Brněnská expedice pořídila při letošním zatmění Slunce mimořádné snímky koróny

Celkem 129 snímků využil Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického (VUT) v Brně k vytvoření obrazu, který zachycuje sluneční korónu, tedy jasně zářící okolí a svrchní část solární atmosféry, při letošním úplném zatmění Slunce. K němu došlo 2. července nad Jižní Amerikou. Obraz zachycuje sluneční korónu v období hlubokého minima sluneční činnosti.

Červencové zatmění Slunce nad Jižní Amerikou. Foto: VUT | Miloslav Druckmüller, Peter Aniol

Týmu se díky nové technice a počítačovým systémům podařilo získat mnohem více a podstatně kvalitnějších dat než při předešlých expedicích. Letošní jedenáctá expedice tak byla podle VUT zatím nejúspěšnější, k čemuž samozřejmě přispělo i dokonalé počasí.

Pozorování bylo výjimečné nejen z hlediska množství získaných dat, ale i počtem použitých přístrojů. Na čtyřech pozorovacích místech v Chile a Argentině bylo rozmístěno celkem 41 různých zařízení, která byla z větší části nová.

„Na výzkum Slunce měla expedice pouhých 120 až 140 sekund – právě tak dlouho úplné zatmění Slunce nad Chile a Argentinou trvalo. Těžištěm výzkumu, podobně jako v posledních deseti letech, byl výzkum iontů železa, niklu a argonu ve sluneční koróně. Výzkum byl možný díky unikátnímu souboru přístrojů, který je jediný na světě a který se díky obětavé práci kolegy Pavla Štarhy podařilo pro letošní zatmění zásadně vylepšit, a to jak po stránce hardwaru, tak softwaru,“ popsal Druckmüller.

K vylepšením výzkumnému týmu z Fakulty strojního inženýrství pomohla také technologie 3D tisku.

„Místo využití tradičních metod obrábění jsem některé díly konstrukce a části přístrojů navrhl v CAD systému, vytiskl a následně jsem jednotlivé části složil s hliníkovými komponenty ve funkční celek. Vývoj trval celý rok, kdy jsem pracoval s různými prototypy a testoval jejich funkčnost,“ dodal Štarha.

„Z velkého množství dat postupně vznikají obrazy sluneční koróny zobrazující složitou strukturu magnetického pole Slunce, rozložení teploty v koróně. Poskytují i další cenné informace o Slunci, které zatím nelze získat jinak, a to ani pomocí vesmírných sond,“ uvedl Druckmüller.

Stěžejní roli zde hraje matematika a počítače, což je především právě jeho práce, jelikož Druckmüller se numerickými metodami analýzy digitálních obrazů zabývá více než 20 let a učí to i studenty Fakulty strojního inženýrství VUT.

„Nejde o fotografie v klasickém slova smyslu. Obraz sluneční koróny z letošního zatmění vznikl složitým matematickým zpracováním 129 snímků s expozicemi 0,001 až 1,024 sekundy,“ vysvětlil.

Do Jižní Ameriky dvě tuny vybavení

Výpravu za zatměním Slunce financovala americká Havajská univerzita (konkrétně její Astronomický institut), která dodala také část přístrojového vybavení. Finančně i vybavením expedici podpořil též německý nadšenec a odborník v oblasti optiky Peter Aniol.

Při přípravě letošní expedice byla jednou z nejnáročnějších částí přeprava, do Jižní Ameriky tým posílal vybavení o váze přibližně dvou tun.

Brněnští matematici společně s americkými kolegy jev pozorovali ve čtyřech lokacích – hlavní pozorovací místo se nacházelo u města Rodeo v Argentině, další pak byla v Chile na observatoři Cerro Tololo, na observatoři Mamalluca a na opuštěném vrcholu hory poblíž osady Tres Cruses.

Pozorovací místo Mamalluca bylo neplánované, výzkumníci se na ně museli přesunout kvůli nepříznivému počasí na jednom plánovaném v Argentině.

Další úplné zatmění Slunce v prosinci 2020

K dalšímu úplnému zatmění Slunce dojde koncem příštího roku, konkrétně 14. prosince, opět v Chile a Argentině. Tentokrát však asi o tisíc kilometrů jižněji.

„Přípravy na tuto expedici už začaly. Část vybavení, která se nebude modernizovat, zůstala v chilském Santiagu, což ušetří Havajské univerzitě nemalé peníze. Tým z Ústavu matematiky opět nebude chybět,“ uzavřel Druckmüller.

Zdroj: novinky.cz
Úvodní foto: pixabay.com