O podporu žádali Robert Vácha a Gabriel Demo, jejichž výzkumy byly vyhodnoceny jako nejlepší z celkem osmi podpořených projektů v Česku v rámci program ERC-CZ. Ten podporuje výzkumné projekty, které uspěly v hodnocení Evropské výzkumné rady s nejlepší známkou, ale už na ně nevystačily finance z unijních fondů. V rámci institutu CEITEC Masarykovy univerzity se aktuálně řeší tři projekty ERC-CZ a dva projekty přímo financované z evropského grantového schématu ERC.

„V rámci věd o živé přírodě jsme se tímto stáli v rámci České republiky akademickým pracovištěm s největší koncentrací těchto prestižních grantů. Ukazuje se, že funguje model naší organizace postavený na nezávislých výzkumných skupinách, který dokáže podpořit i mladé vědce,“ uvedl ředitel institutu CEITEC MU Jiří Nantl.

Antibiotická rezistence bakterií

Ministerstvem školství nejlépe hodnocený projekt Roberta Váchy s názvem „Peptidoví zabijáci bakterií“ získal podporu ve výši 62 milionů korun. Jeho cílem je hledat a vyvinout nové bílkoviny schopné zabíjet bakterie - konktrétně antibakteriální peptidy. Jejich cílenému vývoji ale zatím brání nedostatečné porozumění chování těchto látek na molekulární úrovni, což chtějí výzkumníci napravit.

„Budeme zkoumat a vyvíjet nové peptidy, které mají schopnost narušovat membrány bakterií. V budoucnu bychom pak chtěli cílit na konkrétní typy bakterií způsobujících závažné infekce,“ uvedl Vácha.

Jak bránit virovým infekcím

V hodnocení druhý nejlepší projekt Gabriela Dema má název „Komunikace mezi transkripcí a translací“ a je zaměřený mimo jiné na výzkum toho, jak se genetická informace viru chová v infikované buňce. Transkripce je proces, při němž se v buněčném jádru přepíše část DNA do podoby RNA. Tato RNA pak putuje mimo jádro do ribozomů, kde se v procesu translace vytvoří konkrétní bílkovina.

„Některé viry s genetickou informací v podobě dvouvláknové DNA, což jsou třeba viry neštovic, se však v infikované buňce replikují mimo jádro, což znamená, že oproti předpokladům tady dochází k propojení procesu transkripce a translace. Chceme tuto hypotézu ověřit, a přispět tak hledání nových možností, jak bránit virovým infekcím,“ popsal Demo svůj záměr, na nějž získal téměř 50 milionů korun.

Pětkrát ERC

V minulém roce získal podporu z programu ERC-CZ také Pavel Plevka, a to na studium bakteriofágů, což jsou viry napadající bakterie. Jejich výzkum může také napomoci hledání nových možností, jak nahradit antibiotika.

V rámci institutu CEITEC Masarykovy univerzity se tak aktuálně řeší tři tyto projekty a dva projekty přímo financované z evropského grantového schématu ERC. Další ERC projekt, který řešil také Pavel Plevka, byl dokončen loni.

Zdroj: em.muni.cz

Ilustrační obrázek: pixabay.com

Mořské druhy prvoků (plankton) patří k nejpočetnějším organismům na Zemi. Dosud se však o nich vědělo jen pramálo. I proto se na ně zaměřila pozornost rozsáhlého mezinárodního týmu molekulární bioložky Drahomíry Faktorové z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Do výzkumu se zapojilo 113 vědců z 53 laboratoří ze 14 zemí světa. Jejich studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Methods.

Českobudějovická část týmu se soustředila na skupinu prvoků z rodu diplonem, protože jsou příbuzné s parazity, které na jihu Čech zkoumají. „Když jsem v roce 2004 poprvé začala pracovat s Diplonemou papillatum, byla to okrajová, obskurní záležitost, byly popsány jen asi další tři druhy. Dnes už víme, že diplonemy patří mezi druhově nejbohatší a nejpočetnější skupiny mořského mikrosvěta s desítkami tisíc druhů,“ vysvětluje Drahomíra Faktorová.

