Prvními přednáškami odstartoval v neděli veletrh CES 2020. Za inovacemi a prototypy do Las Vegas zamířili novináři z celého světa. K vidění jsou například mobilní telefony s připojením na ultrarychlou síť 5G nebo čipové technologie, které díky zvukovým vlnám promění jakýkoli povrch v dotykové tlačítko.

Novou metodu měření alkoholu v organismu pomocí analýzy potu vymyslel český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků na univerzitě v Albany na východě USA

Nové možnosti bezztrátového přenosu elektrického signálu, které se dají využít například v procesorech kvantových počítačů, testovala na nových sloučeninách mezinárodní skupina vědců včetně odborníků z Masarykovy univerzity (MU), Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a institutu CEITEC Vysokého učení technického (VUT).

V OP PIK lze žádat o dotaci ve třech výzvách v programu Nízkouhlíkové technologie. Výzva finančně podpoří pořízení elektromobilů, akumulaci energie a využití druhotných surovin.

Mezinárodní konsorcium světových univerzit se pod vedením Univerzity Karlovy (UK) bude zabývat jedním z nejnaléhavějších sociálních a politických problémů dneška: environmentální krizí, kterou způsobuje změna klimatu.

Do středy 8.1.2020 je možné podat žádost o podporu projektu na zavedení inovace do praxe. Elektronickou přihlášku je nutné podat do 16:30 hod a zároveň je potřeba do 23:59 poslat potvrzení datovou schránkou.

Podmínky první veřejné soutěže v programu The Country for the Future

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 13. listopadu 2019 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), v programu The Country for the Future (dále jen „Program“), Podprogramu 3 „Inovace do praxe“. Plný text Programu schválený usnesením vlády ze dne 20. 5. 2019 č. 350 je zveřejněn na webu poskytovatele (https://www.mpo.cz/cz/podnikani/podpora-vyzkumu-a-vyvoje/novy-program-na-podporu-inovaci-the-country-for-the-future--246526/).

Aktuální informace o seminářích pro uchazeče zde: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/podpora-vyzkumu-a-vyvoje/seminare-k-prvni-verejne-soutezi-v-programu-the-country-for-the-future--250658/

Ve vyhlášené soutěži mohou být podpořeny pouze projekty zaměřené na zavádění inovací v podnicích, včetně pořízení know-how, pořízení potřebných technologií či certifikace nových výrobků před samotným spuštěním výroby či poskytováním služby. Tematické zaměření musí odpovídat podmínkám popsaným v zadávací dokumentaci a jejích přílohách.

Každý projekt musí vykázat alespoň jeden uznatelný výsledek, jímž je:

• nový nebo podstatně zdokonalený výrobek, zavedený do praxe;
• nová nebo podstatně zdokonalená služba, zavedená do praxe;
• nový nebo podstatně zdokonalený postup, zavedený do praxe.

Obsahem projektu mohou být:

• inovace produktu, k níž / k nimž jsou způsobilé pouze náklady dle článku 28 GBER (Nařízení Komise (EU) č. 651/2014);
• inovace postupů, tedy procesu výroby / poskytování služby, k níž / k nimž jsou způsobilé náklady dle článku 28 i 29 GBER,
• zároveň případně též inovace organizační, avšak pouze tehdy, pokud přímo souvisí s výše zmíněnou inovací produktu nebo postupu, k organizační inovaci jsou způsobilé náklady dle článku 28 i 29 GBER.

Pro harmonogram podávaných projektů platí následující omezení:

• zahájení řešení v období od 1. 2. 2020 do 1. 9. 2020,
• ukončení řešení nejpozději do 31. 8. 2023,
• doba trvání řešení projektu maximálně 36 měsíců.

Uchazečem o podporu může být pouze podnik náležející do kategorie malých a středních podniků dle Přílohy I GBER, který řeší projekt samostatně. Naplnění podmínky velikosti podniku bude kontrolováno ke dni podání žádosti o podporu a u úspěšných projektů pak znovu ke dni poskytnutí podpory.

