Čeští vědci zjistili, jak lépe zpracovat mláto na krmivo

Výroba piva a vína v Česku každoročně produkuje enormní množství cenného odpadního materiálu: mláta a matoliny. Jen mláta vzniká přes milion tun. Vědci proto vedle klasického zkrmení mláta začínají hledat další možnosti, jak tento nutričně velmi bohatý odpadní materiál využít.

Společnost MICo a výzkumné centrum Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Recetox nyní zpracovávají novou metodu biokonverze mláta na hmyzí moučku. Využívají k tomu larvy dvoukřídlého hmyzu zvaného bráněnka, které jsou pravidelně nasazovány i při zpracování jiných organických odpadů. „Larvy bráněnky v rámci biokonverze dokážou mláto využít a přeměnit na cenný produkt, který má potenciál nahradit dosud nejpoužívanější zdroje proteinů, a to i ve výkrmu hospodářských zvířat,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Agentura na výzkum, který by měl být dokončen kolem roku 2023, přispěla třemi miliony korun. Vědci nyní pracují na tom, jak svá zjištění aplikovat do provozu klasické výrobní linky.

Vědci věří, že tato biotechnologie otevírá významný potenciál i pro zpracování dalšího organicky degradabilního odpadu. „Pokud by bylo použito například pouhých šest procent celosvětového potravinového odpadu, asi 1,3 miliardy tun, pro výkrm bráněnek, bylo by možné nahradit lov veškerých volně žijících ryb, kterými jsou v současnosti krmena hospodářská zvířata,“ tvrdí autor konceptu a hlavní koordinátor výzkumu Jan Denner ze společnosti MICo. Bráněnka se vyskytuje i v české přírodě. Vysoké nutriční hodnoty jejích larev lze proto využít například podle vzoru Kanady ke krmení hospodářských zvířat, jako je drůbež, prasata a ryby. V EU se v současnosti pracuje na schválení obdobné legislativy. Navíc lze strávené zbytky potravy po larvách využít jako cenné hnojivo. Mláto už zaujalo samotné sládky a pekaře – například Plzeňský Prazdroj letos představil sladké a slané verze sušenek z mouky z mláta, které jsou mezi některými uživateli třeba v USA oblíbenou superpotravinou. S mlátem experimentují také na Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity, kde namleté mláto zkoušejí přidávat do jogurtů nebo pšeničné mouky. Po uvaření sto litrů piva vznikne asi dvacet kilogramů mláta. Lze v něm nalézt zinek, měď, selen, hořčík a je bohaté také na bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin.

Autor: Marek Schwarzmann
Zdroj: E15
Úvodní foto: pixabay.com