Z moře do laboratoře

Aby bylo možné detailně prozkoumat, jak se prvoci chovají, jakou funkci plní či jak působí na celý ekosystém oceánů, zaměřili se vědci na studium jejich genů. Během téměř pětileté výzkumné práce, která zahrnovala stovky experimentů, vytvořili z Diplonemy laboratorní model pro mořskou biologii.

„Popsali jsme přesnou laboratorní metodologii, jak provádět genetické analýzy u našeho modelu. Díky tomu může kdokoli studovat, jak fungují a k čemu slouží jednotlivé geny,“ upřesňuje Drahomíra Faktorová.

Její kolegové z prestižních výzkumných pracovišť celého světa, mezi nimiž figurovaly i univerzita v Cambridge, Harvard, Sorbonna, MIT či kalifornská univerzita v Berkley, se mezitím pokoušeli připravit laboratorní modely dalších mořských prvoků.

„Z třiceti devíti zkoumaných prvoků se podařilo vytvořit dvaadvacet modelových organismů, u sedmnácti se to zatím nepovedlo,“ shrnuje výsledky Drahomíra Faktorová. Na neúspěšné přístupy však mohou ostatní vědci navázat, a to se znalostí toho, které metody nefungovaly.

O krok blíž k pochopení mořských prvoků

Dvaadvacítka nově geneticky manipulovatelných druhů mořských prvoků nyní výzkumníkům poskytne odrazový můstek pro studium funkcí nespočtu unikátních a neprobádaných genů, ukrytých v jejich genomech. Výsledky mezinárodního výzkumu zkrátka umožní vědcům ponořit se do tajemství všudypřítomných planktonních prvoků, z nichž mnohé lze považovat za „rostliny oceánu“ a za základ potravní sítě moří i života na naší planetě.

„Mořský plankton produkuje polovinu kyslíku na Zemi, odstraňuje z atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého a skleníkových plynů, rozhoduje o metabolismu oceánů a je významnou složkou potravního řetězce. Je až s podivem, jak málo jsme toho dosud o mikroskopickém planktonu věděli,“ konstatuje Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Výzkum, který financovala především soukromá nadace amerického mecenáše Gordona Moora, představuje zásadní krok pro pochopení fungování mořských prvoků, jejich rozmanitosti či příbuzenských a potravních vztahů mezi nimi.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační obrázek: pixabay.com

Biosenzor, který má odhalit koronavirus v tekutinách i na površích vyvíjejí vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV) v Praze. Finální verze by měla být k dispozici během několika měsíců. Podle expertů bude možné odhalit virus dříve, než se u lidí začnou tvořit protilátky. Za Akademii věd to ve středeční tiskové zprávě uvedla Markéta Růžičková.

Vedoucí týmu Hana Lísalová popisuje biosenzor jako vysoce citlivý, přenosný biodetektor, který zvládne odhalit virus nejen v tělních tekutinách, ale i ve stěrech z obleků či v obyčejné vodě.

Biodetekční systémy jsou založeny na bázi ultra-rezistentních polymerních povrchů a při kontaktu s biologickými médii neztrácejí funkční rozpoznávací vlastnosti. Základ biosenzoru jsou výměnné polymerní biočipy.

Rychlejší přípravě napomáhá to, že se navrhovaný postup odvíjí z procesu, který už vědci předtím řešili. Pracovali totiž vývoji biodetekčního systému pro rychlé odhalení patogenů v potravinách.

„Během dvaceti minut jsme například přímo detekovali bakterie Escherichia coli O157:H7 nebo Salmonella typhi v homogenizovaném hamburgeru,” podotkl Alexandr Dejneka, který na vývoji biosenzoru spolupracuje. Bakterie se podařilo prokázat už v řádu jednotek na mililitr vzorku. Podobnou citlivost zaznamenali i při detekci viru hepatitidy A v dalších vzorcích potravin.

