Brněnští vědci chtějí pomoci pacientům zvládat stresující situace pomocí virtuální reality

Ocitnout se mezi lidmi, kteří vám věnují plnou pozornost. Pro běžného člověka v podstatě každodenní situace. Pro člověka se sociální fobií velmi stresující moment. Díky projektu Ekhi, na kterém spolupracují lékaři z Fakultní nemocnice Brno a odborníci z Masarykovy univerzity v Brně s týmem Tomáše Švece z Fakulty informačních technologií VUT, si pacienti s různými psychickými poruchami budou brzy moct nacvičovat nejrůznější situace nebo se vracet ke stresujícím zážitkům v bezpečí virtuální reality. Doprovázet je přitom bude psychoterapeut, který bude moct situaci ovládat a míru stresu u klientů korigovat.

Po prožitých pandemických letech se začínají ordinace psychologů, psychiatrů i terapeutů plnit lidmi, u kterých se projevuje posttraumatická stresová porucha v důsledku hospitalizace či těžkého průběhu koronavirového onemocnění. Situace, do které se odborníkům s klientem v běžné ordinaci těžko vrací a její zpracování je tak mnohdy zdlouhavé, by se už brzy mohla člověku znovu odehrát přímo před očima do pár vteřin. Stačí si jen nasadit brýle pro virtuální realitu a rázem může být člověk zpět na nemocničním oddělení, slyšet přístroje či kašel a pohybovat se mezi zdravotníky v ochranných oblecích. Terapeut uvidí nejen to samé, co klient, ale zároveň bude moct sledovat, jak na to pacient fyzicky reaguje. V momentu, kdy už bude situace pro člověka příliš stresující, může mu terapeut okamžitě změnit prostředí na uklidňující les.

Takzvaný projekt Ekhi, za kterým stojí tým Tomáše Švece z FIT VUT, si klade za cíl vytvořit technologický i procesní rámec pro virtuální realitu sloužící k diagnostice a léčbě psychických onemocnění. „Vyvíjíme aplikaci pro brýle na virtuální realitu, konkrétně Oculus Quest, webový portál k jejich ovládání terapeutem a konečně také takzvaný backend, který nám předešlé dvě části spojuje,” popsal Švec. Podle něj si lze celý systém zjednodušeně představit jako kartotéku v nemocnici. „Člověk ji krmí daty, jiné části systému si ona data berou, čtou je a pracují s nimi dál,” dodal s tím, že postup konzultují i s dalšími kolegy z VUT, například z oblasti umělé inteligence, strojového učení či bezpečnosti. To jim umožňuje vytvářet systém, který je mnohem komplexnější než to, co bylo doposud vyvinuto. „Myšlenka VR v terapii není nová. Dřív ale dostupné technologie neumožňovaly masové šíření. I teď proniká virtuální realita do ordinací velmi pomalu.Většina studií byla proto dělaná pouze na konkrétním softwaru vyvinutém pro konkrétní problém. Výzkumníci přišli na to, že je virtuální realita minimálně srovnatelná svými výsledky s klasickou expoziční terapií. Tam to ale skončilo a nikdo už nešel dál. My chceme nabídnout sadu nástrojů, které budou uplatnitelné v nejrůznějších aplikacích,” dodal Švec.

Virtuální realita usnadní takzvanou expoziční terapii

Ekhi není určeno pro samodiagnostiku či samoléčbu. „Celý systém by měl fungovat ve spolupráci s terapeutem. Ten má možnost sledovat zážitek pacienta v reálném čase, monitorovat jeho biosignály a tyto signály, jako například srdeční tep či dechovou frekvenci, využívat k rozhodování o dalším postupu,” přiblížil Tomáš Švec. Konkrétně se tento typ terapie nazývá expoziční. „Přirovnávám to k chození do posilovny. Expoziční terapie funguje tak, že člověk zažívá tu samou situaci dokola, postupně třeba s vyšší mírou detailu. A zvyká si na to, že mu nehrozí nebezpečí,” uvedl Švec. Zároveň ale technologie nabízí větší možnosti. V situacích, jako je například karanténa či velká vzdálenost mezi terapeutem a klientem, by díky brýlím a softwaru mohla terapie probíhat i vzdáleně.

Scénáře ve virtuální realitě jsou nyní vytvořeny pro sociální fobii a pro posttraumatickou stresovou poruchu z covidových jednotek. Do budoucna by však měly přibývat i scénáře pro další psychická onemocnění. „Chceme, aby bylo využití nástroje co nejsnazší a vyvinutí nového scénáře co nejjednodušší. Budeme pak jedině rádi, pokud se najdou výzkumné skupiny, které pro něj najdou své uplatnění ve výzkumu dalších psychických onemocnění,” dodal Švec. Kromě toho také autoři vylepšují relaxační modul.

Původně měl přitom Tomáš Švec, který je doktorský student na FIT VUT, pracovat na něčem úplně jiném. „Docent Smrž měl vymyšleno téma informačních technologií, které bylo třeba zpřesnit. Původně plánoval zaměření na kyberbezpečnost a rozpoznávání neobvyklého chování lidí například v internetovém bankovnictví. Já se ale chtěl vydat cestou právě diagnostiky a léčby psychických onemocnění a jsem mu velmi vděčný, že mi to umožnil,” uvedl Švec.

Projekt Ekhi, pojmenovaný po baskické bohyni Slunce, má symbolizovat naději pro pacienty. Tomáš Švec doufá, že virtuální realita se jednou v ordinacích českých terapeutů usadí natolik, že ji budou moct používat i pro prevenci mentálních onemocnění. Zatím ji ale testují zdraví dobrovolníci. „Stresovou reakci by situace měly vyvolat i u nich. Jen u pacientů je tato reakce mnohem silnější,” vysvětlil Švec. Množství cenných dat takto získali například v rámci Noci vědců, kde si mohli systém zájemci vyzkoušet. Dobrovolníky ale vítají i nyní. „Pokud by měl někdo zájem nám pomoct, určitě budeme rádi. Jediné, co nás omezuje, je nutnost testovat v Brně. Pokud ale lokace není problém, pak se nám zájemci mohou ozvat například přes facebookový profil Project Ekhi,” dodal na závěr Tomáš Švec.

Zdroj: VUT
Ilustrační foto: pixabay.com