vavřín.