Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila dne 29. dubna 2020 čtvrtou veřejnou soutěž v Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA (dále jen Program ÉTA).

Vyhlášení proběhlo v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen ZPVV), dle Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2014/C 198/01 a dle Nařízení Komise (EU)
č. 651/2014 ze dne 17. června 2014.

Veřejná soutěž je zaměřena na podporu návrhů projektů s tématem týkající se zmírňování negativních celospolečenských dopadů a využívání nových příležitostí v důsledku krize spojené s pandemií COVID-19, a to zejm. v oblasti sociální, vzdělávací, ekonomické, legislativní, technologické, kulturní, etické, psychologické nebo mediální. Projekty musí využívat znalosti, zkušenosti anebo data z aktuálně probíhající krize související
s pandemií COVID-19.

Soutěžní lhůta začíná dnem 30. dubna 2020 v 9:00 hodin a končí dnem 15. června 2020 v níže uvedené hodiny:

• 16:30 hod. – pro podání návrhu projektu prostřednictvím informačního systému ISTA;
  
• 23:59:59 hod. – pro zaslání následujících dokumentů prostřednictvím své datové schránky: 
  • Potvrzení podání elektronického návrhu projektu (zasílá hlavní uchazeč) a 
  • Dokladů k prokázání způsobilosti (zasílá každý uchazeč samostatně).

ID datové schránky TA ČR: afth9xp.

Podrobné informace nezbytné pro zpracování a podání návrhu projektu, včetně informací o způsobu a kritériích hodnocení jsou obsaženy v Zadávací dokumentaci a dalších dokumentech spojených s vyhlášením. Nápovědy k vyplňování návrhu projektu jsou umístěny přímo v informačních systému ISTA.

V případě nejasností se podívejte do často kladených dotazů, pokud odpověď nenaleznete, můžete položit dotaz prostřednictvím Helpdesku.

TA ČR dále informuje, že do veřejné soutěže nebudou přijaty takové návrhy projektů, jejichž uchazeči (tj. hlavní uchazeč i další účastník):

• nezveřejní účetní závěrku ve veřejném rejstříku – u subjektů, které mají tuto povinnost za období tří let (2016, 2017, 2018); 
• splňují definici podniku v obtížích.

ELIMINACE KORUPČNÍCH VLIVŮ

TA ČR v rámci eliminace korupčních vlivů během veřejné soutěže žádá všechny uchazeče, aby neprodleně informovali o jakékoliv byť domnělé korupční aktivitě, o které se dozví. Oznámení spolu s vylíčením rozhodných skutečností může TA ČR výrazně ulehčit identifikaci případných korupčních snah a jejich eliminaci. Oznámení prosím posílejte na adresu protikorupci@tacr.cz.

---

DOKUMENTY KE 4. VEŘEJNÉ SOUTĚŽI

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace
Příloha č. 1 – Příručka k hodnocení ÉTA

Související dokumentace a formuláře

Všeobecné podmínky
Smlouva o poskytnutí podpory
Rozhodnutí o poskytnutí podpory
Čestné prohlášení uchazeče / Sworn statement of the applicant

Doplňující dokumentace

Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA
Struktura cílů NPOV
Pravidla pro publicitu

Příručky

Obecná příručka pro hodnotitele

Zdroj: tacr.cz

Začátkem dubna oslovila lékařka Nemocnice Na Bulovce RNDr. Lenka Richterová, Ph.D. skupinu výzkumníků ČVUT, kteří zde automatizují testování na Covid-19 pomocí pipetovacích robotů. Za vědci a studenty Fakulty elektrotechnické (FEL) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) přišla s prosbou, zda by uměli navrhnout pomůcku pro usnadnění otevírání zkumavek se vzorky. Dosavadní postup ručního otevírání je totiž velmi nepraktický a v konečném důsledku i nebezpečný. Vyžaduje zasunutí prstu do prohlubně víčka, jeho otočení a následné odklopení. Aplikací tohoto postupu mají však podle Richterové laboranti mozoly a bolestivé puchýře, které praskají. Odklopení víčka směrem do strany navíc způsobuje vznik bublinek, které kontaminují vnější část zkumavky a rukavice laborantů. Užití více vrstev rukavic by zas znemožnilo pevný úchop zkumavky a víčka.

