Celosvětově unikátní výzkumnou plochu na konci minulého týdne slavnostně otevřeli vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa Biologického centra AV ČR u obce Vintířov na Sokolovsku. Jedná se o experimentální povodí, které umožní detailně sledovat, jak fungují klíčové ekosystémové procesy ve volné krajině. V České republice je to první zařízení tohoto druhu, ve světě existují jen další dvě obdobné stanice.

Experimentální plocha o rozloze více než jeden hektar se nachází na území výsypky bývalého dolu na těžbu uhlí. Tvoří ji čtyři výzkumná pole, izolovaná od okolí a osazená přístroji tak, aby bylo možné sledovat hlavní děje v ekosystému. To je především komplexní koloběh vody, živin a plynů v půdě a v atmosféře. „Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen že prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení celospolečensky významných problémů, jako jsou např. obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi nebo snižování eroze,“ říká Jan Frouz, ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa (Soil and Water).

Vědci tak budou moci detailně analyzovat například, jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu, kolik se dostane do spodních vrstev půdy, jak dlouho voda v půdě vydrží a jaké množství vody půda dokáže zadržet. Zároveň bude možné přesně změřit, jaké prvky a v jakém množství se srážkami do půdy přichází a které voda z půdy odnáší. Podobně také díky měřícím EDDY věžím bude možné sledovat „dýchání“ půdy a obrat uhlíku v celém ekosystému, tedy například i to, kolik vegetace a půda pohltí skleníkových plynů (CO2) a kolik naopak z půdy odchází. Díky tomu, že experimentální povodí bylo vytvořeno na území zasaženém těžbou, vědci budou rovněž v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny, a to při srovnání umělé rekultivace a přirozené sukcese. Polovina výzkumné plochy totiž bude osázena olší, druhá část se nechá zarůst spontánně.   

„Tato plocha umožňuje provádět celou škálu nejrůznějších experimentů a bude tu pracovat řada týmů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Už teď jsme propojeni s dalšími dvěma podobnými experimentálními povodími, která jsou ve světě, a to v Německu a v Číně, a domlouváme bližší spolupráci,“ doplňuje Jan Frouz.

Zdroj: avcr.cz
Úvodní foto: pixabay.com

Co je to Science slam?

Vědecká show

Unikátní formát popularizace vědy, v rámci kterého vědci mluví o sobě a své práci jednoduše a zábavně. Účastníci mezi sebou soutěží o přízeň diváků a snaží se získat jejich hlasy jednoduchou myšlenkou, nadšením pro vědu, originalitou a zábavným zpracováním projevu. Výzkumníci se na chvíli stávají herci a v krátkém čase publiku zprostředkovávají to nejzajímavější ze svého výzkumu. Cílem představení je především pobavit, informovat a ukázat vědu v jiném světle.

Nahlédnutí pod pokličku vědy

Science slam přibližuje akademické prostředí široké veřejnosti a otevírá dveře laboratoří, knihoven a pracoven. Vědci se už nechtějí uzavírat do svého vlastního světa, ale tentokrát nás do něj zvou a pomáhají nám ho pochopit. Výsledky jejich práce mění a ovlivňují svět okolo nás. Tak proč se o nich nedozvědět něco víc? Pro samotné vědce to znamená vysvětlovat výzkum (možná i poprvé ve své kariéře) nevědeckou a zábavnou formou. Získají nový pohled na věc, možná obohatí své učitelské schopnosti a začnou hledat základní otázky o sobě a svém oboru.

Netradiční networking

Science slam umožňuje setkávání vědců z různých oborů. Jedná se o spolupráci inspirativních lidí, nadšených pro svou práci a ochotných se o ni podělit. Díky Science slamu se každý zapojí do sítě kontaktů a může se přidat k dalším projektům. Šanci na novou zkušenost mají všichni! Nezáleží na oboru ani tématu.

Science slam v Brně

Science slam se v České republice poprvé konal pod záštitou Masarykovy univerzity. Organizace se chopili sami studenti jako dobrovolníci a z malé akce pro pár desítek diváků se podařilo vytvořit událost známou po celém Brně. V roce 2017 navázala Masarykova univerzita spolupráci s pražskou Karlovou univerzitou a projekt se úspěšně rozběhl i tam.

Inspirací se stal Science Slam Vienna, který byl základem pro dnešní podobu projektu. Ve světě je slam velmi oblíbenou a váženou formou popularizace vědy.

Kdy: 31.10.2019 od 19:00
Kde: Masarykova univerzita - Univerzitní kino Scala

Zdroj: https://scienceslam.muni.cz
Úvodní foto: pixabay.com

Kontejnerová jednotka S.A.W.E.R. pro výrobu vody ze suchého vzduchu v horkém prostředí pouště byla zprovozněna v srpnu 2019 u velbloudí farmy nedaleko města Sweihan ve Spojených arabských emirátech. Tým Univerzitního centra energeticky efektivních budov a Fakulty strojní ČVUT se od počátku potýkal s provozními problémy, které se však podařilo postupně vyřešit.

Potíže s provozem systému dělal poruchový střídač, který musel být na konci září vyměněn za nový. Od té doby S.A.W.E.R. pracuje bez funkčních problémů. Obavy z přehřívání kontejneru a negativního vlivu na bateriové úložiště a další elektroniku se nepotvrdily. Tým UCEEB má celé zařízení pod dohledem online v reálném čase, včetně množství vody odebírané na místě. Proto může sledovat provoz a postupně optimalizovat regulační strategie pro zvýšení efektivity a zajištění produkce trvale nad 100 litrů denně.  