Způsobilost podle §18 Zákona prokazuje uchazeč způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci. Společně s odbornými předpoklady k řešení projektu je povinen doložit i ekonomickou způsobilost k řešení projektu.

Návrhy projektů budou hodnoceny z hlediska splnění podmínek veřejné soutěže. Pro určení pořadí projektů bude rozhodující hodnocení radou Podprogramu na podkladu minimálně dvou nezávislých oponentních posudků na základě následujících kritérií:

• naplnění cílů Programu (posuzuje se soulad s konceptem Průmysl 4.0, vazba na aplikační odvětví národní RIS3 strategie, využití know-how výzkumných organizací)....... max. 11 b.
• inovativnost řešení (zahrnuje jednak posouzení novosti výstupů projektu pro uchazeče, jednak srovnání parametrů inovovaného produktu / postupu s úrovní v ČR a ve světě) ....... max. 6 b.
• technická úroveň a komplexnost navrhovaného řešení (představuje komplexní posouzení kvality a srozumitelnosti projektu, vhodnosti navržených metod, zasazení aktivit projektu do inovačního procesu, kvality analýzy rizik atd.)....... max. 10 b.
• přiměřenost časového plánu a finančních požadavků (hodnotí se reálnost stanoveného harmonogramu projektu a dále přiměřenost navrženého rozpočtu projektu včetně jeho dostatečného zdůvodnění) ....... max.  6 b.
• doložení ekonomických a strategických přínosů (hodnotí se kvalita, relevantnost, konkrétnost a věrohodnost marketingové studie, reálnost dosažení uváděných přínosů, přínos pro podnik, hospodářství, dodavatelský řetězec atd.) ....... max. 17 b.

Žádost o podporu programového projektu do veřejné soutěže podá uchazeč tak, že v soutěžní lhůtě odešle v systému ISTA elektronickou přihlášku se všemi požadovanými přílohami a následně systémem vygenerované potvrzení podání zašle společně s Čestným prohlášením ze své datové schránky do datové schránky poskytovatele datovou zprávou označenou v předmětu zprávy  „VEŘEJNÁ SOUTĚŽ – program CFF“.

Soutěžní lhůta, tedy lhůta pro podání žádostí, trvá od 14. 11. 2019 9:00 hod. do 8. 1. 2020 23:59 hod. s tím, že elektronickou přihlášku v ISTA lze odeslat do 8. 1. 2020 16:30 hod.

Hodnoticí lhůta bude trvat od 9. 1. 2020 do 29. 5. 2020. Výsledky veřejné soutěže budou zveřejněny dne 29. 5. 2020 na webu poskytovatele (http://www.mpo.cz/cz/podnikani/podpora-vyzkumu-a-vyvoje/).

Kontakty

Poskytovatelem podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15, Praha 1; datová schránka: bxtaaw4

Podrobnosti k podmínkám veřejné soutěže jsou uvedeny v zadávací dokumentaci a souvisejících dokumentech, které jsou dostupné v tomto článku níže. 

Kontaktní osoba poskytovatele: Ing. Eva Kořínková, korinkova@mpo.cz, tel. +420 224 85 26 21 (doporučená doba pro kontaktování – Po až Pá: 9 až 11 a 14 až 16hod.).

Pro rok 2020 je na podporu vybraných projektů alokováno cca 340 mil. Kč, pro celou dobu řešení projektů pak 1000 mil. Kč.

Zdroj a přílohy ke stažení: mpo.cz
Úvodní ilustrační foto: pixabay.com

Agentura CzechInvest uspořádala v prosinci 2019 Startup Challenge. Absolutním vítězem se stal MapTiler, který vyvíjí vlastní mapy, konkuruje Googlu a porazil dalších devět startupových soupeřů. Speciální cenu Microsoftu si odnesl logistický software Wereldo. Diváci pak nejvíce ocenili Mebster, exoskelet pro osoby s ochrnutím dolních končetin.

