Větrné elektrárny mohou zajistit do roku 2040 až třetinu české spotřeby elektřiny, tvrdí nová studie Akademie věd ČR. Zdejší terén i klima to podle ní umožňují. Skutečnost tedy bude záviset na podpoře státu, který s ní počítá.

Studie Akademie věd došla k závěru, že v Česku jsou podmínky pro stovky dalších větrných elektráren. Hlavně na Vysočině a v Jeseníkách, ale i jinde. Pokrývat by mohly v roce 2040 až třetinu současné spotřeby, zatímco nyní se podílejí zhruba jedním procentem. 

Studie byla připravena Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie (OZE). 

Jaké jsou možnosti větrných elektráren

Mezi hlavní závěry studie patří to, že s ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy asi mezi deseti až 31 procenty současné spotřeby ČR. Řekl to David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Vědci z Fakulty strojní ČVUT si dali za cíl zlepšit efektivitu spalovacího motoru a snížit jeho emise. Chtějí toho dosáhnout pomocí vodíku přidaného k běžným fosilním palivům. I auta na benzin nebo naftu by se tak do budoucna mohla přiblížit plnění stále přísnějších emisních limitů.

V Evropě se emisní limity pravidelně zpřísňují a pro běžné motory na benzin nebo naftu jsou stále obtížněji dosažitelné. Jednou z cest, jak jim mohou automobilky vyhovět, je vývoj hybridních motorů nebo elektromobilů. 

Vědci z fakulty strojní se ale snaží nabídnout další alternativu. Chtějí vylepšit efektivitu spalování v běžném spalovacím motoru. A to tak, že do jeho pracovního cyklu přidají malé množství extrémně hořlavého vodíku.

„Spalujeme extrémně chudé směsi a jsme schopni snížit emise škodlivin včetně oxidu dusíku a výrazně snížit až o desítky procent emise CO₂ při použití stávajících fosilních paliv,“ uvedl odborný asistent Ústavu vozidel a spalovacích motorů z Fakulty strojní ČVUT Jiří Vávra.

Chudá směs znamená, že se do válce motoru dodává jen velmi málo paliva. Aby i přesto vzplanulo, zajistí právě přidaný vodík.

„Na místě klasické zapalovací svíčky v těchto místech umístíme předkomůrku, která je naplněná velice hořlavou zápalnou směsí, a ta je schopná vysoce efektivně prohořet zbytek náplně válce a tím snížit emise a zlepšit účinnost motoru,“ přibližuje Vávra. 

Děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek k tomu řekl: „Kolegové přinesli cestu, jak pro spalovací motory dál snížit emise pod dnešní normy, což se zdálo, že už není možné“.

Nový postup zatím vědci ověřují jen na zkušebním jednoválci. Skutečné auto s takovým motorem by rádi měli do pěti let. 

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com