Již pošesté se v úterý 25. října 2016 sešla Vědecká rada BIC Brno, tentokrát v prostorách Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS). Hlavním hostem zasedání byla emeritní předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, která se členy vědecké rady a přítomnými hosty diskutovala o současném stavu podpory aplikovaného výzkumu.
Úvodem akce vystoupil ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Karel Kosař a představil přítomným činnost Ústavu, jehož historie sahá až do roku 1887. Největším úspěchem novodobé historie je iniciace myšlenky chráněného zeměpisného označení „České pivo“, které bylo Evropskou komisí schváleno v roce 2008. „V současnosti je také díky aktivitám VÚPS Česká republika jedinou zemí na světě, která doporučuje určité odrůdy ječmene a chmele pouze pro výrobu národního českého piva. Chráněné označení České pivo pak v současnosti používá 19 pivovarů pro 80 svých značek“, popsal ředitel Karel Kosař.
ČR v konkurenceschopnosti zaostává
Hlavním bodem programu bylo vystoupení a následná diskuse s emeritní předsedkyní Technologické agentury ČR Rut Bízkovou, která na úvod své prezentace informovala o aktualitách v rámci tří nejdůležitějších témat diskutovaných v odborných kruzích: nové metodiky hodnocení výzkumu a vývoje, nového zákona a navýšení rozpočtu na VaV na příští rok a jeho efektivního využití.
V další části vystoupení se Rut Bízková věnovala statistickým ukazatelům, které vypovídají o současné pozici České republiky. „Podle aktuálních statistik Světového ekonomického fóra naše země v žebříčku konkurenceschopnosti klesá. Oblasti, ve kterých již tradičně zaostáváme jsou stále stejné, mezi ty nejproblematičtější patří vysoká míra byrokracie a korupce“, shrnula data Rut Bízková. Zajímavá zjištění přinesl také projekt INKA, jehož průzkum ukázal další fakta: „Česká republika není pouze montovnou, jak někteří ekonomové tvrdí, ČR je ekonomikou inovativní a Brno je toho zářným příkladem“. Na druhou stranu zdůraznila i ta méně optimistická fakta. „Problémem je, že v oblasti inovací se pohybujeme v těch nižších řádech a neřadíme se mezi země považované za inovační lídry. Hlavními bariérami, které nám brání v dalším rozvoji jsou lidské zdroje, kapacity a tržní kompetence firem“, dodala bývalá předsedkyně TA ČR Bízková.
Řešením je nová koncepce hospodářské politiky ČR
Závěrem svého vystoupení představila Rut Bízková možná řešení a cestu, jak by jich bylo možné dosáhnout. „Je třeba změnit způsob hodnocení VaVaI. Dle dostupných dat tvoří 75 % výsledků výzkumu podpořeného z veřejných zdrojů publikační činnost. Důležitá je také změna poměru podpory základního a aplikovaného výzkumu, zatímco vyspělé ekonomiky jako USA či Korea dávají 25 % podpory na základní výzkum a 75 % do aplikovaného výzkumu, v zemích EU je tomu zcela naopak. Nová koncepce hospodářské politiky země bude pro dosažení změny zcela nezbytná“, uzavřela Rut Bízková své vystoupení.
Průmysl 4.0, ERC granty, aktuální výzvy H2020
V poslední části programu se členové Vědecké rady dozvěděli z úst jejich předsedy prof. Petra Vavřína nejčerstvější novinky k tématu iniciativy „Průmysl 4.0“. Závěrem, jako již tradičně, prezentovala specialistka na mezinárodní projekty a spolupráci Andrea Nogová některé aktuality: zajímavé akce slovenského předsednictví EU, informace o ERC grantech či aktuální výzvy v programu Horizont 2020. Celé zasedání bylo zakončeno prohlídkou výzkumných prostor Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.
[Best_Wordpress_Gallery id="2" gal_title="Česká republika není jen montovna"]
V Brně dne 27. 10. 2016
Zdroj: BICBrno