Již 25 let vypisuje Fakulta sociálních věd UK studentskou soutěž inspirovanou prací Josefa Vavrouška, předního českého propagátora koncepce udržitelného života. Letošní jubilejní 25. ročník nese podtitul Lidské hodnoty a problémy rozvoje civilizace. Cena je určena studentům, doktorandům a mladým vědeckým pracovníkům českých a slovenských vysokých škol a vědecko-výzkumných pracovišť.

Josef Vavroušek, bývalý ministr životního prostředí ČSFR a později vysokoškolský pedagog se stal jedním z nejvýznamnějších propagátorů koncepce trvale udržitelného života jakožto odpovědi na globální (a zejména ekologické) problémy současného světa.

Do soutěže se mohou hlásit studenti s bakalářskými, magisterskými a disertačními pracemi obhájenými ve stávajícím či minulém akademickém roce s přiloženými posudky a s informací o výsledku obhajoby. Rozpětí témat je široké - od teoretických, teoreticko-empirických až po empirické studie s případným vyústěním do praktických aplikací. Možnými uchazeči jsou studenti, doktorandi a mladí vědečtí pracovníci českých vysokých škol a vědecko-výzkumných pracovišť s věkovou hranicí 35 let.

Uzávěrka pro zasílání do letošního ročníku je stanovena na 17. července 2020. Pro rok 2020 činí výše finanční podpora pro oceněné práce 75 000 Kč.

Základní problémové okruhy:

• ekologie člověka;
• udržitelný rozvoj;
• ekonomika přírodních zdrojů;
• sociální etika a ekonomický systém;
• etika a fungování politického systému;
• sociální systém jako holistický systém s cílovým chováním;
• společenské systémy a diskont budoucnosti;
• mezinárodní politický a ekonomický systém, teritoriální mezinárodní studia a globální vládnutí;
• masová komunikace a žurnalistika podporující hodnoty života na Zemi;
• edukační systémy s těmito cíli

Zdroj: fsv.cuni.cz

Lymská borelióza je infekční onemocnění, jejímž prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem v okolí přisátí klíštěte. Může se projevovat také horečkou, bolestí svalů či únavou. Onemocnění se léčí antibiotiky. Pokudse příznaky přehlédnou, může dojít k trvalému poskození nervové nebo pohybové soustavy.

Zatímco klíšťové encefalitidě se člověk může bránit očkováním, proti lymské borelióze, kterou rovněž přenášejí klíšťata, zatím běžně dostupná vakcína neexistuje. To se však zřejmě již brzy změní, a to i díky práci parazitologů z Biologického centra AV ČR. Ti nyní otestovali nadějnou očkovací látku, jejíž úspěšnost proti boreliím vykazuje stoprocentní účinnost.

Nová vakcína navazuje na svou americkou předchůdkyni, která je ale v EVropě neúčinná. „Americká verze je založena na povrchovém proteinu borelií v klíštěti, označovaném OspA. Bohužel cílí jen na jeden druh, který se vyskytuje pouze v Ameice.“ vysvětluje parazitolog Radek Šíma z Biologického centra AV ČR. Na světě přitom existuje 21 druhů bolrelií, které se navíc při přesunu z klíštěte do člověka mění.

Proto americký farmaceutický koncern Sanofi vylepšil strukturu původní očkovací látky a vytvořil jádro molekuly, na které jsou navázané různé povrchové proteiny OspA. A pro otestování této novinky na evropském klíštěti Ixodes ricinus si vybral právě vědce z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Žádný druh borelií neunikne

„Tato nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si protilátky,“ říká Radek Šíma. Imunitní systém vytrénovaný očkovací látkou borelie v těle okamžitě rozpozná a zlikviduje je. „Zásadní inovace vakcíny spočívá v tom, že cílí na všechny druhy borelií,“ dodává parazitolog.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com