Co je to Science slam?

Vědecká show

Unikátní formát popularizace vědy, v rámci kterého vědci mluví o sobě a své práci jednoduše a zábavně. Účastníci mezi sebou soutěží o přízeň diváků a snaží se získat jejich hlasy jednoduchou myšlenkou, nadšením pro vědu, originalitou a zábavným zpracováním projevu. Výzkumníci se na chvíli stávají herci a v krátkém čase publiku zprostředkovávají to nejzajímavější ze svého výzkumu. Cílem představení je především pobavit, informovat a ukázat vědu v jiném světle.

Nahlédnutí pod pokličku vědy

Science slam přibližuje akademické prostředí široké veřejnosti a otevírá dveře laboratoří, knihoven a pracoven. Vědci se už nechtějí uzavírat do svého vlastního světa, ale tentokrát nás do něj zvou a pomáhají nám ho pochopit. Výsledky jejich práce mění a ovlivňují svět okolo nás. Tak proč se o nich nedozvědět něco víc? Pro samotné vědce to znamená vysvětlovat výzkum (možná i poprvé ve své kariéře) nevědeckou a zábavnou formou. Získají nový pohled na věc, možná obohatí své učitelské schopnosti a začnou hledat základní otázky o sobě a svém oboru.

Netradiční networking

Science slam umožňuje setkávání vědců z různých oborů. Jedná se o spolupráci inspirativních lidí, nadšených pro svou práci a ochotných se o ni podělit. Díky Science slamu se každý zapojí do sítě kontaktů a může se přidat k dalším projektům. Šanci na novou zkušenost mají všichni! Nezáleží na oboru ani tématu.

Science slam v Brně

Science slam se v České republice poprvé konal pod záštitou Masarykovy univerzity. Organizace se chopili sami studenti jako dobrovolníci a z malé akce pro pár desítek diváků se podařilo vytvořit událost známou po celém Brně. V roce 2017 navázala Masarykova univerzita spolupráci s pražskou Karlovou univerzitou a projekt se úspěšně rozběhl i tam.

Inspirací se stal Science Slam Vienna, který byl základem pro dnešní podobu projektu. Ve světě je slam velmi oblíbenou a váženou formou popularizace vědy.

Kdy: 31.10.2019 od 19:00
Kde: Masarykova univerzita - Univerzitní kino Scala

Zdroj: https://scienceslam.muni.cz
Úvodní foto: pixabay.com

Kontejnerová jednotka S.A.W.E.R. pro výrobu vody ze suchého vzduchu v horkém prostředí pouště byla zprovozněna v srpnu 2019 u velbloudí farmy nedaleko města Sweihan ve Spojených arabských emirátech. Tým Univerzitního centra energeticky efektivních budov a Fakulty strojní ČVUT se od počátku potýkal s provozními problémy, které se však podařilo postupně vyřešit.

Potíže s provozem systému dělal poruchový střídač, který musel být na konci září vyměněn za nový. Od té doby S.A.W.E.R. pracuje bez funkčních problémů. Obavy z přehřívání kontejneru a negativního vlivu na bateriové úložiště a další elektroniku se nepotvrdily. Tým UCEEB má celé zařízení pod dohledem online v reálném čase, včetně množství vody odebírané na místě. Proto může sledovat provoz a postupně optimalizovat regulační strategie pro zvýšení efektivity a zajištění produkce trvale nad 100 litrů denně.  

V současné době systém produkuje mezi 75 a 110 litry vody denně, kolísání je způsobeno především nízkou efektivitou využití nočního chlazení (noční sálání vůči obloze) a nedostatečným tepelným využitím solární energie zatím nevakuovanými solárními kolektory. Z postupného vyhodnocování provozu získávají výzkumní pracovníci UCEEB velmi cenné informace pro vylepšení a zjednodušení dalších jednotek. Současně s analýzou provozu byla navržena a zadána do výroby sorpční jednotka systému S.A.W.E.R. určená pro umístění v českém pavilonu na výstavišti EXPO 2020.

Zdroj: uceeb.cz
Úvodní foto: pixabay.com

S českými vědci bude na vývoji účinnější a bezpečnější formy jaderné energetiky spolupracovat vláda Spojených států, potažmo tamní odborníci. V rámci návštěvy předsedy Senátu Jaroslava Kubery z ODS o tom uzavřeli ve Washingtonu smlouvu zástupci české Akademie věd s americkým ministerstvem energetiky.

V Praze má vyrůst nové experimentální zařízení s cílem vyvinout zdroj energie na bázi slučování jader. Oproti klasické jaderné energetice jde o metodu bez radioaktivního odpadu a s téměř nevyčerpatelným palivem na Zemi.

