V polovině října minulého roku byl Evropskou komisí schválen pracovní program k programu Horizont 2020 na podporu vědy, výzkumu a inovací na další dvouleté období 2016 a 2017. Pracovní program i nadále klade důraz na účast průmyslu. Některá témata jsou specificky uzpůsobena potřebám malých a středních podniků, považovaných za zdroj inovací, růstu a pracovních příležitostí. S podrobnostmi nás seznámila ing. Veronika Korittová z Technologického centra AV ČR.
Semináře Technologického centra AV ČR průběžně představují možnosti programu Horizont 2020 a zprostředkovávají zkušenosti úspěšných řešitelů nebo koordinátorů projektů. Veronika Korittová ve svém příspěvku uvádí, že pro část Energetika pracovního programu je na období 2016 a 2017 vyčleněna částka vyšší než 1 miliarda eur. Pracovní program je koncipován jako klíčový nástroj na cestě k Energetické unii, v níž tvoří výzkum a inovace jeden z hlavních pilířů. Očekává se, že financované projekty přispějí k udržitelnosti energetického systému a že rozvoj technologií bude v souladu s principy Oběhového hospodářství (Circular economy). Pracovní program je členěn do výzev k podávání projektů. Ty jsou dále rozděleny na jednotlivá témata. Na semináři Možnosti programu Horizont 2020 v období 2016 až 2017 konaném v TC AV ČR se hovořilo o těchto výzvách:
Výzva Energetická účinnost zahrnuje celkem 5 tematických částí dále rozdělených na 25 jednotlivých témat. Toto členění je v souladu s prioritami plánu SET. Návrhy je třeba předložit do příslušné uzávěrky vždy vztažené k příslušnému tématu: v roce 2016 do 21. ledna a 15. září a v roce 2017 do 19. ledna, případně do 14. září. Tematické části se dělí na: Vytápění a chlazení; Angažování spotřebitelů v oblasti udržitelné energie; Budovy; Průmysl, služby a výrobky a Inovativní financování investic do energetické účinnosti.
Výzva Nízkouhlíková konkurenceschopná energetika obsahuje 6 základních okruhů s 36 tématy. Uzávěrky jedntlivých témat jsou v roce 2016 stanoveny na 16. února, 5. dubna nebo 8. září; v roce 2017 na 5. ledna, 14. února, případně 7. září. Šest okruhů s dalšími tématy je označeno hesly: Směrem k integrovanému energetickému systému EU; Technologie pro obnovitelné zdroje energie; Umožnění dekarbonizace při využívání fosilních paliv během přechodu k nízkouhlíkové ekonomice; Sociální, ekonomické a lidské aspekty energetického systému; Podpora rozvoje Evropského výzkumného prostoru v oblasti energetiky a Průřezová témata.
Některá témata jsou zaměřena na rozvoj spolupráce s mimoevropskými zeměmi, konkrétně s Brazílií v oblasti pokročilých paliv z lignocelulózy, s Mexikem pro geotermální energii a s Jižní Koreou při vyvíjení nové generace vysoce účinných procesů zachycování uhlíku.
Výzva Chytrá a udržitelná města obsahuje v energetice jediné téma zaměřené na takzvané Majákové projekty, s uzávěrkami 5. dubna 2016 a 14. února 2017. Další témata pro zapojení měst se nacházejí v oblasti životního prostředí a jsou součástí průřezových témat (Cross-cutting Issues).
Kromě toho bude možné i nadále předkládat projekty z oblasti energetiky do výzev Nástroj pro malé a střední podniky (SME Instrument) a do pilotní Zrychlené cesty k inovacím (Fast Track to Innovation Pilot), která cíleně podporuje účast průmyslu formou malých konsorcií o 3 až 5 účastnících. Při úvahách o předložení návrhu projektu může být pro zájemce z oblasti průmyslu vodítkem nejen téma, ale i typ projektu. Základní typy projektů jsou tři: Výzkumné a inovační akce (Research and Innovation Action – RIA); Inovační akce (Innovation Actions – IA) a Koordinační a podpůrné akce (Coordination and Support Actions – CSA). Podle typu akce se také liší možnosti financování nákladů projektu. Většinou je podmínkou účasti vytvoření konsorcia se zastoupením minimálně tří účastníků ze tří různých zemí EU nebo ze zemí asociovaných k programu H2020. Dalším důležitým vodítkem v popisu tématu jsou TRL (Technology Readiness Levels), neboli stupně technologické připravenosti.
Návrhy došlé do uzávěrky a splňující další formální požadavky jsou následně hodnoceny nezávislými hodnotiteli, nejlepší z nich jsou pak vybrány k financování. Při hodnocení projektů se klade důraz na kvalitu, dopad a implementaci tak, aby realizované projekty napomáhaly zajistit Evropě vedoucí postavení v oblasti technologiích.
Bližší informace lze získat u příslušných národních kontaktů programu Horizont 2020, tedy u pracovníků Technologického centra AV ČR ZDE. Pracovní program na další dvouleté období a dokumenty jsou k dispozici na Účastnickém portálu programu Horizont 2020 ZDE.
Zdroj: Energetika