Rozpočtový výbor EP zpochybňuje návrh EK na rozpočet pro léta 2021-2027

Rozpočtový výbor Evropského parlamentu vydal stanovisko, podle něhož je požadavek EK zvýšit rozpočet na výzkum a inovace po roce 2021 o 50 % problematický. Členové výboru argumentují tím, že navrhované navýšení rozpočtu pro příští rámcový program Horizon Europe vlastně představuje 13% dnešních výdajů na výzkum, počítáno v tzv. stálých cenách za rok 2018 a nejsou-li vyjmuty prostředky vyčleněné pro Velkou Británii za předchozí období. Nezodpovězeny dle nich zůstaly otázky ohledně nedostatečné jasnosti a srovnatelnosti částek navrhovaných Evropskou komisí.

I přes rozsáhlé srovnání svého nového návrhu s výdaji na současné období let 2014-2020 EK jasně nevysvětlila, jaká čísla vlastně srovnává, uvádí se ve stanovisku rozpočtového výboru, který se sešel 16. května. Obdobné komentáře zazněly také od Evropské asociace výzkumných a technologických organizací (EARTO).

Postoje EP jsou obvykle v souladu s podobou a směřováním politiky prosazované EK, avšak neshody ohledně rozpočtu jsou poslední z řady rozpočtových konfrontací, jaké EK zažívá, včetně sporů se členskými státy v otázce plánovaných škrtů pro zemědělství a regionální rozvoj.

EK zveřejnila 2. května návrh, aby na vědu a výzkum po roce 2021 bylo vyčleněno 100 miliard eur. Přitom porovnávala tuto částku s rozpočtem na období 2014-2020 s použitím dvou možných měřítek – běžné ceny, které zahrnují dvouprocentní roční inflaci, a letošní stálé ceny. V běžných cenách činí nárůst ze 77 miliard pro současný H2020 na 97,6 mld. pro Horizon Europe, zatímco v cenách za rok 2018 částka rozpočtu pro příští rámcový program padá na 86,6 mld. EK však dodává, že odečtou-li se prostředky vyčleněné pro Velkou Británii ve výši asi 10 miliard, skutečný nárůst je přibližně 50%.

Dle EP jsou takové výpočetní metody záměrně matoucí, protože komisi umožňují prezentovat v mnohem příznivějším světle navrhované škrty nebo změny. Podle výpočtů europoslanců se výdaje na výzkum zvýší pouze o 13%, zatímco program Erasmus se dočká pouze 77% navýšení i přes dřívější ujištění ze strany EK o zdvojnásobení financí pro tento program.

Členové EP, kteří mají stejnou pravomoc revidovat rozpočet tak jako členské státy, jsou spíše pro výpočet na základě stálých cen, jež podle nich umožňují smysluplné srovnání a představují možnost snáze uvažovat o budoucích výdajích v současných hodnotách. Zpráva rozpočtového výboru také poukazuje na to, že EK své návrhy vždy nesrovnává se všemi sedmi lety rámcového období, v některých případech srovnává čísla pouze s posledním rokem současného rozpočtového období.

EK ve svých výpočtech odečítá výdaje určené v období 2014-2020 pro výzkum ve Velké Británii. Zdůvodňuje to tím, že má-li Británie za rok opustit EU, je lepší nahlížet na současný rozpočet jako na rozpočet pouhých 27 členů bez Británie, což umožňuje lepší srovnání s příštím obdobím. Podle EP je však takový postup pochopitelný v oblastech založených na předem rozdělených národních finančních rámcích, avšak nelze to ospravedlnit v případě skutečných celoevropských programů na výzkum nebo studentskou výměnu Erasmus. EK navíc Europarlamentu nesdělila přesnou částku, jíž nyní Británie disponuje.

Členové EP rovněž Evropskou komisi vyzvali k vyjasnění některých jejích makroekonomických předpokladů, na nichž své výpočty založila, s tím, že v posledních několika letech se inflace pohybovala pod dvěma procenty.

Zdroj: grant-garant.cz