Budoucí testování systému je pak podle AV předběžně domluveno na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Vědci předpokládají, že pokud půjde výzkum dobře i nadále, mohly by připravit funkční prototypy do několika měsíců. Na akademických pracovištích podle AV mohou vzniknout stovky biočipů, pro rozsáhlejší výrobu by pak bylo nutné navázat spolupráci s firmami.

Zdroj: lidovky.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Hydroponie je jednou z alternativ, jak vypěstovat kvalitní produkty s vysokým obsahem živin. Důležitým faktorem, který ovlivňuje růst plodin, je složení zálivky. Tuto problematiku zkoumají i vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jež sdružuje vědecké týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Ti vyvinuli nový přípravek, který zvyšuje výnosy hydroponie o 5-10%. Přípravek je odvozený od rostlinných hormonů – cytokininů a pěstitelé ho mohou získat pod názvem VegetUP.

„Přípravek navyšuje produkci plodové zeleniny a současně oddaluje stárnutí rostlin, takže ty mohou plodit rovnoměrněji po celou dobu své vegetace. Pomáhá rovněž rostlinám lépe zvládat teplotní výkyvy,“ uvedl jeden z autorů Radoslav Koprna z CRH. Spolu s ním se na vývoji látky podíleli i další kolegové z Oddělení chemické biologie CRH a Laboratoře růstových regulátorů.

Přípravek získal v únoru registraci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, což potvrzuje nejen jeho účinnost, ale i nezávadnost pro životní prostředí či samotnou produkci. Pod názvem VegetUp byl zařazen do databáze hnojiv a pomocných přípravků pro hydroponické pěstování, tedy pěstování bez půdy, které je v posledních letech v rozmachu. Jelikož je roztoku potřebné jen velmi malé množství, jsou pracovníci CRH schopni ho připravovat pro zájemce sami.

„Zatímco u jiných látek je potřeba mikromolární množství, v tomto případě je to nanomolární množství do velkých objemů vody. Doporučené ředění je v jednotkách mililitrů na desetitisíce litrů zálivky. Zájemci se na nás mohou obracet, ale už jsme také sami začali oslovovat velké pěstitele. O žádné podobné látce na trhu nevím,“ doplnil Koprna.

Zdroj: www.zurnal.upol.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Geofyzik Günther (Gin) Kletetschka je členem mezinárodního týmu vědců, který je na cestě k potvrzení hypotézy, že život během doby ledové ovlivnila srážka s vesmírným tělesem. Další střípek do skládačky vedoucí k objevu katastrofy přinesl v březnu článek otištěný v časopise Scientific Reports.

Svědectví roztavené ve skle

Svědectví o tom, že „něco divného“ způsobilo na Zemi prudké ochlazení klimatu, přinesly vědcům nálezy v Severní Americe a Mexiku. Zajímavé nálezy v podobě jezerních sedimentů byly objeveny dokonce i na Šumavě. Před lety se vědcům podařilo získat také data z oblasti v Sýrii. „Až teď jsme si konečně uvědomili, o čem údaje ze syrské Abú Hurejry (Abu Hureyra) vypovídají a co nám přinášejí,“ připouští vědec z Přírodovědecké fakulty UK. Jak dále geofyzik popisuje, z archeologického průzkumu v dané lokalitě se podařilo zjistit, že vlivem obrovské energie, která ohřála prostředí na teplotu zhruba 2 200 stupňů Celsia, došlo doslova k roztavení celé vesnice, natavila se vegetace, obydlí a třeba i hrnce v nich. Ve vrstvě staré asi 12 800 let byla nalezena skla vykazující velmi malý podíl vody. Což je charakteristické právě pro oblasti, které byly vystaveny působení obrovské tepelné energie.

„Tímto objevem jsme mohli rozbít naši domněnku, že jde pouze o lokální jev, skla podobného charakteru donedávna pocházela pouze ze Severní Ameriky. Postupně se k nim ale přidala i Chile, Afrika a teď i Asie. Opravdu to vypadá na globální záležitost,“ komentuje Gin Kletetschka, který se dlouhodobě věnuje studiu skla a jeho magnetických vlastností. Proto je jeho úlohou ve vědeckém týmu porovnávat odebraná skla z jednotlivých lokalit a zaměřit se především na jejich magnetismus.

Za vším hledej magnetismus

„Právě magnetické vlastnosti skla totiž mohou mnohé napovědět o jeho původu,“ prozrazuje vědec. Například sklo, které vznikne roztavením horniny při silném elektrickém výboji (blesku), má magnetismus tak silný, že už namagnetovat více nejde, je prakticky magneticky saturováno. „Výzkum syrského skla, který jsem prováděl v magnetické laboratoři Geologického ústavu AV ČR v Průhonicích, ukázal, že sklo je magneticky saturováno asi z jednoho procenta. Jeho vznik při blesku zkrátka můžeme vyloučit,” konstatoval v rámci výzkumu doc. Kletetschka.

Vzorek sedimentů ze dna oceánu

Nejbližší metou v rámci bádání doc. Kletetschky je dostat se na palubu jedné ze tří lodí z USA, Japonska a Číny, které v rámci projektu International Ocean Drilling Program „vrtají“ ve dnech oceánů. Rád by rozšířil tým vědců o jednoho zástupce ze suchozemské České republiky. „Všechny země, které mají přímý přístup k moři, tam své vědce mají, my ne. Zdůvodnění, že nám moře schází, nemá žádné logické opodstatnění,“ netají své rozčarování vědec. „Protože v oceánech probíhá sedimentace velmi pozvolna, rád bych získal vzorek jádra vykazující stáří mnou zkoumané periody, tedy zhruba těch 13 000 let,“ upřesňuje, proč by letos v létě ze všeho nejvíce chtěl ke břehům Islandu, ostrova ležícího na linii dvou zemských desek, euroasijské a severoamerické. „Zlom mezi evropskou a americkou částí je pro mě hodně přitažlivý. Děje se tam z pohledu mého výzkumu řada zajímavých úkazů způsobených pohybem oceánské kůry, která v místech jižně od ostrova způsobuje velké nánosy sedimentu. Věřím, že tam bude to gró celé události. A to bych velice rád pomyslně uchopil.“

Přes Sýrii zase o krok blíže

Až pak bude moci Gin Kletetschka prohlásit: Ano, byla to kometa. Nebo naopak možná řekne: Nebyla to kometa, bylo to něco jiného... „Série uveřejněných vědeckých článků vždy o kousek posunou pravdu,“ pochvaluje si geofyzik. Posledním místem, které bylo geologickým týmem prozkoumáno, je významná archeologická oblast Abu Hureyra v severní Sýrii, podél řeky Eufrat. „Je to poprvé, kdy lze dobře pozorovat zlom v životní strategii místních obyvatel – na konci poslední doby ledové přešli od lovu k zemědělskému způsobu života. Vůbec se nebráním teorii, že tuto radikální změnu životní strategie způsobila právě rozsáhlá přírodní katastrofa. Právě naopak,“ uzavírá Günther Kletetschka.

Zdroj: iforum.cuni.cz

Foto: pixabay.com

Výjimečný objev se podařil mezinárodnímu týmu entomologů, kteří prováděli výzkum v v brazilském Atlantickém lese. Objevili totiž dosud nepozorovanou čeleď brouků. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou tvarem téměř k nerozeznání od svých larev.

Objevy nových vývojových linií jsou na této úrovni výjimečné. Vědcům se totiž podařilo popsat většinu čeledí brouků. Nedávný objev zcela nové skupiny z brazilského pralesa proto vzbudil velký ohlas.