Jaké jsou vycházející hvězdy startupové scény? Na to odpověděla Startup Challenge agentury CzechInvest, která se konala na začátku prosince 2019 v pražském Royal Theatre. Výzvu agentury CzechInvest v podobě krátkého pitche přijalo deset inovativních firem – Brigr, Cash Reader, Codeac, FaceUp, MapTiler, Mebster, Miitis, Sharry Europe, Virtual Real Life a Wereldo, které se utkaly o prvenství. Všechny prošly v roce 2019 programy agentury CzechInvest.

Expert na zahraniční expanzi

„Každý měsíc s námi průměrně vyrazí na zkoušenou pět startupů do celého světa. Chtěli jsme veřejnosti i startupové komunitě přiblížit ty, které se do našich programů pro podnikatele zapojily v tomto roce a mají velký potenciál či mimořádnou myšlenku,“ říká startupová ředitelka Markéta Přenosilová z CzechInvestu. 

Odborné porotě se nejvíce zalíbil startup Octogeo s produktem MapTiler. Firma se tak může těšit na výhru v podobě divoké karty do finále V4 Startup World Cup & Summit 2020, jedné z nejvýznamnějších startupových událostí v Evropě, a nominaci na investiční fórum Annual Investment Meeting 2020 v Dubaji. Čeká ji také konzultace s Lubo Smidem a technickým týmem společnosti STRV, investorský screening od investičního fondu Nation 1 a mediální balíček od Roklen 24.

MapTiler vyvíjí mapovou platformu, která je alternativou ke Google Maps. Mapy lze jednoduše adaptovat pro vlastní použití, neobsahují reklamy, respektují soukromí koncových uživatelů a fungují v uzavřeném firemním prostředí či offline. Nyní startup rozvíjí své podnikání v kosmickém inkubátoru ESA BIC.

Každý měsíc zhlédne mapy vytvořené českým týmem dvě stě milionů uživatelů. Používají je vývojáři na svých webech a v mobilních aplikacích. „Naše mapová data najdete dnes například v Mapy.cz od společnosti Seznam, na Slevomatu nebo portálu Reality iDNES”, vyjmenovává současné největší české klienty zakladatel a CEO MapTileru Petr Přidal. Z významných světových zmiňuje například SIEMENS, NASA, BBC nebo IBM.

Vítězství MapTiler ve Startup Challenge není přitom jediným úspěchem firmy. Ta v loňském roce získala například vesmírného Oscara. Tak se alespoň říká ocenění Copernicus Masters, které si startup přivezl z estonského Tallinnu. Zvítězil v kategorii Airbus Challenge, což mu přineslo poukaz na satelitní data společnosti Airbus. „Byl to v podstatě počátek spolupráce, díky které jsou satelitní snímky, které pořizují družice Airbusu, vidět na našich mapách,“ vysvětluje Přidal. V roce 2018 firma vyjela také sbírat zahraniční zkušenosti a kontakty s projektem CzechDemo na zahraniční konference Tech Crunch Disrupt do San Francisca a Web Summit Lisbon.

Logistický software i exoskelet

Speciální cenu Microsoftu získalo Wereldo. Nabízí software pro přehlednější a levnější logistiku kdekoliv po světě. Umožňuje měření, analýzu a následnou optimalizaci logistických procesů a šetří čas dispečerů ve výrobních a distribučních firmách. Startupu se otevírá příležitost spolupracovat s mentory od Microsoftu, využívat coworkingové prostory a účastnit se vzdělávacích a marketingových eventů Microsoftu. Firma vyhrála také vstupenku na Envision Forum a nominaci do programu Microsoft for Startups.

O vítězi Startup Sympatico, kterým se stal Mebster, rozhodlo svými hlasy publikum, které za tímto účelem mohlo vyzkoušet aplikaci firmy Eventee, která sama v minulosti programy CzechInvestu prošla. Mebster vyvíjí a vyrábí první český exoskolet Unilexa pro osoby s částečným i úplným ochrnutím dolních končetin. Pomáhá tak lidem postavit se na vlastní nohy.

Partnery akce byly Startup World Cup & Summit, Microsoft, STRV, Nation 1, CzechStartups.org, Roklen 24, Ministry of Economy UAE a alumni startupy Motionlab, Eventee a Hardwario.

