Jen loni se v Jihomoravském kraji utratilo za výzkum a vývoj 15,6 miliardy korun. S přihlédnutím k ekonomice je jižní Morava v tuzemsku vědeckým rájem. Svoji pozici ale bude muset hájit.
Začalo to, když student Jakub Mahdal před lety ztratil flash disk s daty o podnikání, kterým si při škole přivydělával. Dnes Mahdalova firma Safetica chrání společnosti z padesátky zemí světa před všemožnými úniky citlivých dat. A investoři do ní nadšeně pumpují desítky milionů korun.
Společnost Skypicker Olivera Dlouhého zase každý den prodá letenky za více než deset milionů korun. Jen letos vyrostla o tisíc procent.
To jsou jen dva příklady unikátních technologií, které vyvíjejí experti v Brně a slaví s nimi úspěch i ve světě. Na to, že je tuzemským rájem výzkumu a vývoje, nyní město dostalo „razítko“ i od Českého statistického úřadu. Plyne to totiž z nejaktuálnější analýzy statistiků za loňský rok.
Nejde o bublinu přifukovanou dotacemi
Bleskovým tempem růstu Brno předstihlo i bohatější a lidnatější Prahu. Soukromí investoři a veřejný sektor za výzkum a vývoj v Brně utratili 15,6 miliardy korun, což je více než dvojnásobek oproti roku 2010.
„Cílem EU je, aby výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v členských státech hranice tří procent jejich hrubého domácího produktu. Česká republika je zatím na dvou procentech, Jihomoravský kraj ale na 3,8 procenta. Žádný jiný kraj Česka přitom ještě tříprocentní hranici nepřekročil,“ přiblížil Marek Štampach z Českého statistického úřadu.
Nejde přitom o žádnou bublinu přifukovanou dotacemi. Statistici spočítali, že největší podíl na aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji v kraji mají soukromé podniky přicházející do Brna ze zahraničí samy.
Například schopní pracovníci přilákali softwarovou firmu Red Hat. Začínala v Brně s pobočkou se stovkou zaměstnanců, dnes jich je devětkrát tolik a další pracovníci přibývají. V Brně má mamutí americká firma největší vývojové centrum z celého světa.
Své výzkumníky má ale na jižní Moravě i softwarová firma Netsuite z USA či výrobce špičkových mikroskopů FEI. Otevření dalšího centra nedávno oznámily britské nízkonákladové aerolinky Ryanair.
Absolventi jihomoravských univerzit i díky tomu snadněji najdou uplatnění. Jen v soukromých firmách na jihu Moravy pracuje necelých šest tisíc výzkumníků. Za čtyři roky jich přibylo přes dva a půl tisíce. Pro srovnání – v lidnatější Praze za stejnou dobu to bylo o sto nových badatelů méně.
Veřejné kolosy budou muset o existenci bojovat
Jižní Morava ale v uplynulých letech dokázala i dobře těžit z dotačních programů Evropské unie. V Brně vyrostlo celkem čtrnáct vědeckých center, dohromady za téměř 13 miliard korun. Mezi nejvýznamnější patří Středoevropský technologický institut (CEITEC), jenž se na ploše 25 tisíc metrů čtverečních usídlil v bohunickém kampusu Masarykovy univerzity. Za ploty nemocnice u sv. Anny zase sídlí Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC).
Ovšem právě kvůli těmto střediskům vědecká budoucnost kraje nemusí být tak světlá, jak by se z čísel statistiků mohlo zdát. Na rozdíl od krajských poboček soukromých firem veřejné výzkumné kolosy totiž zdaleka nejsou soběstačné. Pořád potřebují stálý příval dotací, které platí jejich provoz.
„Když se někdy kolem roku 2008 začala tato centra plánovat, nikdo jejich finanční udržitelnost příliš neřešil. Mimo jiné proto, že panovala poněkud iluzorní představa, že průmysl je zahrne placenými zakázkami. To se jaksi nestalo,“ podotkl předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš v nedávném rozhovoru pro MF DNES.
S dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie například nemůže ICRC už od příštího roku počítat. Díru zalátala vláda, která na další provoz zdravotnického centra přiklepla před dvěma týdny miliardu korun ze státního rozpočtu. Podobně dotuje i CEITEC.
Vědce a výzkumníky z kraje tak čeká hledání způsobů, jak lépe zhodnotit svoji práci. Obavy některých expertů dokládá i analýza Akademie věd. Podle ní se českým vědcům nedaří vybádané objevy tak dobře zpeněžit, na rozdíl od zahraničních kolegů.
Zdroj: IDNES