Čeští vědci vytvořili biostimulant, který přináší plodinám vyšší výnosy a odolnost vůči suchu

Odolnost proti suchu, větší výnosy, méně hnojiv. Atributy, které si do kolonky pozitiv může vepsat nový, vysoce účinný stimulátor růstu rostlin nazvaný MTU. Vyvinuli ho čeští odborníci z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Přípravek obsahující patentovanou látku se již používá ve Velké Británii, na evropský a český trh přijde v roce 2023.

V dobách, kdy zemědělství celosvětově ohrožují vleklá sucha a horka, či naopak přívalové deště, povodně a další přírodní katastrofy, se nový přípravek jeví jako dar z nebes. Abychom „nakrmili“ osm miliard lidí žijících na naší planetě, budeme potřebovat každou pomoc. A právě tou se stal nový biostimulant, připravený v českých laboratořích, který už se dostal do světa, do obchodů i na pole.

Biostimulant pojmenovaný zkratkou MTU podle sloučeniny, jejíž plný chemický název zní 1-(2-methoxyethyl)-3-(1,2,3-thiadiazol-5yl) urea, je výsledkem dlouholeté práce vědců z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.

Látku vědci představili na tiskové konferenci, která se uskutečnila 24. listopadu 2022 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Vedle předsedkyně Evy Zažímalové vystoupili také autor objevu Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, ředitel téhož pracoviště Jan Martinec, vedoucí Laboratoře růstových regulátorů Ondřej Novák a ředitel společnosti IntraCrop Mark Palmer.

„Ústav experimentální botaniky je mým mateřským pracovištěm a jsem na to pyšná,“ uvedla v úvodu své řeči předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. K představované látce MTU pak dodala, že v dobách, kdy se svět mění i v důsledku klimatické krize a kdy je životní prostředí zatíženo hnojivy a dalšími látkami, které zemědělci využívají, je nová látka, která v rostlinách zlepšuje nakládání s dusíkem, velkým přínosem.

Výsledek bádání pak přímo koresponduje s tím, o co se Akademie věd dlouhodobě snaží, a to zlepšovat život lidí na planetě. Přípravek výrazně zvyšuje odolnost i výnosy zemědělských plodin a zároveň nezatěžuje životní prostředí. Vlastníkem patentů je Ústav experimentální botaniky AV ČR, který letos v únoru podepsal licenční smlouvu s britskou společností IntraCrop.

Jak nový přípravek funguje?

„MTU primárně zabraňuje rozpadu chlorofylu, a tím zvyšuje jeho obsah v listech. Ošetřené plodiny pak mohou lépe vstřebávat oxid uhličitý v průběhu fotosyntézy, a vytvořit tak více energeticky bohatých látek, cukrů, které jsou využívány k rychlejšímu růstu kořene i stonků. Rostliny jsou pak schopné lépe čerpat vodu a živiny v ní rozpuštěné,“ říká Jaroslav Nisler z týmu, jenž sloučeninu před deseti lety vytvořil.

Díky těmto vlastnostem MTU u rostlin zmírňuje dopady sucha, horka i dalších nepříznivých podmínek. Podle vědce podporuje zejména růst kořenů rostlin. „A to vše je zvlášť užitečné v současnosti, kdy se pěstitelé kvůli globální změně klimatu častěji potýkají s následky extrémních projevů počasí,“ dodává vědec.

Přípravek se ve Velké Británii prodává pod názvem Status. Firma IntraCrop pro zesílení účinku zkombinovala MTU s přírodním biostimulantem, kyselinou pidolovou. Přípravek Status rostliny stimuluje i v běžných podmínkách a významně zvyšuje jejich výnos. V polních experimentech s pšenicí, které probíhaly v letech 2015 až 2017 v České republice, zvýšil průměrný výnos zrna o 7 %.

Stačí jen půl gramu na hektar pole

Není přitom třeba používat velké množství. Jaroslav Nisler vyzdvihuje především velmi malé množství přípravku, které je při aplikaci potřeba. Na jeden hektar pole stačí postřik obsahující pouhého 0,5 gramu MTU rozpuštěného ve 200 litrech vody.

A jak je to s možnými negativními dopady nového přípravku? „Toxicity se nemusíme obávat,“ vysvětluje Jaroslav Nisler. Nejenže je množství aplikované látky pro půdu takříkajíc zanedbatelné, navíc nezávislé testy prokázaly, že nemá žádný negativní vliv na život v půdě. „Látka nic nehubí, ani rostliny, ani živočichy,“ dodává vědec.

„Přípravek Status doporučujeme aplikovat na jaře, z naší zkušenosti výnos pšenice, kukuřice, řepky olejky a slunečnice zvyšuje o pět až patnáct procent. Zpětná vazba od pěstitelů ve Spojeném království, kteří jej využili letos na jaře, byla výjimečně pozitivní,“ říká Mark Palmer, ředitel firmy IntraCrop, který si velmi pochvaloval spolupráci s českými vědci.

Látka se nyní vyrábí v Německu, prodává ve Velké Británii a od roku 2023 bude na trhu i v České republice, Polsku a Maďarsku. Firma plánuje rozšířit prodej do zemí Evropské unie, zkrátka by neměli přijít ani zemědělci z Ukrajiny, Turecka, Kanady a USA.

Ocenění za ekologický přínos

Za potenciální ekologický přínos v oblasti redukce používání hnojiv získal nový biostimulátor MTU ocenění v americké soutěži Next Gen Fertilizer Innovations Challenge, která se zaměřuje na inovace v oboru hnojení.

Slovy chvály nešetřil ani ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jan Martinec: „Látka je levná na výrobu a dobře se s ní pracuje, protože je rozpustná ve vodě… je zkrátka fantastická.“ Podle jeho názoru může ovlivnit životy milionů lidí na celém světě, a to zejména v dnešní krizové době. Poukázal také na fakt, že je biostimulant MTU výsledkem základního výzkumu a přiblížil výsledky testování. „Podle našich výzkumů zvyšuje nová látka příjem dusíkatých hnojiv až o čtvrtinu, což znamená, že lze hnojiv aplikovat na pole méně. V polním pokusu s kukuřicí se použilo o patnáct procent dusíku méně, a to bez ztráty výnosu.“

Přípravek by tak mohl pomoci také při ochraně životního prostředí. Rostliny díky němu mají zvýšenou schopnost využít dusíkatá hnojiva, což je další z důvodů, proč rychleji rostou a více plodí. Jinými slovy, vstřebávají do svých orgánů více živin z hnojiv, a omezují tak jejich únik z pole do okolního ekosystému.

Odkaz na odbornou publikaci naleznete zde.

Zdroj: AV ČR
Ilustrační obrázek: freepik.com