CzechInvest se podpoře startupů věnuje od roku 2011. Nabízí čtyři programy pro podnikatele – CzechStarter, CzechDemo, CzechMatch a CzechAccelerator. Začínající inovativní firmy využívající kosmické technologie v běžném životě pak mohou čerpat služby inkubátoru ESA BIC. Za poslední čtyři roky podpořil CzechInvest na dvě stovky startupových firem.

Zdroj: businessinfo.cz
Úvodní foto: Czechinvest.org

Vědci z pražské ČVUT vyvíjejí také další specializované létající stroje. Dokáží například v roji mapovat interiéry vzácných památek. Další dokáží monitorovat výrobní haly nebo provádět inventury ve skladech.

Létající drony se během několika posledních let staly běžnou součástí života. Kromě toho, že v mnoha oblastech pomáhají filmařům, vědcům či záchranářům, mohou znamenat také hrozbu. Především pokud jejich prostřednictvím amatérští piloti, ať už nedopatřením nebo záměrně, naruší provoz na letištích.

Prevencí tohoto rizika se zabývá český projekt Eagle.one. Jako lék na drony-narušitele nabízí jiné drony-lovce. „Projekt Eagle.one se zrodil před třemi lety, kdy soukromý investor oslovil mou skupinu na ČVUT v Praze s nabídkou spolupráce na plně autonomním řešením dronu, který by byl schopný lovit jiné drony. Protože se na autonomní systémy dronů interagujících s okolním prostředím specializujeme, velmi rychle jsme se na spolupráci dohodli a začali tento unikátní systém vyvíjet,“ popisuje Martin Saska ze skupiny multirobotických systémů, katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

V rámci projektu byl tým ČVUT najat formou hospodářské smlouvy soukromou společností, která systém vyvíjí a vlastní. Firma se v současné době velmi rychle vyvíjí, tak jak rostou personální potřeby vývoje, výroby a marketingu produktu Eagle.one. „Na ČVUT se specializujeme na vývoj systémů plně autonomních dronů již osm let. Takže přestože aplikace byla pro nás, a vlastně nejen pro nás, úplně nová, stavěli jsme na tomto dlouholetém vývoji a získaných zkušenostech, a i proto byl vývoj systému Eagle.one, ve srovnání s podobně složitými robotickými projekty, extrémně rychlý,“ pokračuje Martin Saska.

Náskok před Evropou

Systémy pro inteligentní drony začala jeho skupina vyvíjet ještě před tím, než se masivně rozšířily. „I proto máme velký náskok nad většinou ostatních výzkumných skupin nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Již tehdy nám drony přišly hodně perspektivní a viděli jsme velké množství aplikací. A prakticky každý den se objevují nové příležitosti a možnosti nasazení, které by ještě před pár lety působily jako science fiction,“ zdůrazňuje Martin Saska.

Vývoj autonomních dronů nebo dokonce skupin spolupracujících dronů, což je hlavní vědecký směr, kterému se jeho skupina věnuje, je přitom velmi komplexní disciplína vyžadující velké množství specializovaných odborníků. Právě sestavení dostatečně velkého, ale zároveň perfektně do sebe zapadajícího týmu špičkových a vysoce motivovaných výzkumníků z různých oborů bylo na začátku projektu nejtěžší.

Drony určené pro odchyt jiných dronů přitom nejsou jediným typem létajících strojů, které společnost Eagle.one vyvíjí. Zaměřuje se také na systémy, které mohou být nasazeny v interiérech bez použití externí lokalizace jako je GPS, nebo v blízkosti překážek. „Z aktuálně řešených průmyslových projektů mohu zmínit vývoj autonomních dronů pro inspekce hal a tunelů, autonomní dron pro inventuru ve skladech, dron pro chytré zemědělství a autonomní hasicí dron pro nasazení ve výškových budovách. V praxi je už nasazován náš systém vyvinutý pro inspekci a dokumentaci historických budov,“ vypočítává Martin Saska.

