Článek olomouckých chemiků, který na konci loňského roku otiskl prestižní časopis The Journal of Organic Chemistry, se dostal do elitního výběru v časopise Synfacts. Do něj editoři zahrnují články obvykle zaměřené na organickou syntézu, u nichž předpokládají velký vědecký dopad a aplikaci ve farmaceutickém výzkumu.

Nikoli plastová brčka a obaly – ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.

Metodu, jak z rýžových slupek získat přírodní oxid křemičitý, vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL). Látku, která se používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu automobilových pneumatik, dokážou získat úsporněji a také ekologičtěji, než to umí klasická výroba technického oxidu křemičitého.

V úterý 12. února 2019 se v prostorách pražského Impact Hubu konal finálový večer již třetího ročníku soutěže Women Startup Competition.

Stipendium pro vědecké pracovníky nebo PhD. studenty do 30 let vypisuje každoročně společnost Thermo Fisher Scientific Brno a Československá mikroskopická společnost (CSMS).

Pohledy do mikrosvěta získávají díky nejnovějšímu elektronovému mikroskopu, který právě začali používat vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), nový – třetí – rozměr.

Na pražské Fakultě strojní Českého vysokého učení technického (ČVUT) se ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) v Praze a 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1. LF UK) vyvíjejí alternativní cévní náhrady pro průtoky menší než 150 mililitrů za minutu a s průměry pod šest milimetrů.

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům.