Brněnská firma dostala evropskou podporu na získávání nerostných zdrojů z kosmu

Brněnská společnost SAB Aerospace povede firmy a akademické instituce v projektu, jehož cílem je ověřit technologie mapující nerostné bohatství ve vesmíru. Český záměr nazvaný mise Slavia získal podporu v tendru, který vypsala Evropská kosmická agentura (ESA). Podílí se na něm výhradně tuzemské firmy a instituce, má tak potenciál stát se první ryze domácí národní misí ESA, uvedla společnost.

Mise vychází z předpokladu, že v budoucnu se budou nerostné suroviny těžit a případně zpracovávat také z materiálů mimo planetu Zemi. Čeští vědci a inženýři se proto nejprve zaměří na zmapování zdroje surovin. Pro systematické mapování přírodních zdrojů ve vesmíru je třeba prozkoumat značný počet objektů. V popředí zájmu jsou hlavě asteroidy, kterých je objevených přes půl milionu, avšak o jejich složení a původu existuje jen omezené množství informací.

Revolučním krokem by měl být výzkum pomocí nových technologií, které přinese i mise satelitu Slavia. Ta poslouží jako demonstrátor dvou vybraných metod, a to spektroskopického stanovení složení meteorů vzniklých při vstupu meteoroidů do atmosféry a hmotnostní analýzy prachu uvolněného z povrchu asteroidů do meziplanetárního prostoru.

Cílem projektu je poslat dvě zhruba dvacetikilové družice na oběžnou dráhu. Oba satelity budou vybaveny hyperspektrální kamerou a rádiovou anténou pro analýzu prvkového složení plazmatu meteorů a hmotnostním spektrometrem určeným k výzkumu složení meziplanetárního prachu.

„Spektrální analýza meteorů pomocí satelitů byl náš sen, neboť pozemní pozorování je značně limitováno atmosférou Země. Projekt Slavia odhaluje její obrovský aplikační potenciál. Výsledky spektroskopie navíc významně zpřesníme stanovením parametrů meteorického plazmatu pomocí radiových vln. Hmotnostní spektrometr poslouží k detekci prvků a dalších složek meziplanetárního prachu s dosud bezprecedentní přesností. Satelit Slavia bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy do vesmíru nikdo neposlal,“ uvedl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd.

Je to reálné? 

V první fázi projektu pod taktovkou ESA bude cílem vytvořit studii proveditelnosti, která poslouží k naplánování, navržení a ověření konceptu mise a využití vědeckých přístrojů. Studie potrvá dvanáct měsíců a na základě výsledků bude možné posoudit proveditelnost akce jako takové.

Na vědecké části se podílejí také Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Ústav fyziky plazmatu Akademie věd, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT a další akademické subjekty. Za průmysl je kromě SAB Aerospace do projektu zapojen také Výzkumný a zkušební letecký ústav, firmy HULD a Zaitra.

Zdroj: ČT24
Ilustrační foto: pixabay.com