Prvních sto ochranných štítů, které snižují riziko přenosu nákazy koronavirem SARS-CoV-2, vyrobili pomocí 3D tiskáren vědci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Již je distribuovali zejména nemocnicím, objednávky mají na dalších 3500. V Hradci Králové zase došlo ke spojení hned pěti institucí, které denně vyrobí nejméně 200 štítů.
Plastové masky budou dodány nemocnicím, praktickým lékařům, záchranářům, zubařům či lékárníkům. Masky vyrobené na 3D tiskárnách už používají zdravotníci při odběru vzorků od pacientů, u kterých je podezření na nákazu koronavirem. Uplatnění by měly podle Univerzity Palackého najít i v řadách policie. Všude jich je stále nedostatek.
Olomoucká katedra geoinformatiky se s univerzitním tiskovým centrem UPrint 3D do celostátní iniciativy zaměřené na výrobu obličejových štítů, kterou odstartovala firma Prusa Research, zapojila o víkendu. Sama firma vyrábí pomocí 500 tiskáren zhruba 2000 obličejových masek denně, poptávka je přesto mnohem vyšší.
„Nevyužíváme model navržený Prusa Research, ale upravený a optimalizovaný model s ohledem na rychlost tisku a finální kompletování masky,“ vysvětlil Jan Brus z olomoucké školy.
Tisk obou dílů zabere něco přes hodinu
Obličejový štít je tvořen horní částí, do které se instaluje perforovaná fólie. Na ni se následně umístí spodní díl a maska je doplněna gumičkou. Tisk obou dílů zabere přibližně 65 minut. Katedra na to má tři tiskárny, centrum disponuje čtyřmi dalšími.
Akci finančně a materiálně podpořila univerzita a několik firem. Zároveň se přihlásilo mnoho dobrovolníků z řad studentů i veřejnosti.
„Celá akce doslova strhla lavinu solidarity a pomoci. Nově jsme navíc schopni štíty vyrábět ražením na stroji. Tímto se celá produkce značně urychlí,“ dodal Brus.
Fólie a gumičky jsou nedostatkovým zbožím
Kvůli obrovskému zájmu o ochranné masky se fólie a zejména gumičky staly nedostatkovým zbožím.
„Prodejci nám však vycházejí vstříc a snaží se materiál dodávat přednostně. Masky plánujeme balit do ochranných sáčků a sterilizovat ozonem, aby se zabránilo infekci,“ podotkla Hana Kubíčková z UPrint 3D.
Viry na povrchu plastu vydrží maximálně dva až tři dny, proto budou vyrobené ochranné masky distribuovány až po uplynutí této doby nebo v případě, že odběratel zajistí jejich sterilizaci.
Na 3D tiskárnách Univerzity Palackého se dále tisknou i zakladače šikmých proužků. Pomůcky švadlenám šijícím ochranné roušky nabízí centrum UPrint 3D i olomoucká Pevnost poznání.
Hradecký štít
Ve středu 25. března začala také distribuce „Hradeckých štítů“ – ochranných pomůcek vyrobených na 3D tiskárnách pro lékaře, zdravotnický personál nebo pracovníky sociálních služeb.
Vznikají v rámci spojení pěti institucí, které denně vyrobí minimálně 200 štítů a zdarma je následně distribuují na potřebná místa. Iniciativu koordinuje Univerzita Hradec Králové (UHK).
„Jako univerzita jsme k pandemii přistupovali aktivně od začátku, hlavně zapojením zhruba stovky našich studentů do dobrovolnických aktivit. Výroba ochranných štítů je tak dalším střípkem, na který jsem moc pyšný a kterým UHK pomáhá v regionu,“ popsal zapojení školy její rektor Kamil Kuča.
Hradecká univerzita byla jedním z iniciátorů vzniku FB skupiny „3D tiskem proti COVID-19“ a ve spolupráci s dobrovolníky začala koordinovat výrobu štítů na obličej, byť to sama vnímá jako jisté nouzové řešení.
Například pražské ČVUT též využívá metodu 3D tisku, a to pro výrobu speciálních respirátorů, jejichž sériovou výrobu ve spolupráci s firemním sektorem zdárně spustilo.
Ochranné štíty, dezinfekce a roušky vyvíjejí také jinde, třeba i na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně.
Zdroj: novinky.cz
Ilustrační foto: pixnio.com