Vyvíjejí ji v Ústavu fyziky plazmatu české Akademie věd, spolupracují na ni s evropskými kolegy a odteď už i s Američany.

„Výzkum probíhá v České republice, taky ve Spojených státech. Spojené státy reprezentují špičku v tomto výzkumu. My ale budeme vlastnit tak unikátní experimentální zařízení, že americká strana projevila významný zájem se realizace tohoto zařízení účastnit i jeho budoucího využívání a vložit do toho peníze a čas lidí,“ vysvětlil Radiožurnálu muž, který za českou stranu tuto konkrétní část dohody s americkou vládou ve Washingtonu podepsal, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek.

Zařízení tokamak COMPASS Upgrade, o které mají Američané zájem, už se buduje, a mělo by být v provozu během tří, čtyř let.

„Situace je výjimečná v tom, že pravděpodobně poprvé v dějinách České republiky je americká strana ochotná investovat do experimentálního zařízení v České republice. Do dnešní doby to většinou fungovalo tak, že česká strana platila a investovala do experimentů v zahraničí, aby čeští vědci k tomu zařízení měli přístup. To ukazuje na to, že české zařízení, které v tuhle chvíli stavíme, je světově unikátní a že i Američanům stojí za to, aby se toho účastnili a investovali do toho,“ dodal Radomír Pánek o americkém angažmá v českém projektu, který by měl podle vědců vést k nové, bezpečnější generaci jaderných elektráren s komerčním využitím kolem roku 2050.

Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní foto: pixabay.com

Zbytky zdemolovaných staveb představují až polovinu všech odpadů vyprodukovaných v Česku. S unikátním řešením, jak stavební suť stoprocentně recyklovat, nyní přichází stavební firma Skanska. Začala používat tzv. recyklovaný beton vyvinutý ve spolupráci s českou firmou ERC-TECH.

Jde o český patent, na jehož základě Skanska tzv. rebetong vyrábí. Ten má obdobné vlastnosti jako beton, místo přírodního kameniva ale díky nanopříměsi využívá stavební suť.

„Produkty vyrobené podle našeho patentovaného know-how se po ukončení své životnosti dají opět použít. Jedná se o jediný beton na světě vyrobený ze stoprocentně recyklovaných kameniv,“ uvedl výkonný ředitel ERC-TECH Pavel Gorecký.

„Materiál je už připraven stát se plnohodnotnou součástí stavby rodinných a bytových domů, základových konstrukcí nebo třeba podkladní vrstvy vozovek,“ řekl vedoucí technického rozvoje a inovací společnosti Skanska Bohuslav Slánský.

Některé stavby, například ty realizované v rámci státních zakázek, ale vyžadují materiály podle schválených evropských a státních norem. Skanska vznik této normy již v první polovině letošního roku s podporou ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu iniciovala.

Levný a nenáročný

„Doufáme ve vydání normy do konce roku 2020. V tu chvíli budeme moci využívat rebetong opravdu plošně,“ doplnil pro Právo Slánský.

Rebetong tak může vyřešit obrovský objem odpadu, který nyní po demolicích končí na skládkách. Z hlediska životního prostředí dojde k omezení nejen těžby, ale i dopravy potřebné k převezení kameniva z lomů do betonárny.

Využívání stavební suti místo drahého přírodního kameniva má výraznou výhodu i z hlediska ceny stavby. Rebetong má navíc nižší koeficient tepelné vodivosti, což znamená nižší energetickou náročnost budov.

V minulých dnech v rámci představení rebetongu proběhlo slavnostní otevření parkourového parku v komunitním prostoru Cukrkandl v pražských Modřanech.

Ten je postaven právě z rebetongu a bude tak sloužit nejen jako hřiště pro mládež, ale zároveň i jako první venkovní expozice nového materiálu.

Zdroj: novinky.cz
Úvodní foto: pixabay.com

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala.

Lépe monitorovat dopady zemědělské politiky Evropské unie na přírodní, sociální a kulturní hodnoty ve venkovských oblastech umožní nové metody a modely, které v rámci mezinárodního projektu BESTMAP vytváří odborníci z několika zemí.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová dnes ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických.

Technologická agentura České republiky vyhlásila třetí veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji v Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA.

K vývoji a testování nových léčebných metod vědci používají jako modelový organismus nejčastěji myši. V procesu vývoje vajíček se přitom doposavad mělo za to, že základní mechanismy dělení chromozomů jsou u člověka a u myši rozdílné.