„Tito brouci dosud unikali pozornosti vědců zejména z důvodu jejich malé velikosti a také skrytého způsobu života v půdě a pralesní hrabance. Při první expedici byly objeveny pouze dvě larvy. Jelikož je nikdo nedokázal identifikovat, byly v laboratoři dochovány do dospělosti. Shodou okolností se jednalo o zástupce obou pohlaví,“ popsal Robin Kundrata z olomoucké přírodovědecké fakulty, který na výzkumu této skupiny brouků spolupracoval s kolegyněmi z Brazílie a Německa.

Překvapením pro entomology bylo, že samec měl oba páry křídel včetně krovek a byl plně letuschopný, kdežto samice byla bezkřídlá a vzhledem připomínala svou larvu. „Tento jev, kdy si jedinec zachovává i v dospělosti některé larvální znaky, se nazývá neotenie. U brouků většinou daleko nápadněji ovlivňuje samice,“ podotkl Kundrata.

Entomologové nakonec v Brazílii objevili celkem tři druhy této unikátní linie a zařadili je do dvou rodů. Nazvali je Jurasai a Tujamita, což jsou výrazy pocházející z tamějších domorodých jazyků. Kombinace detailního studia tvarů všech vývojových stadií spolu s výsledky analýzy DNA následně ukázala, že se jedná o zcela novou samostatnou vývojovou větev brouků, která si zaslouží status čeledi a dostala název Jurasaidae.

„Objev této čeledi nám přináší spoustu nových poznatků o evoluci neotenie u brouků. Ta vznikla několikanásobně a u každé skupiny se nemusí projevit stejně výrazně. Oba rody Jurasaidae jsou toho zářným příkladem. Zatímco samice rodu Jurasai jsou na první pohled téměř k nerozeznání od svých larev, samice rodu Tujamita mají alespoň některé části hlavy a hrudi částečně podobné dospělým samcům,“ přiblížil Kundrata.

Skupiny brouků s nelétavými samicemi okupují kvůli omezené schopnosti šíření relativně malé oblasti a jsou většinou silně závislé na biotopech s dlouhodobě stabilními klimatickými podmínkami. Podle Kundraty by tak prozkoumané místo jejich výskytu mohlo naznačovat, jak vypadaly tropické deštné pralesy v minulosti se sušším klimatem.

Brazilské deštné lesy patří k nejohroženějším společenstvím na světě

Atlantický les je druhým největším tropickým deštným lesem Brazílie, pokrývá přes tři tisíce kilometrů dlouhý pás podél pobřeží Atlantského oceánu. Z původní rozlohy lesa se kvůli nadměrnému odlesňování dochovala ale asi jen desetina. Z této desetiny pak spadá jen asi třetina území do režimu s ochranou přírody.

„Jedná se o jeden z nejohroženějších biomů světa,“ upozornil olomoucký entomolog, podle kterého jsou zbývající fragmenty původního deštného lesa domovem jedné z nejrozmanitějších faun planety.

Největší a nejlépe chráněné části brazilského Atlantického lesa nyní zůstávají v horských pásmech na jihu území. Přesně tam byli nalezeni všichni zástupci nové čeledi Jurasaidae. Podle entomologa tak výskyt čeledi, která je pevně vázaná na okolní prostředí, jen umocňuje, jak je oblast důležité chránit. 

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Foto: commons.wikimedia.org

Ochranné respirační polomasky model RP95-3D s nejvyšším stupněm ochrany vyrábí od minulého týdne na speciální tiskárně závod Siemens Elektromotory v Mohelnici na Šumpersku. Umožnila to spolupráce firmy s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při Českém vysokém učení technickém (ČVUT).

Všechny polomasky, které touto cestou vzniknou, předává ministerstvo zdravotnictví lékařům, sestrám a dalším zdravotníkům, kteří s koronavirovou pandemií bojují v první linii.

Výrobu koordinuje a respirátory kompletuje společnost 3Dees Industries. „Kromě ní, nás a Siemensu tyto respirátory vyrábějí také univerzity, v Plzni, Ostravě, Liberci, Škoda Auto a firma 3D Tech, tedy všichni, co v České republice mají tiskárnu pracující s technologií Multi Jet Fusion,“ řekla Právu mluvčí ČVUT Eva Doležalová.

„V tiskárně s touto technologií můžeme tisknout velké objemy v krátkém čase s vysokou kvalitou. Spojuje se v ní plastový prášek se speciálními pojivy, výsledný produkt je následně vytvrzen vysokoenergetickým infračerveným zářením,“ vysvětlil Michal Průša, který 3D tisk v mohelnickém závodě zaštiťuje. V běžném provozu, jak dodal, tato technologická novinka nachází své uplatnění zejména v nástrojárně.

Nyní místo toho vytiskne až 42 kusů respirátorů nebo několik stovek drobných dílů do respiračních polomasek denně. „K respirátorům, které u nás vytiskneme, je potřeba doplnit další komponenty jako silikonové těsnění, upevnění přes hlavu, silikonovou membránu od firmy 3D Tech a hlavní filtr dodávaný Sigmou Lutín,“ podotkl Průša.

Polomasky lze používat neomezeně, filtry vydrží v závislosti na okolním prostředí a individuální zátěži až několik dní. Odborníci z CIIRC při ČVUT, kteří respirátor RP95-3D vyvinuli, jej ve formě volné licence poskytli k celosvětovému využití. Společnost Siemens Česká republika tisková data nabídla všem svým organizacím na světě.

Zdroj: novinky.cz
Foto: ČVUT

Firmy, které zavádějí do praxe inovace, aby bojovaly s koronavirem, podpoří Ministerstvo průmyslu a obchodu. Resort vyhlásil druhou veřejnou soutěž v programu The Country for the Future (CFF) v podprogramu 3 „Inovace do praxe“.

Program schválený vládou v loňském roce je od začátku zaměřen na zavádění inovací s důrazem na aktuální trendy v oblasti digitalizace a automatizace v malých a středních firmách. „Nyní jsou právě malé a střední podniky nejohroženější, zároveň je ale řada z nich schopná nabídnout užitečná řešení, která mohou napomoci celé společnosti ve vypořádání se s dopady krize, či mohou s trochou pomoci zavést takové podnikové procesy, které do budoucna omezí podobné hrozby jak pro zdraví zaměstnanců, tak pro hospodaření firmy,“ říká náměstek ministra pro digitalizaci a inovace Petr Očko a dodává: „Proto jsme připravili specificky zaměřenou soutěž, otevřenou pro inovativní projekty podniků ze všech hospodářských odvětví, kde umožníme relativně rychlé čerpání dotačních prostředků na až tříleté záměry. Projekty je možno začít řešit hned po podání žádosti, výsledky soutěže budou zveřejněny nejpozději do 31. srpna letošního roku.“

V soutěži mohou být podpořeny projekty například v odvětví zdravotnické techniky a aplikací, které přinášejí nový nebo podstatně vylepšený výrobní postup nebo poskytování služeb. Dále projekty ve všech odvětvích podnikání, zaměřené na zavádění takových inovativních provozních či logistických procesů, které sníží rizika šíření nakažlivých onemocnění. Zejména jde o projekty zvyšující míru digitalizace, automatizace či schopnosti organizace pružně reagovat a přizpůsobovat se podobným výjimečným situacím. „Bude možné uplatnit širší spektrum nákladových položek, včetně nákladů na přípravu projektové žádosti, a také bude umožněna nižší míra spolufinancování nákladů z vlastních zdrojů. Podíl dotace, při plném využití podpory de minimis, může nyní dosáhnout až 75 % uznaných nákladů projektu,“ upřesňuje náměstek ministra pro digitalizaci a inovace Petr Očko.

Více informací na webu czechinvest.org

Zdroj: czechinvest.org

Ilustrační foto: freepik.com

Výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity (MU) uspěl v evropském programu na podporu vědy Horizont 2020. Získal finanční podporu ve výši 513 tisíc eur, tedy asi 14 milionů korun, na tříletý projekt INTEG-RNA podporující spolupráci brněnských vědců s kolegy z Velké Británie a Německa. Projekt z výzvy Twinning se zaměří na další posílení základního výzkumu ribonukleové kyseliny (RNA) a jejího fungování v živých organismech, kde ovlivňuje například vznik rakoviny. Koordinovat ho bude Mary O´Connell z CEITEC MU.
Základní výzkum RNA je v institutu CEITEC MU velmi silný a získání grantu právě v této oblasti to dokazuje. 

Výzkumu RNA se v institutu CEITEC MU věnuje sedm skupin, které studují například modifikace RNA molekul v buňce odpovědné za vznik některých autoimunitních chorob nebo rakovinného bujení či vliv RNA na regulaci různých procesů v buňkách. „Základní výzkum RNA je v institutu CEITEC MU velmi silný a získání grantu právě v této oblasti dokazuje naši konkurenceschopnost. Naše síla spočívá nejen v rozmanitosti RNA témat, která studujeme, ale také ve skvělé spolupráci mezi různými výzkumnými skupinami,“ uvedla O´Connell.

Na projektu budou vědci z CEITEC MU spolupracovat s kolegy z Edinburské univerzity, z Evropské laboratoře molekulární biologie v Heidelbergu, Univerzity Johannese Gutenberga a z Institutu molekulární biologie v Mohuči. Zapojené instituce budou mít možnost podílet se na společném výzkumu, sdílet metodologické přístupy, diskutovat o výzkumných otázkách, ale také se účastnit konferencí, posílat zaměstnance na výměnné pobyty nebo se podílet na specializovaných školeních, která podporují excelenci ve vědě. Většina peněz z grantu, jehož výše je pro všechny zapojené instituce 900 tisíc eur, tedy asi 24,6 milionu korun, je tak určena na cestování a výměnu zkušeností.

Právě tuto součást projektu by mohla ohrozit současná situace ve světě, který čelí pandemii nového koronaviru. Celá řada zemí uzavřela své hranice. „Projekt bude zahájen v lednu příštího roku a doufáme, že se do té doby najdou prostředky a možnosti řešení současné krize a obnoví se volný pohyb osob i přes hranice jednotlivých států. Vědecká mobilita je velmi přínosná a nezbytná podmínka pro budování excelentní vědy, která mimo jiné velmi pomáhá právě při řešení pandemie koronaviru,“ podotkl ředitel institutu CEITEC Masarykovy univerzity Jiří Nantl a zdůraznil, že zisk už čtvrtého twinningového projektu dokazuje vysokou vědeckou kvalitu instituce.

Proč zkoumat RNA

Základní výzkum RNA je nezbytný proto, že ribonukleová kyselina hraje významnou roli ve všech živých organismech a byla zásadní i pro vznik života na Zemi. Původně se vědci domnívali, že slouží pouze k přenosu genetické informace uložené v genech do organel buňky, kde vznikají konkrétní bílkoviny. Výzkum RNA ale ukázal, že hraje zásadní roli například v regulaci celé řady mechanismů na úrovni buněk i celých organismů, a vedl k zásadním objevům s dopady do medicíny, biotechnologií či zemědělství. RNA je například také nezbytnou součástí nové technologie pro přesnější úpravy genomu známé jako CRISPR-Cas9.

Výzkum RNA vyžaduje kombinaci různých přístupů, od molekulární biologie, bioinformatiky, pokročilého zobrazování, biofyziky až po strukturální biologii, které jsou často náročné na techniku i odborné znalosti a jednotlivé výzkumné týmy je nemohou samy obsáhnout. Spolupráce na mezinárodní úrovni tak pomůže vědcům z institut CEITEC MU mimo jiné zvýšit interdisciplinaritu jejich výzkumu.

Zdroj: muni.cz

Foto: pixabay.com, flickr.com

Vzhledem k okolnostem a opatřením přijatým Úřadem vlády ČR v souvislosti se situací kolem koronaviru zrušilo předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace pravidelné zasedání RVVI ve Strakově akademii k termínu 27. března 2020 a vyhlásilo k vybraným bodům původně plánovaného programu hlasování per rollam s termínem do 31. března. K hlavním bodům hlasování patřily Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ a Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami. Závěry jednání reflektují aktuální situaci ohrožení koronavirovou pandemií.

„Krize vyvolaná současnou epidemií COVID-19 je globální hrozbou v mnoha vrstvách civilizační struktury. Veškeré úsilí zaměřené na zdolání této krize přináší také příležitost přehodnotit či redefinovat dosud standardní paradigmata institucionálních i individuálních aktivit,“ sdělil k výsledkům jednání místopředseda RVVI Pavel Baran.

RVVI schválila hlasováním návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, který bude nyní předložen do mezirezortního připomínkového řízení. Národní politika je zastřešujícím strategickým dokumentem pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v České republice a jeho existence je rovněž podmínkou pro možnost čerpání prostředků z Evropských fondů v daném programovém období 2021–2027. Ve struktuře Inovační strategie České republiky do roku 2030 představuje Národní politika jeden z nástrojů plnění cílů financování a hodnocení výzkumu a vývoje.  

Součástí tohoto strategického dokumentu je doplněné Opatření č. 27, které umožní redefinici Národních priorit orientovaného VaVaI cestou podpory specifických výzkumných programů relevantních pro oblasti definovaných hrozeb s celospolečenským dopadem. Současná situace kolem koronaviru, ale i řada dalších hrozeb posledních desetiletí, akcelerují nezbytnost redefinice tohoto koncepčního dokumentu. Nyní je třeba usilovat o užší zacílení a orientaci části výzkumných kapacit do monitorování, analýzy a návrhu řešení rizik s celospolečenským dopadem. 

„Rada odsouhlasila per rollam hlasováním důležitý dodatek strategického materiálu, který by měl spoluurčovat vědní politiku po roce 2021. Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum, zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu Covid 19. Taková možnost doposud nebyla, resp. byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ sdělil prvý místopředseda Rady Petr Dvořák. Proces redefinice orientovaných priorit musí být ovšem nastaven tak, aby nedocházelo k podlomení znalostní základny širokého spektra výzkumu (blue sky research). Pouze kvalitní a dlouhodobě budovaná znalostní základna výzkumu totiž představuje zdroj a východisko pro jeho případnou další orientaci a zacílení. 

RVVI dále per rollam projednávala způsob, jakým by měl být monitorován dopad vybudované sítě velkých a nákladných přístrojových a expertních celků na český výzkum a ekonomiku. Radní schválili materiál Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami (VVI) předložený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 

 „V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že dopad některých velkých výzkumných infrastruktur je nyní zřetelně vidět v boji proti koronaviru. V rekordně krátkém čase se, také prostřednictvím infrastruktur, podařilo znásobit kapacitu testování viru v ČR. Toto je jasný doklad toho, že myšlenka vybudovat síť velkých výzkumných infrastruktur byla správná a že vědci mohou napřímo pomáhat tam, kde tradiční kapacity nestačí,“ upozorňuje Petr Dvořák. 

Cílem schváleného materiálu je poskytnout předkladatelům výsledků jednotnou terminologii a přehledná pravidla vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami v RIV v informačním systému IS VaVaI. Dodržování těchto zásad a pravidel zaručí dostupnost srovnatelných, věcně správných a aktuálních dat ke statistickým a analytickým účelům.

Zdroj: vyzkum.cz