Průzkum dolů a lomů

Kromě těchto technologií, které jsou už postupně nasazovány ve spolupráci s firmami v reálných aplikacích, ukončuje v současné době firma vývoj unikátního systému umožňujícího nasadit roj spolupracujících dronů v prostředí s hustým výskytem překážek, jako je třeba les. A také systém pro průzkum podzemních dolů a lomů. Martin Saska přitom předpokládá, že i pro tyto aplikace se velmi brzo najde soukromý subjekt, který by je dokázal využít ve svém podnikání.

Podle jednotlivých typů dronů se liší také okruhy zákazníků, kteří je využívají. U systému Eagle.one jde především o provozovatele letišť, věznic, sportovních a kulturních akcí, politických shromáždění, ale i o soukromé uživatele, kteří si chtějí chránit své soukromí a bezpečnost. „V naší výzkumné skupině na ČVUT připravujeme řešení na míru pro soukromé firmy, které jsou většinou velmi inovativní a nebojí se investovat do nejmodernějších technologií a získat tak náskok před konkurencí, ale i pro veřejné instituce, jako je národní památkový ústav nebo hasičské sbory,“ dodává Martin Saska.

Právě pro památkáře slouží speciální drony létající ve skupině, používané k mapování historických interiérů. Musejí se dokázat nejen orientovat ve členitém prostředí vnitřních prostor, ale také udržovat vzájemný odstup, aby se nesrazily. „Samozřejmě spolehlivost a bezpečnost více-robotického systému v takovéto aplikaci je naprosto klíčová. I proto každému dalšímu ostrému nasazení nové komponenty systému předchází tisíce hodin simulací a experimentálního ověřování v našich testovacích prostorech,“ konstatuje Martin Saska.

Budoucnost patří miniaturám

Díky zázemí v univerzitním prostředí se na obor dokáže dívat bez úzce byznysového omezení. „Vím, že je to klišé, ale my opravdu nemáme konkurenci. S kýmkoliv, kdo se vývoji bezpilotních autonomních systémů věnuje, chceme spolupracovat a se spoustou z nich spolupracujeme. Naše nejnovější výsledky veřejně publikujeme a jsme rádi, když jsou používány nejen v rámci ČR a Evropské unie,“ podotýká Martin Saska. Jeho vědecká skupina všechny nově získané vědecké poznatky prioritně nabízí českým firmám či institucím a úspěšně tak pomáhá budovat z České republiky dronařskou velmoc. Oproti tomu projekt Eagle.one cílí převážně na zahraniční trhy a ve světě má i největší odezvu.

To vše je přitom teprve začátek. Dronům totiž bude patřit budoucnost. „Nebudu zmiňovat často probírané dron taxi a doručování balíků, což jednou asi přijde, ale podle mého názoru to není klíčové. Z mého pohledu je nejzajímavější extrémní miniaturizace dronů, kterou v budoucnu očekávám. Raději než obří bezpilotní helikoptéru, letící s ledničkou nebo turisty nad hlavami mých dětí, uvítám roje pár gramů vážících a tedy z pohledu kinetické energie naprosto bezpečných dronů, které dovedou přesně měřit znečištění, lokalizovat nebezpečné látky, hledat ztracené dítě v lese, monitorovat požáry a povodně, provádět včasnou inspekci mostů a stavebních konstrukcí, hledat přeživší důlních neštěstí a živelných katastrof,“ porovnává Martin Saska a uzavírá: „Prostě budou moci být nasazeny všude tam, kde pomohou zachránit lidské životy a zvýšit životní kvalitu.“

Systém Eagle.one v kostce

Systém Eagle.one funguje díky využití nejnovějších poznatků v oblasti umělé inteligence a inteligentní robotiky. Bezpilotní drony, které jsou jeho součástí, automaticky reagují na poplašný systém a sami rychle doletí do oblasti, odkud je hlášen výskyt dronu. S pomocí palubních senzorů a umělé inteligence existenci narušitelského dronu potvrdí, přesně lokalizuje jeho pozici a poté ho zneškodní.

Autor: Dalibor Dostál
Zdroj: businessinfo.cz
Úvodní foto: pixabay.com