Po krátké diskuzi s lékařkou se pro výzvu nadchnul Bc. Jiří Kubík, student magisterského programu Otevřená informatika, který vedle studia pracuje jako výzkumník robotiky v Centru umělé inteligence FEL ČVUT. Při popisu problematického ručního otevírání zkumavek se mu okamžitě vybavil otvírák na PET lahve, který si pamatoval od své babičky. Pomůcka, kterou mnozí z nás mají doma i dnes, usnadňuje otáčení víčka bez nutnosti velké síly. Stejný princip využil Kubík i při návrhu otvíráku na zkumavky. Ten má oproti klasickému otvíráku na PET lahve ještě ochranná křidélka, která brání kontaktu rukavice a kontaminovaného vnitřku víčka, a posuvný čep pro snazší manipulaci s víčkem při jeho odšroubování. Výslednou podobu designu konzultoval autor i s kolegou z laboratoře Bc. Jakubem Slámou z FEL ČVUT a Mgr. Adélou Přibylovou z Přírodovědecké fakulty UK, se kterými spolupracuje na automatizaci testování pro FN Motol.

Pomůcka je kompletně vyráběna na 3D tiskárně, což umožňuje rychlou a lokální produkci, malé náklady a okamžité využití v laboratořích. Denně je Kubík schopen vyrobit 20-30 otvíráků, a to na vlastní 3D tiskárně a tiskárně zapůjčené od CIIRC ČVUT. V současnosti je využívá již sedm laboratoří, do kterých byly na žádost dodány přes síť sanitních vozů přepravujících vzorky po celé zemi. Otvírák si však může sám vytisknout každý, kdo vlastní 3D tiskárnu. Design totiž Kubík umístil na open source platformu Thingiverse, odkud si ho může bezplatně stáhnout kdokoliv. Prostřednictvím Státního zdravotnického ústavu ČR o tom byly informovány další laboratoře po celé ČR.

Návrh otvíráku pro 3D tisk ke stažení zde: https://www.thingiverse.com/thing:4272124

Zdroj: cvut.cz

Foto: cvut.cz

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let. Vyplývá to z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně zahrnuli do výpočtů nejen úhrn srážek, ale i výpar. I kdyby totiž padaly průměrné srážky, kvůli vyšším průměrným teplotám než v minulosti se více vody z krajiny odpaří.

Klimatická situace v České republice dosahuje rekordně nepříznivých čísel. Problémy se suchem eskalují podle vědců z projektu InterSucho hlavně v posledních dvou letech.

„Ještě v roce 2018 jsme si mohli říkat, že na tom se suchem nejsme tak špatně jako v 90. letech, kdy se dovážela voda do řady obcí v cisternách. Nyní už je sucho horší než tehdy, jen se zatím neprojevuje tak extrémně, protože od té doby klesla denní spotřeba na osobu ze zhruba 140 na 90 litrů,“ řekl za vědecký tým Miroslav Trnka.  

To, že současná epizoda sucha od 2015 je nejhorší za posledních 500 let víme, ale tento dopočet vodní bilance (srážky-výpar)stejně vyrazil dech. Změny jsou největší v oblastech s lesy a to je hlavní důvod útoku kůrovce. V nížinách už to špatné bylo, moc zhoršit se to ani nemohlo. pic.twitter.com/IJ2ffcszOo

— www.intersucho.cz (@Intersucho) April 26, 2020

Vody významně ubylo v horských oblastech

Alarmující je úbytek vody za posledních pět let v horských a podhorských oblastech. „Mnohem větší rozdíl proti průměru je na horách. Vodní bilance je zde sice i nadále pozitivní, ale dříve zde přebývala voda o stovky litrů na metr čtvereční ročně,“ uvedl Trnka.

To znamená, že vody, která odtekla z horských oblastí do níže položených částí republiky, už není tolik. „Takto jsou velmi postižené pramenné a zalesněné oblasti, například Českomoravská vrchovina,“ dodal Trnka.

Sucho momentálně panuje ve velké části střední Evropy. Podle vědců je důvodem klimatická změna, která mění cirkulaci v atmosféře. „Mnohem častěji se objevují situace, které brání průniku vlhkého oceánského vzduchu ze západu,“ vysvětluje Trnka. Epizody sucha ve střední Evropě měly dosud vždy svůj konec kolem tří až čtyř let. Měnící se klima ale zčásti vysvětluje, proč aktuální epizoda trvá už pět let. 

Projekt InterSucho existuje od srpna roku 2012 díky spolupráci řady vědců a odborných pracovníků, kteří v době vzniku projektu navázali na více než desetiletý výzkum v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v České republice, Evropě a USA. 

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, twitter.com

Ilustrační foto: pixabay.com

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva nové druhy nezelených rostlin z rodu hvězdnatka. Pojmenovali je Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, a Thismia coronata, hvězdnatka korunovaná.

První z nich dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Druhá rostlina pak podle vršku květu, který připomíná královskou korunu. Tým českých vědců má na svém kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Oba druhy hvězdnatek našli biologové na Borneu náhodou. V tamních lesích pátrali po úplně jiných druzích, které už byly popsány, ale od jejich objevu je nikdo nespatřil.

"V případě Thismia ornata jsme chtěli najít druhy popsané italským botanikem Odoardem Beccarim v polovině 19. století. Místo toho jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 centimetrů a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku," uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Thismia ornata se vyskytuje hned na několika lokalitách v blízkosti města Kuching, které je hlavním městem malajsijského státu Sarawak. Neunikla tedy pozornosti řady amatérských fotografů, kteří její fotky zveřejnili na internetu.

Našli ji u výběhu krokodýlů

"Nikdo si však neuvědomil, že jde o dosud neznámý druh. Tato hvězdnatka také není tak náročná na své životní prostředí a roste i tam, kde by se jiné druhy nevyskytovaly. Našli jsme ji například i na okraji lesa v místní minizoo, hned vedle výběhu krokodýlů," doplnil Michal Sochor z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Druhou hvězdnatku, Thismia coronata, vědci objevili při pátrání po druhu Thismia goodii. Nový druh hvězdnatky roste v horách na severu Bornea na hranicích mezi malajsijskými státy Sarawak a Sabah a byl zatím nalezen pouze na jediném místě. Podobně jako většina ostatních hvězdnatek roste v hlubokých stinných tropických deštných lesích.

Tyto dva druhy jsou již jedenáctým a dvanáctým novým druhem hvězdnatek, který se přírodovědcům podařilo na Borneu najít. Výzkum v tamních deštných pralesích provádějí olomoučtí přírodovědci s kolegy z ostatních ústavů už několik let. Věnují se tam hlavně studiu rozmanitosti bezobratlých živočichů a rostlin v různých nadmořských výškách a na odlišných typech stanovišť. Kromě rostlin zde objevili v minulosti již také nové druhy drobnělek, dvoukřídlých, pavouků či motýlů.

Zdroj: olomoucky.denik.cz
Ilustrační foto: flickr.com

Vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT a společnosti Advacam vyvíjejí autonomní dron, který zvládne efektivně vyhledávat zdroje radiace.

Jeho výhodou bude zejména to, že dovede lokalizovat záření v oblastech, kam se současná zařízení dostanou obtížně nebo vůbec. „K řízení letu totiž nepotřebujeme GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky, a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude i natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat,“ popsal vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Martin Saska.

Vědecký ředitel Advacam Jan Jakubek pak uvedl, že detektor dronu, v režimu takzvané Comptonovy kamery, umožní určit směr záření již po detekování několika zachycených částic. „Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje,“ řekl Jakubek. Kombinace citlivosti a mobility podle něho povede až ke stonásobnému zvýšení efektivity oproti běžným metodám.

Podle ČVUT může být dron využit například při kontrolách na letištích, hranicích, v přístavech, v místech havárií a úložišť komunálního odpadu, ale i při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

Skupina Multirobotických systémů FEL se zabývá hlavně výzkumem v oblasti autonomního pohybu více robotů naráz - především dronů. Tým má za sebou řadu úspěchů v mezinárodních soutěžích.

Zdroj: lidovky.cz

Ilustrační obrázek: /www.wallpaperflare.com

Charisma nepůvodních druhů má vliv na to, jak jsou zavlékány do nových prostředí a vnímány veřejností, a může dokonce bránit jejich vymýcení. Zjistil to mezinárodní tým vědců, vedený výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky a Leibniz-Institute of Freshwater Ecology a Inland Fisheries (IGB).

Lidé přemisťují stále více zvířat a rostlin z oblastí jejich původního výskytu, a to jak úmyslně, tak neúmyslně. Mnoho z nich se podmínkám v novém prostředí nedokáže přizpůsobit, jiné populace však úspěšně zdomácní. „Některé nepůvodní druhy působí významné problémy těm původním – skrze predaci, kompetici o potravu a habitat, či jako přenašeči nemocí,“ vysvětluje profesor Jonathan Jeschke, z IGB a Freie Universität Berlin a vedoucí mezinárodního konsorcia Invasion Dynamics Network, které výzkum provedlo. Na studii se podíleli také pracovníci Botanického ústavu Akademie věd Ana Novoa, Jan Pergl, Petr Pyšek, Klára Pyšková a Jan Pergl.

Charismatický druh, ať je to nápadná okrasná rostlina, pestrobarevná akvarijní rybka či roztomilý  domácí mazlíček, bude nejspíš introdukován s větší pravděpodobností než druh nenápadný či nevýrazný. „A nepůvodní druhy, které jsou introdukovány častěji a ve větším množství, mají větší šanci v novém území zdomácnět,” říká Jonathan Jeschke.

Atraktivní invazní druhy, které mají charisma, jsou veřejností přijímány lépe než ty neatraktivní. To může brzdit ochranářská opatření, jejichž účelem je bránit šíření druhu: „Když je invazní druh vnímán jako krásný nebo roztomilý, může to zásahy proti němu výrazně komplikovat, protože v takovém případě obvykle chybí podpora veřejnosti,” lituje Ivan Jarič z Biologického centra Akademie věd České republiky, první autor studie. Například pokusům o vymýcení invazní veverky popelavé v Itálii – a ochranu původní veverky obecné – zabránily protesty zájmových skupin, které si oblíbily roztomilé komiksové postavičky invazního druhu.

Výzkum není taxonomicky nestranný

Priority výzkumu invazních druhů jsou do velké míry dány ekologickými a ekonomickými dopady dotyčné invaze. Přesto je mnohem větší pozornost věnována invazím obratlovců než bezobratlých a stejně tak jsou častěji předmětem studia velké a charismatické druhy. „Větší zájem o charismatické druhy, a to nejen ze strany veřejnosti, ale i samotných vědců, může vést ke zkresleným představám o významu jednotlivých invazních druhů a ochranářská opatření pak mohou být špatně zaměřená,” kritizuje spoluatorka studie z Botanického ústavu Akademie věd Kateřina Štajerová.

Studie ukazuje, jak je pro pracovníky zabývající se managementem invazních druhů důležité být si vědom toho, jakou roli může charisma hrát. „Tento aspekt je důležitý zejména při plánování a realizaci managementových opatření. Konflikty, které mohou v případě charismatických druhů nastat, vycházejí ze zdánlivé neslučitelnosti dvou odlišných etických pohledů na věc – jeden klade důraz na ochranu ekosystémů a původních druhů, druhý se strachuje o osud invazních druhů,“ zdůrazňuje význam studie Ivan Jarič.

Zdroj: www.bc.cas.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Dne 17. března byla vyhlášena výzva v rámci „M-ERA.NET“. Jedná se o iniciativu programu EU „Horizont 2020“, která je považována za cenný nástroj pro řešení evropských a globálních výzev v materiálovém výzkumu. Umožňuje spolupráci mezi předními výzkumnými pracovišti z akademické i podnikové sféry z evropských a mimoevropských zemí a regionů a usnadňuje vstup na dříve nepřístupné nové trhy.

Technologie pokročilých materiálů byly klasifikovány jako klíčové technologie umožňující širokou škálu aplikací, jako je vývoj nízkouhlíkových energetických technologií a zlepšení energetické účinnosti a efektivity zdrojů. Mají obrovský potenciál pro hospodářský růst. 

Technologická agentura ČR (TA ČR) umožňuje zapojení českých subjektů (výzkumných organizací či podniků) do této mezinárodní výzvy za pevně stanovených podmínek. Lhůta pro příjem zkrácených verzí návrhů projektů končí 16. června 2020. 

Doporučujeme sledovat stránky TA ČR, která zprostředkovává účast i v dalších ERA.NET cofundových výzvách. Na podzim bude otevřena výzva EuroNanoMed Cofundu zaměřená na uplatnění nanotechnologií v medicíně, které mají velký potenciál pro spolupráci s Tchaj-wanem. 

Další možností pro spolupráci s tchajwanskými subjekty je podání společného projektu prostřednictvím veřejné soutěže programu DELTA, který je zaměřen na podporu aplikovaného výzkumu. Předpokládaný termín vyhlášení výzvy je 13. května 2020. Uchazečem o podporu z České republiky může být jak výzkumná organizace, tak podnik, který musí zároveň vystupovat v roli hlavního řešitele za českou stranu.  Dle posledních informací TA ČR bude kontaktovat své partnerské zahraniční agentury se žádostí, aby zvážily zaměření projektů na výzkum související s COVID-19. 

Pro nalezení zahraničního partnera můžete využít speciálního formuláře TA ČR. Zároveň se zájemci mohou obrátit na Českou ekonomickou a kulturní kancelář (ČEKK) v případě, že hledají tchajwanského partnera.

Pokud jde o podporu vědeckovýzkumné spolupráce, ČEKK zároveň nabízí asistenci při navazování kontaktů a partnerství s tchajwanskými subjekty, vyjednávání smluv či dohod, podporuje mobilitu vědeckých a výzkumných pracovníků a samozřejmě poskytuje informace z teritoria.

Kontakt:

Marie Leflerová
vedoucí Vědeckotechnologického úseku
Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-pej
Tel.: +886-2-27225100, ext. 20
E-mail: marie_leflerova@mzv.cz

Zdroj: vyzkum.cz

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) položili desítky fotopastí na pomezí Konga a Gabonu. Doufají, že tím přispějí k ochraně pralesa před dopady těžby i další lidské činnosti. Podle člena týmu, zoologa Tomáše Jůnka, se už těžaři dostali dál, než vědci předpokládali. Na přírodě se jejich činnost místy těžce podepsala.

„Jeden z nejzásadnějších poznatků naší expedice byl, že i do nejzazšího místa, kam se v Kongu dá dostat, už vedou cesty těžařů. Cesta, která měla končit ve vesnici, vedla ještě zhruba dalších 10 kilometrů,“ popsal zoolog. V oblasti se těží dřevo a zlato. „Těžba dřeva tam neprobíhá jako holoseč, ale selektivně. Co 100 až 200 metrů jsou z hlavní cesty odbočky, které les zpřístupňují hustou sítí cest. Vytěží nejlepší stromy, odjedou, cesty postupně zarostou, ale není to hezký pohled,“ popsal Jůnek.

Ještě hůře se do přírody „zakousli“ těžaři zlata. „Je to legální koncese, kterou drží čínská společnost, ale způsob těžby je katastrofální. Jdou po přítocích řeky celý přítok obrátí vzhůru nohama buldozerem. Údolí, kde byl dříve potok, tak vypadá jak měsíční krajina s haldami hlíny,“ řekl zoolog. Navíc podle něj těžaři tvoří rozsáhlé a nebezpečné kanály.

I na tomto území nicméně vědci našli stopy levhartů, slonů, které také zblízka pozorovali, či šimpanzí hnízda. Spatřili i gorily a řadu dalších zvířat. „To, že tyto aktivity automaticky zničí faunu tedy nemusí být úplně pravda, na druhou stranu se jimi prales zpřístupnil. Očekáváme, že to bude mít v budoucnu velký dopad,“ podotkl zoolog.

První ze 40 fotopastí tým položil právě na pomezí tohoto území a panenského pralesa, ve směru, po kterém bude těžba zřejmě postupovat. Data získaná v rámci tří plánovaných expedic, mají složit obrázek tamní zvířecí populace a možná i prokážou výskyt mandrila rýholícího a guerézy černé, o nichž se předpokládá, že žijí západněji.

Vědci projdou při severozápadní hranici Konga a Gabonu území zhruba o velikosti Londýna, výsledky průzkumu poslouží k prosazování bezpečných migračních koridorů pro zvířata. „Ohledně toho jedná právě WWF. To, které oblasti zůstanou netknuté těžbou, dosud přesně nevíme. Data se ale snažíme přinést proto, aby měli s čím operovat vůči státním orgánům,“ zdůraznil zoolog. Doplnil, že z území, které tým zkoumá, je už koncesemi pokryta asi polovina.

Expedice přinesla i další poznatky. „Našli jsme opuštěný tábor Pygmejů. Jenže Pygmejové v těchto oblastech nežijí. Často jsou však najímáni jako lovci slonů, odvezeni do určité oblasti a tam de facto pytlačí. A tento tábor byl pod kopcem, kde je stará, vyšlapaná a stále hodně frekventovaná sloní stezka,“ popsal Jůnek s tím, že objev oznámili rangerům WW

Podle zoologa první část expedice proběhla dobře, byť celníci týmu zabavili část fotopastí. Další dvě cesty měly být na přelomu letošního srpna a září a v březnu příštího roku. I přes krizi kolem koronaviru podle Jůnka vědci doufají, že se další expedice nakonec podaří provést.

Zdroj: lidovky.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Mezinárodní tým vědců za účasti výzkumníků z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze navrhl a experimentálně potvrdil možnost přípravy jednorozměrných vodivých polymerů na bázi uhlíku. Vzhledem k tomu, že uhlík je jedním z nejdostupnějších prvků, vykazují nové polymerní vodiče v porovnání s běžnými kovovými vodiči potenciálně nejen nižší výrobní náklady, ale také větší stabilitu a lepší možnosti řídit jejich materiálové vlastnosti.

Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice. O významu práce svědčí fakt, že editoři časopisu Nature Nanotechnology věnovali článku speciální komentář News & Views. 

 „Výhodou nových polymerů je možnost řídit jejich elektronické a optické vlastnosti a očekávaná vyšší stabilita oproti stávajícím vodivým polymerům, které jsou obohaceny cizími prvky. Jejich syntéza je navíc jednoduchá a snadno opakovatelná. Možnost konstrukce stabilních uhlíkových vodivých polymerů otevírá nové možnosti pro miniaturizaci a zvýšení výkonu řady elektronických součástek,“ řekl Pavel Jelínek, který vede český tým.

Kovové vodiče, které jsou v současné době nedílnou součástí většiny komerčních elektrických a elektronických zařízení, vedou elektrický proud pomocí volných elektronů v jejich strukturách. Organické molekuly na bázi uhlíku a vodíku ve většině případů volné elektrony neobsahují a chovají se jako izolanty. Jsou ovšem známy organické vodiče, tzv. vodivé polymery, které vedou elektrický proud díky obohacení jinými prvky. Tyto cizí prvky dodávají nebo odebírají ze struktury uhlíkových polymerů elektrony, čímž vzniká potřebný volný elektrický náboj odpovědný za vysokou elektrickou vodivost. Za objev těchto polymerů byla v roce 2000 udělena Nobelova cena za chemii. Výhodou polymerních vodičů oproti běžným kovovým vodičům je nenáročnost jejich výroby a snadné zpracování běžnými technologiemi, lepší mechanické vlastnosti a možnost ladit jejich elektrické i optické charakteristiky. Některé z nich proto nalezly uplatnění v organických LED diodách, solárních článcích, tranzistorech nebo různých typech senzorů. Naopak hlavní nevýhodou stávajících vodivých polymerů je jejich nízká chemická a tepelná stabilita, která souvisí s přítomností cizích prvků v jejich struktuře. Řada laboratoří ve světě se proto snaží o přípravu nových typů vodivých polymerů, které by cizí prvky neobsahovaly. Jako prvnímu se to podařilo právě česko-španělsko-švýcarskému týmu.

„V naší práci jsme studovali tzv. pí-konjugované polymery, které jsou charakteristické střídáním jednoduchých a dvojných vazeb mezi atomy uhlíku. Nicméně vhodnou volbou základních stavebních jednotek polymeru lze připravit jednorozměrný systém, který se nachází v blízkosti fázového přechodu, na základě kompenzace vnitřního mechanického napětí polymeru a jeho elektronové struktury. Právě s použitím správných výchozích molekul vznikl vysoce vodivý polymer s volnými elektrony bez nutné přítomnosti cizích prvků. Tento přístup k syntéze 1D vodivých polymerů může vést k vývoji nové generace organických vodičů pro molekulární elektroniku,“ uvedl Jelínek.

Syntéza 1D polymerních řetízků probíhala na povrchu zlata. Chemickou strukturu a elektrické vlastnosti vědci zkoumali pomocí rastrovacího mikroskopu s chemicky upraveným hrotem, který umožňuje zobrazení jednotlivých molekul. „Vodivé polymery byly připraveny nanesením vhodných molekul, které vyvinuli španělští kolegové, na povrch zlata. Jejich následné tepelné zpracování vedlo k tvorbě dlouhých 1D řetízků bez jakýchkoliv strukturních poruch. Základní stavební jednotky polymerů byly vzájemně propojenými uhlíkovými můstky. Elektrické vlastnosti 1D polymerů lze navíc ladit právě vhodnou volbou základních stavebních jednotek a posunout se například k vývoji 1D organických polovodičů. Vyvinuté polymery by mohly nalézt uplatnění nejen při vývoji molekulární elektroniky, ale i nových optoelektronických zařízení nebo organických solárních cel,“ sdělil Bruno de la Torre působící ve FZÚ a RCPTM.

Výsledky studie navazují na spolupráci španělského a českého týmu, která v nedávné minulosti vedla k vývoji chemických protokolů pro syntézu polymerů, jejichž příprava není možná pomocí běžných postupů. „Práce v Nature Nanotechnology ukazuje unikátní možnosti chemie na površích, kde se uplatňují odlišná chemická pravidla oproti reakcím probíhajícím v kapalném nebo plynném prostředí. Lze tak připravit zcela unikátní materiály jako jsou právě 1D molekulární vodiče s vlastní vodivostí vyplývající přímo z jejich struktury. Tyto poznatky by mohly pomoci k řešení řady dalších vědeckých výzev a přípravě nové generace nízkodimenzionálních struktur se zcela novými optickými, magnetickými a elektrickými vlastnostmi,“ dodal Radek Zbořil z olomouckého RCPTM.

Zdroj: upol.cz

Ilustrační foto: wikipedia.org

Už na začátku dubna se vědci z brněnského VUT postarali o to, aby si každý majitel 3D tiskárny mohl vytisknout ochrannou masku s názvem BUTMask–H1. Jejich práce si získala pozornost nejen v Česku, ale podle uvedeného návodu si tisknou ochranné prostředky i v USA.

Na základě zpětné vazby od uživatelů i samotných výrobců se vývojáři rozhodli model H1 vylepšit. Nyní je k dipozici verze BUTMask-H2. V čem se liší?

Hlavní výhodou je rozpětí velikostí od XXS až po XL. To znamená, že nosit ji mohou i děti, které byly zatím odkázané především na roušky. Hlavním důvodem pro vývoj několika velikostí bylo ale zajištění pohodlí při nošení všem uživatelům. „U výtisků z tvrdých plastů nikdy nebude možné dosáhnout komfortu a schopnosti přizpůsobit se tvaru obličeje, který nabízí komerční výrobky z měkkých plastů. Proto je u naší masky důležité najít si velikost, která vám nejlépe sedí,“ říká jeden z konstruktérů, Václav Kaczmarczyk.

Krom toho je maska mnohem pohodlnější při komunikaci a lépe těsní na obličeji. Více technických specifikací se dozvíte přímo na stránkách VUT, pod odkazem https://www.vutbr.cz/mask.

Zdroj: www.vutbr.cz/

Foto: archiv VUT