Fond Neuron rozdělil osm milionů korun mezi deset oceněných vědců

Hematolog Josef Prchal, fyzik Václav Petříček a matematik David Preiss získali cenu Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě. Každému z laureátů fond udělil 1,5 milionu korun. Rada Neuronu ocenila také sedm mladých nadaných vědců a vědkyň, dostanou po půl milionu korun. Letošní novinkou je ocenění za mimořádné propojení vědy a byznysu, s touto sekcí se nepojí finanční obnos. Ceny byly v úterý večer předány v Národním muzeu v Praze.

Uznávaný hematolog Josef Prchal se věnuje vědě i medicínské praxi. Na svém nynějším působišti, Utažské univerzitě v Salt Lake City, vybudoval komplexní laboratoř pro výzkum poruch červených krvinek.

Zástupci Neuronu zdůraznili, že se do světové vědy zapsal především podílem na odhalení původu krevních elementů ze společné krvetvorné kmenové buňky, objevem molekulární podstaty onemocnění Čuvašská erytrocytóza a také na příkladu Tibeťanů identifikoval geny odpovědné za adaptaci člověka na vysoké nadmořské výšky. Prchal je i externím profesorem Univerzity Karlovy (UK), kde před lety vystudoval. Vědec z Československa emigroval po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.

Vývojem systémů pro výpočty komplikovaných krystalových struktur se proslavil Václav Petříček, který padesát let pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR (AV). Petříček v osmdesátých letech vyvinul program JANA, který pojmenoval po své dceři. Program je podle Neuronu díky aktualizacím dosud široce používán laboratořemi po celém světě. Umožňuje zviditelnit strukturu krystalů, což značně urychlilo možnosti měření.

V současnosti se Petříček věnuje metodice řešení magnetických struktur z neutronových difrakčních dat. Měří uspořádání atomů v látkách, jejichž krystalová mříž je narušena takzvanou modulací. Výzkum mimo jiné přispívá k poznání elektronového uspořádání a chemických vazeb v těchto látkách.

Preiss se zasloužil i o prestižní grant

Ke špičkovým matematikům patří David Preiss, který působí na univerzitě ve Warwicku. Preiss je odborníkem na geometrickou teorii míry, která studuje interakci mezi geometrií a měřením velikosti, například ploch, v euklidovských i velmi obecných prostorech. Podle Neuronu jde o nezbytnou součást moderní matematické analýzy. Preiss také patří k vědcům, kteří pro svůj výzkum získali prestižní grant Evropské výzkumné rady.

Z mladých vědeckých nadějí dostal cenu za objasnění a teoretické propracování základních principů nové mikroskopické metody s ultravysokým rozlišením Prokop Hapala. Práce vědce z Fyzikálního ústavu AV jsou podle Neuronu zásadní k zobrazení atomů, vazeb a elektrických polí v molekulách. Hapala byl oceněn v oboru chemie.

V sekci počítačových věd má cenu Martin Tancer. Fond Tancera ocenil za výsledky související s výpočetní složitostí problému vnořitelnosti dvou a třídimenzionálních objektů do třídimenzionálního prostoru. Odborník pracuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK.

Výzkumu nádorové imunologie a imunoterapie se věnuje laureátka v oboru medicína Jitka Palich Fučíková. Vědkyně spolupracuje na vývoji a testování imunoterapeutické vakcíny proti rakovině prostaty, vaječníků a plic. Je také autorkou dvou mezinárodních patentů a desítek vědeckých publikací v recenzovaných časopisech. Palich Fučíková pracuje v Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. 

Zdeborová řeší komplexní problémy pomocí neuronových sítí

Další kategorie cílí na výzkum v oboru fyziky. Letošní oceněnou je Lenka Zdeborová, která využívá metody fyziky pro problémy informatiky, kombinatoriky a strojového učení. Cílem je podle Neuronu pochopit, které komplexní vědecké problémy lze vyřešit pomocí počítačů a neuronových sítí. Zdeborová je od loňského roku profesorkou fyziky a informatiky na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne.

Cenu v oblasti biologie má Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, a to za výzkum evolučních procesů ryb a inovativní přístup ke zkoumání jejich adaptací. Musilová zjistila, že rybí zrak je možné ovlivnit změnami v DNA. Tím získala mezinárodní ohlas. Vede skupinu studující evoluci smyslů u ryb.

Za novátorské aplikace spojitých metod v teorii grafů byl v sekci matematika oceněn Jan Hladký z Ústavu informatiky AV. Podle Neuronu k nejdůležitějším Hladkého výsledkům patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995.

Studiem rolí firem a start-upů v makroekonomice se zabývá Petr Sedláček, jenž dostal cenu Neuronu v oblasti společenských věd. Sedláček, který působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu, začíná v současnosti pracovat na univerzitě v Sydney. Uznávaný ekonom pravidelně publikuje v prestižních vědeckých časopisech a získal také grant Evropské výzkumné rady.

Mimořádné propojení

Nadační fond Neuron letos také poprvé předal cenu za mimořádné propojení vědy a byznysu –⁠ molekulárnímu biologovi a genetikovi Vítězslavu Bryjovi, organickému chemikovi Kamilu Paruchovi a transferáři Radoslavu Trautmannovi. Trojice stojí za akademickou spin-off společností CasInvent Pharma. Firma se zabývá vývojem léku proti leukémii.

Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 Karel Janeček. Od té doby fond ocenil 99 vědců a vědkyň. Veřejnost se může s laureáty a laureátkami setkat ve středu od 18:30 při debatě v pražském centru Opero.

Zdroj: ČT24