V současné době systém produkuje mezi 75 a 110 litry vody denně, kolísání je způsobeno především nízkou efektivitou využití nočního chlazení (noční sálání vůči obloze) a nedostatečným tepelným využitím solární energie zatím nevakuovanými solárními kolektory. Z postupného vyhodnocování provozu získávají výzkumní pracovníci UCEEB velmi cenné informace pro vylepšení a zjednodušení dalších jednotek. Současně s analýzou provozu byla navržena a zadána do výroby sorpční jednotka systému S.A.W.E.R. určená pro umístění v českém pavilonu na výstavišti EXPO 2020.

Zdroj: uceeb.cz
Úvodní foto: pixabay.com

S českými vědci bude na vývoji účinnější a bezpečnější formy jaderné energetiky spolupracovat vláda Spojených států, potažmo tamní odborníci. V rámci návštěvy předsedy Senátu Jaroslava Kubery z ODS o tom uzavřeli ve Washingtonu smlouvu zástupci české Akademie věd s americkým ministerstvem energetiky.

V Praze má vyrůst nové experimentální zařízení s cílem vyvinout zdroj energie na bázi slučování jader. Oproti klasické jaderné energetice jde o metodu bez radioaktivního odpadu a s téměř nevyčerpatelným palivem na Zemi.

Vyvíjejí ji v Ústavu fyziky plazmatu české Akademie věd, spolupracují na ni s evropskými kolegy a odteď už i s Američany.

„Výzkum probíhá v České republice, taky ve Spojených státech. Spojené státy reprezentují špičku v tomto výzkumu. My ale budeme vlastnit tak unikátní experimentální zařízení, že americká strana projevila významný zájem se realizace tohoto zařízení účastnit i jeho budoucího využívání a vložit do toho peníze a čas lidí,“ vysvětlil Radiožurnálu muž, který za českou stranu tuto konkrétní část dohody s americkou vládou ve Washingtonu podepsal, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek.

Zařízení tokamak COMPASS Upgrade, o které mají Američané zájem, už se buduje, a mělo by být v provozu během tří, čtyř let.

„Situace je výjimečná v tom, že pravděpodobně poprvé v dějinách České republiky je americká strana ochotná investovat do experimentálního zařízení v České republice. Do dnešní doby to většinou fungovalo tak, že česká strana platila a investovala do experimentů v zahraničí, aby čeští vědci k tomu zařízení měli přístup. To ukazuje na to, že české zařízení, které v tuhle chvíli stavíme, je světově unikátní a že i Američanům stojí za to, aby se toho účastnili a investovali do toho,“ dodal Radomír Pánek o americkém angažmá v českém projektu, který by měl podle vědců vést k nové, bezpečnější generaci jaderných elektráren s komerčním využitím kolem roku 2050.

Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní foto: pixabay.com

Zbytky zdemolovaných staveb představují až polovinu všech odpadů vyprodukovaných v Česku. S unikátním řešením, jak stavební suť stoprocentně recyklovat, nyní přichází stavební firma Skanska. Začala používat tzv. recyklovaný beton vyvinutý ve spolupráci s českou firmou ERC-TECH.

Jde o český patent, na jehož základě Skanska tzv. rebetong vyrábí. Ten má obdobné vlastnosti jako beton, místo přírodního kameniva ale díky nanopříměsi využívá stavební suť.

„Produkty vyrobené podle našeho patentovaného know-how se po ukončení své životnosti dají opět použít. Jedná se o jediný beton na světě vyrobený ze stoprocentně recyklovaných kameniv,“ uvedl výkonný ředitel ERC-TECH Pavel Gorecký.

„Materiál je už připraven stát se plnohodnotnou součástí stavby rodinných a bytových domů, základových konstrukcí nebo třeba podkladní vrstvy vozovek,“ řekl vedoucí technického rozvoje a inovací společnosti Skanska Bohuslav Slánský.

Některé stavby, například ty realizované v rámci státních zakázek, ale vyžadují materiály podle schválených evropských a státních norem. Skanska vznik této normy již v první polovině letošního roku s podporou ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu iniciovala.

Levný a nenáročný

„Doufáme ve vydání normy do konce roku 2020. V tu chvíli budeme moci využívat rebetong opravdu plošně,“ doplnil pro Právo Slánský.

Rebetong tak může vyřešit obrovský objem odpadu, který nyní po demolicích končí na skládkách. Z hlediska životního prostředí dojde k omezení nejen těžby, ale i dopravy potřebné k převezení kameniva z lomů do betonárny.

Využívání stavební suti místo drahého přírodního kameniva má výraznou výhodu i z hlediska ceny stavby. Rebetong má navíc nižší koeficient tepelné vodivosti, což znamená nižší energetickou náročnost budov.

V minulých dnech v rámci představení rebetongu proběhlo slavnostní otevření parkourového parku v komunitním prostoru Cukrkandl v pražských Modřanech.

Ten je postaven právě z rebetongu a bude tak sloužit nejen jako hřiště pro mládež, ale zároveň i jako první venkovní expozice nového materiálu.

Zdroj: novinky.cz
Úvodní foto: pixabay.com

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala.

Lépe monitorovat dopady zemědělské politiky Evropské unie na přírodní, sociální a kulturní hodnoty ve venkovských oblastech umožní nové metody a modely, které v rámci mezinárodního projektu BESTMAP vytváří odborníci z několika zemí.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová dnes ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických.