Na vědu jde v Česku stále víc peněz, přesto na Evropu ztrácíme, varuje NKÚ

Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Navzdory rostoucímu množství peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v Česku v letech 2014 až 2016. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají (Úřad vlády a vybrané resorty), tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.

Více peněz, ale horší výsledky

V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem, ale inovační výkonnost Česka přitom ve stejných letech klesala, poznamenali kontroloři.

Z dlouhodobých problémů upozornil NKÚ na stále nízký počet nově registrovaných patentů, což podle něj souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. „V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie,“ sdělil úřad.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky podle NKÚ ale jen necelé tři miliardy korun.

Články místo praktických výsledků

„Na této bilanci se podepsalo to, jak je nastaven systém podpory,“ míní kontroloři. Při rozhodování o přidělení podpory hrálo podle NKÚ hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce, obvykle počet publikovaných článků.

„Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi,“ konstatoval NKÚ.

Ministerstvo kritiku odmítá

Se závěry kontrolorů nesouhlasí ministerstvo školství. „S řadou konstatování NKÚ, zejména k problematice poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, se ministerstvo rozhodně neztotožňuje,“ uvedl v reakci ministr školství Robert Plaga (ANO).

Ministerstvo podle něj velmi intenzivně spolupracuje na současných aktivitách ke změně legislativy i dopracování metodiky výzkumných organizací tak, aby nadále do budoucna zlepšovalo prostředí pro poskytování institucionální podpory.

Ministerstvo podle Plagy ve sledovaném období odvedlo profesionální práci a za podstatnou považuje zejména skutečnost, že kontrola NKÚ nezjistila žádné zneužití veřejných peněz či porušení zákona.

Na podporu institucí bylo jen v roce 2016 rozděleno přibližně 13,7 miliardy korun, což byla přibližně polovina peněz ze státního rozpočtu určených na vědu a výzkum. Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty. V roce 2016 se na účelovou podporu rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun.

Kontrola ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich konkrétní a měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální, uzavřel NKÚ.

Autor: kar
Zdroj: čt24