Nižší riziko kontaminace vzorku i možné nákazy zdravotníků má přinést sada pro laický samoodběr vzorků k testu na covid-19. Využít ji budou moci například rodiny nebo personál sociálních ústavů. Cenově má být srovnatelná s dosud využívanými testovacími sadami, tedy mezi 70 a 120 korunami. Zástupci holdingu Riocath a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) sadu představili na pondělní tiskové konferenci. Produkt ještě musí projít dalšími testy a certifikací, výroba by mohla začít do několika měsíců.

Sada má být využívána jako součást PCR testu. Jejím základem je dvouplášťová trubička, která podle tvůrců zajišťuje bezpečné provedení stěru ze zadní stěny nosohltanu. Podle ředitele ÚOCHB Zdeňka Hostomského si Riocath a ústav nechali před několika lety trubičku patentovat pro šetrnější přístup do tělních dutin.

Další využití získala poté, co výzkumníci z ÚOCHB začali na jaře vyvíjet soupravy pro laboratorní diagnostiku covidu-19, která měla Česko vyvést ze závislosti na zahraničních sadách.

Samoodběr pomůže zdravotníkům

Miroslav Svoboda z Riocath v pondělí uvedl, že cílem vývojářů bylo, aby byl set spolehlivější než současné sady a zároveň umožnil odběr více vzorků najednou a směsný test. V případě, že by se prokázala pozitivita, by podle tvůrců byli členové skupiny, která si test provedla, posléze otestováni jednotlivě. Dodal, že samoodběr sníží riziko nákazy zdravotníků a usnadní také práci laborantům.

Svoboda uvedl, že cena sady bude podobná jako u nynějších sad, tedy mezi 70 až 120 korunami. Podle jeho slov je třeba vyjednat certifikaci s ministerstvem zdravotnictví. Společnost také řeší podobu a zajištění hromadné výroby. Při dobrém vývoji by se výroba podle Svobody mohla rozběhnout do podzimu. Hromadná výroba sad využívá tlakové vstřikování.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Imunizace organismu pomocí vakcín je v současné době nejlepší ochranou dospělých i dětí proti řadě závažných infekčních onemocnění. Ne vždy však očkování vyvolá dostatečně silnou imunitní odpověď a navíc nemusí ochránit jedince po celý život. Vědci z Akademie věd začali proto zkoumat, jak vakcínám zajistit vyšší účinnost, prodloužit dobu jejich působení v organismu a přitom zachovat vysokou bezpečnost.

Běžně používané vakcíny obsahují oslabené či usmrcené viry nebo bakterie, které v organismu nevyvolají vlastní onemocnění, ale naučí náš imunitní systém rozpoznat jejich struktury. Pokud se organismus setká podruhé se skutečným patogenem téhož původu, dokáže na ně tímto způsobem „vytrénovaný“ imunitní systém rychle zareagovat a ubránit se infekci. „Tyto mikrobiální vakcíny jsou poměrně účinné, ale zároveň představují jisté bezpečnostní riziko. Fakticky vzato celé bakterie či viry ve vakcíně nepotřebujeme, k aktivování imunitního systému nám stačí jen jejich specifické povrchové výběžky – antigeny – které v buňkách vyvolávají imunitní reakce,“ vysvětluje Richard Laga z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Velkým příslibem do budoucna jsou proto takzvané antigenní vakcíny, které obsahují pouze tyto izolované povrchové výběžky virů nebo bakterií. Antigenní vakcíny jsou sice bezpečnější, ale naneštěstí mnohem méně účinné než běžné mikrobiální vakcíny. Zesílení jejich účinku lze ovšem docílit použitím vhodných pomocných imunostimulačních látek – adjuvancií – které jsou podány současně s antigenem.

Výzkumnému týmu Richarda Lagy z ÚMCH AV ČR, který působí ve vědeckém centru BIOCEV, se podařilo společně s kolegy z National Institutes of Health, University of Oxford a společností Avidea Technologies navrhnout nový prototyp vakcíny, která se svou účinností blíží mikrobiálním vakcínám, přičemž si ale zachovává bezpečnost antigenních vakcín. Základem těchto pokročilých vakcín je obří syntetická makromolekula, neboli polymerní nosič, na kterou chemici navážou jak izolované antigeny, které v organismu vyvolají specifickou imunitní odpověď, tak molekuly adjuvancií, které zesílí vlastní účinek antigenu. 

Uměle vytvořená polymerní vakcína se pak svou velikostí, tvarem a některými strukturními motivy podobá skutečnému patogenu a je dobře rozpoznávána buňkami imunitního systému. „Ve srovnání s volným antigenem vydrží polymerní vakcína déle cirkulovat v tělním oběhu, což vede k dlouhodobější a tím pádem i k účinnější stimulaci imunitního systému,“ vysvětluje jednu z výhod pokročilých vakcín Richard Laga.

Navržené polymerní vakcíny byly dosud úspěšně testovány na zvířecích modelech jako preventivní opatření proti závažným imunodeficitním a respiračním onemocněním vyvolaných viry HIV a RSV. „Principiálně je ale možné na polymerní nosič navázat libovolný antigen izolovaný nejen z virů nebo bakterií, ale také z vlastních nádorů,“ dodává Laga, čímž se otevírají nové možnosti aktivní imunizace organismu využitelné jak při prevenci řady dalších infekčních onemocnění, tak při personalizované terapii nádorů. Výzkum podporuje Akademie věd v rámci vědeckého programu Strategie AV21 Molekuly a materiály pro život.

Zdroj: lidovky.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jako nepůvodní druhy se označují rostliny, zvířata a mikroorganismy neúmyslně nebo úmyslně zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Invazivními se stávají tehdy, pokud se začnou nekontrolovaně šířit. Často přitom mají škodlivý vliv na životní prostředí, ekonomiku i lidské zdraví.

Na studii se podílel mezinárodní tým složený z výzkumných pracovníků ze třinácti zemí a z pěti kontinentů. Uvádí se v ní, že se počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 tisíc. Vědci to připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, kterými se mohou druhy šířit, i rostoucímu objemu přepravy na těchto cestách. Podtrhují roli nově využívaných cest zavlékání, jakými jsou například internetové obchody s neobvyklými domácími mazlíčky nebo transport druhů přes oceány na plovoucích ostrovech z plastového odpadu. 

Klimatické změny otevírají dveře velkým problémům

Studie také ukazuje, jak jsou dopady biologických invazí ještě prohloubeny i dalšími vlivy, například klimatickou změnou, změnami ve využívání krajiny a mezinárodním obchodem.

Příkladem působení klimatických změn je třeba trvalé otevření cesty Severním ledovým oceánem v důsledku globálního oteplování, které umožnilo mořským druhům migrovat mezi Atlantickým a Tichým oceánem, nebo to, že druhy, které se na nové místo dostanou v přepravním kontejneru, mohou dnes v nových oblastech díky teplejšímu klimatu prosperovat i tam, kde se jim dříve nedařilo.

Význam obchodu pro šíření pak doplňuje jiná, nově zveřejněná práce mezinárodního týmu, na níž se také podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl. V časopise Nature Communications ukazují, že existuje přímá souvislost mezi zdomácněním nepůvodního druhu v novém území a jeho ekonomickým využitím. Rostliny využívané člověkem totiž mají téměř dvacetinásobně vyšší šanci zplanět a zdomácnět v přírodě.

„S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí. Politici i veřejnost musí dát přednost krokům, které povedou k omezení biologických invazí a jejich dopadů,“ říká Pyšek a dodává: „Některé země, jako je Austrálie a Nový Zéland či Jižní Afrika, již považují biologickou bezpečnost za národní prioritu a investují do programů zaměřených na snižování negativních dopadů invazních druhů na ekosystémové služby významné částky.“

Vědci nabízí řešení

Studie v časopise Biological Reviews je součástí celosvětové iniciativy Varování světových vědců lidstvu: Druhá výzva, jež volá po rychlé změně našeho přístupu k planetě Zemi a životu na ní.

Autoři zdůrazňují, že biologické invaze je možné do určité míry zvládat a zmírňovat jejich dopady. Poukazují na fungující přístupy uplatňované ve světě a dávají konkrétní doporučení pro lepší zvládání situace. Jedná se například o přísnější kontroly na hranicích včetně využití rentgenů a cvičených psů; díky tomuto přístupu se například na Novém Zélandu daří trvale snižovat objem importovaných patogenních plísní rostlin.

Zdroj: ceskatelevize.ct24.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

MUNI Award in Science and Humanities je mimořádný grant interní Grantové agentury MU. Jeho vítěz získá na dobu až pěti let podporu ve výši pěti milionů korun ročně s tím, že bude po celou dobu působit v Brně. Letos je jeho držitelem slovenský vědec Norbert Werner.

Norbert Werner, který působil na řadě světových univerzit, oficiálně nastoupí na MUNI od 1. července. Jeho výzkum je zaměřen i na to, proč není ve vesmíru víc hvězd, nebo jak černé díry ovlivňují své okolí. Díky Wernerovým pozorováním byla nedávno doložena zatím největší zaznamenaná erupce ve vesmíru.

„Cílem MUNI Award je přilákat na Masarykovu univerzitu odborníky na světové úrovni a vytvořit jim co možná nejlepší podmínky pro realizaci jejich výzkumné činnosti, a to bez nadbytečné administrativy,“ uvedla prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. Díky grantu začali na MUNI v uplynulých letech působit expert na teorii grafů Daniel Kráľ a historik umění Matthew Rampley.

Norbert Werner aktuálně vede výzkumný tým na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti, přednáší na Masarykově univerzitě a také na univerzitě v japonské Hirošimě. Do střední Evropy se vrátil po osmiletém pobytu ve Spojených státech amerických, kde působil na Stanfordově univerzitě. Místo tam získal díky grantu NASA zaměřeného na využívání observatoře Chandra, která na oběžné dráze Země zachytává rentgenové záření ze vzdálených oblastí vesmíru. Právě rentgenové snímky využívá Werner při zkoumání vlastností mezigalaktického plynu v kupách galaxií nebo chování černých děr v jejich středech.

Nedávno byla díky jeho staršímu pozorování doložena zatím největší zaznamenaná erupce ve vesmíru, která se odehrála v galaxii s označením WISEA J171227.81–232210.7, jež patří do souhvězdí Hadonoše a je vzdálená 390 milionů světelných let od Země. Werner před několika lety objevil na rentgenových snímcích dutinu v mezigalaktickém plynu, tedy útvar, který bývá následkem takzvaných výtrysků energie z černých děr. Sám ale původně teorii o takto masivní erupci zavrhl jako málo pravděpodobnou. Potvrdila ji až následná pozorování dalších vědců pomocí nových přístrojů.

V Brně se chce Werner věnovat nejen těmto pozorováním, ale také spolupráci s technologickými firmami, které se zabývají vývojem malých vesmírných družic. Ty jsou využitelné mimo jiné pro významné rozšíření pozorovacích a tedy i výzkumných možností astronomů a astrofyziků.

Zdroj: em.muni.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Vývoji nového typu účinných antibiotik by mohl výrazně pomoci výzkumný projekt studenta přírodovědecké fakulty Ondřeje Kováče, který své bádání zaměřil na první totální syntézu antibiotika Kibdelomycin. Tato látka vykazuje zajímavou širokospektrální antibakteriální aktivitu a má velkou šanci stát se základním kamenem nového antibiotika, s jehož pomocí by lékaři mohli lépe bojovat s rostoucí rezistencí životu nebezpečných bakterií. Ondřej Kováč díky tomuto projektu patří mezi dva letošní držitele grantu Nadace Experientia. 

„Totální syntéza by přispěla k přípravě Kibdelomycinu a k potvrzení jeho chemické struktury. Mohlo by to vést k vývoji nového typu antibiotik na bázi Kibdelomycinu se zajímavými antibakteriálními vlastnostmi. Samozřejmě se jedná o velmi složitou strukturu, syntéza si bude určitě žádat více než rok práce v laboratoři," popsal svůj projekt Ondřej Kováč, který na přírodovědecké fakultě studuje organickou chemii.

Vědci podle Kováče předpokládají, že je látka Kibdelomycin inhibitorem DNA gyrásy a bakteriální topoisomerásy IV, což jsou důležité enzymy nezbytné pro DNA replikaci bakteriálních buněk. Snížení aktivity těchto dvou enzymů pomocí Kibdelomycinu by mělo výrazný antibakteriální efekt.

Student Ondřej Kováč od Nadace Experientia získá částku 950 000 korun, díky níž vycestuje na roční stáž na Universität Innsbruck, kde bude pokračovat v projektu věnovanému totální syntéze nového antibiotika Kibdelomycinu.

„Získání grantu mě moc potěšilo, splnil se mi sen. Manželé Dvořákovi, kteří nadaci vedou, jsou úžasní v tom, co dělají. Podporují mladé vědce, chtějí jim usnadnit začátek samostatné vědecké kariéry a šířit dobré jméno české chemie," uvedl Ondřej Kováč.

Nadace Experientia byla založena v roce 2013. Díky vědeckým start-up grantům podporuje mladé vědce a vědkyně z oboru organické, biorganické a medicinální chemie na českých i zahraničních stážích. S novými stipendisty Nadace Experientia podpořila již 15 mladých vědců a dvě výzkumné skupiny. Celková částka vyčleněná na podporu mladých vědců je již 26 milionu korun.

Zdroj: zurnal.upol.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Vědci v Česku mají první výsledky výzkumu, ve kterém zkoumali přítomnost koronaviru v odpadních vodách. Potvrdili, že lidé s nemocí covid-19 mohou vylučovat části viru ve stolici. Odpadní vody testovali v jednadvaceti okresech, pozitivní výsledky byly téměř v polovině z nich. Zjištění by v budoucnu mohlo sloužit jako nástroj včasného varování obyvatel.

Vzorky ke speciální analýze zaměřené na přítomnost koronaviru v odpadních vodách získávali vědci po celé České republice od dubna. Po dvou měsících představili první výsledky.

„Podařilo se nám analyzovat 112 vzorků nečištěných odpadních vod, bylo to celkem z 33 čistíren odpadních vod po celé České republice. Zjistili jsme přítomnost koronaviru ve 12 procentech vzorků,“ řekla vedoucí ústavu hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Brno Kateřina Sovová.

Vzorky z čistíren vědci odebírali primárně tam, kde byl zjištěný vyšší počet případů nemoci covid-19. Z jednadvaceti okresů byly pozitivní výsledky v devíti. Z toho v chebském, břeclavském a vyškovském byl koronavirus v odpadních vodách zjištěn dokonce opakovaně.

„Vzorky byly analyzovány metodou polymerázové řetězové reakce v reálném čase. Analýza jednoho vzorku nám zabírá dva až tři dny,“ řekla vedoucí výzkumu Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Petra Vašíčková.

Viry se v odpadní vodě objeví dřív než příznaky u nemocného

Výsledky výzkumu chtějí vědci použít pro vytvoření takzvaného systému včasnému varování obyvatel před případnou další vlnou nemoci covid-19. Viry se totiž v odpadních vodách objevují dřív než u nemocného příznaky. Hygienici by se tak o výskytu nemoci v dané oblasti dozvěděli ještě dřív než by lidé začali chodit k lékaři. „Cílem výzkumu není zjišťovat infekčnost viru, ale pouze jeho přítomnost,“ upozornila Kateřina Sovová.

Vytvoření systému ale ztěžuje počet čistíren v Česku. Podle ministerstva zemědělství je na ně napojeno přes osmdesát procent obyvatel. „Samozřejmě není reálný pravidelný monitoring na všech čistírnách odpadních vod, proto bychom chtěli na základě získaných dat vytipovat ty, na kterých by bylo vhodné monitoring provádět,“ vysvětlila Sovová. Pro pokračující výzkum potřebují vědci peníze, zažádají proto o grant u ministerstva vnitra.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země od roku 2017, což je mnohem déle, než původně vědci předopkládali. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni, ČVUT a řady technologických firem, byla totiž odhadována na jeden rok. Od 23. června 2017, kdy se vydal na oběžnou dráhu, s ním komunikuje plzeňská pozemní stanice na střeše FEL.

I po třech letech jsou systémy satelitu stále plně funkční, bez mimořádných událostí a poskytují vědecká a technologická data. "Zatímco většina malých satelitů končí svoji vesmírnou misi po několika týdnech až měsících, nanosatelit VZLUSAT-1 obíhá kolem Země už celé tři roky, a navíc v dobré kondici. Absolvoval už více než 16.000 obletů Země a navázali jsme s ním přes 6500 rádiových spojení," řekl Masopust.

Satelit nese unikátní rentgenový dalekohled, který je nejmenší ve vesmíru, přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře, dále v Česku vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu, který získal mezinárodní certifikáty pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí například na Měsíci či Marsu, a další experimenty.

"Každých čtrnáct dní nahráváme satelitu jeden hlavní úkolovník s plánem měření na všech experimentech a tři dílčí úkolovníky pro celoplošné snímkování unikátním rentgenovým teleskopem," uvedl Masopust. Komunikace se odehrává každý den, třikrát dopoledne a třikrát večer. Přesné časy jsou na stránkách projektu. Satelit lze poslouchat i na radioamatérských stanicích. Každé dva měsíce vědci přeformátují hlavní paměť pro obnovu plné kapacity.

V přípravě je vypuštění dalšího satelitu VZLUSAT-2. Minulý týden se v laboratoři na FEL poprvé testovala komunikace s tímto zatím rozestavěným satelitem. Do vesmíru ho má zhruba do roka nést nový přístroj SpacePix, vyvíjený společně firmou ESC a ČVUT. Na palubě má být experimentální kamera pro sledování Země a nové generace přístrojů, které se osvědčily na první družici. Plzeňská fakulta se kromě těchto nanosatelitů věnuje dokončování vlastního studentského pikosatelitu PilsenCUBE II, jehož vypuštění je naplánováno na příští rok, dodal Masopust.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Od 1. října by měl na Univerzitě Palackého v Olomouci (UP) začít fungovat Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), který si klade za cíl rozšíření a prohloubení multidisciplinární spolupráce, kvalitní základní a aplikovaný výzkum i hledání nových výzkumných směrů, které mají šanci uspět v mezinárodních grantových soutěžích a přispět k řešení globálních problémů.

CATRIN propojí tři stávající vědecká centra UP – Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM). Ke spolupráci se zavázal i Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Od organizační integrace výzkumných center na Univerzitě Palackého si slibujeme zásadní zvýšení mezioborové prostupnosti a úspěšnosti v silné mezinárodní konkurenci. Může jít o důležitý krok směrem k budování výkonné výzkumné infrastruktury v evropském i světovém kontextu,“ komentoval vznik vysokoškolského ústavu rektor UP Jaroslav Miller.

Samotné přípravě vysokoškolského ústavu CATRIN se UP věnovala dva roky. Přípravný proces završilo schválení statutu CATRIN Akademickým senátem UP (AS UP) dne 17. června.

„Naše spolupráce v době koronavirové krize prokázala, že se navzájem výborně doplňujeme. Již dnes máme rozjetých několik společných projektů, které na těchto základech staví. Těším se na další spolupráci,“ uvedl ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský.

„Vznik nových multidisciplinárních ústavů, které jdou napříč obory, katedrami i fakultami, je moderní odpovědí na vývoj vědy. Gratuluji Univerzitě Palackého, že se k tomuto kroku odhodlala,“ ocenil vznik ústavu přední český biochemik Jan Konvalinka.

Podporu ústavu vyjádřili například i tři laureáti nejvyššího tuzemského ocenění za vědu Česká hlava – chemik Pavel Hobza, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a egyptolog Miroslav Bárta. „Existující centra již nyní patří k předním akademickým pracovištím v ČR s mezinárodní reputací. Jejich integrací vznikne ústav skutečně evropských rozměrů s ambicí stát se protiváhou obdobných institucí v zahraničí a zásadně tak přispět ke konkurenceschopnosti české vědy ve světovém měřítku,“ uvedli nedávno ve společném memorandu. Integraci vědeckých kapacit dlouhodobě podporuje i MŠMT.

Zdroj: upol.cz

Ilustrační foto:

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU), kteří sledovali chování 27 loveckých psů.

Skvělé orientační schopnosti některých zvířat vysvětluje nejspíš jejich schopnost vnímat magnetické pole Země (magnetorecepce). Na pravděpodobné zapojení smyslu, který byl nám lidem odepřen, vědci upozorňují již delší dobu. Čeští vědci proto vybavili 27 jezevčíků a teriérů minikamerami a obojky s pozičním systémem GPS a sledovali je více než tři roky. Zaměřili se na návraty psů v nepřehledném lesním terénu k jejich majitelům poté, co psi třeba několik kilometrů samostatně sledovali stopu zvěře. Vědci vyhodnotili 622 návratů.

Psi se vraceli k majitelům dvěma odlišnými způsoby, po vlastní stopě (tracking) nebo zkratkou, tedy zcela novou trasou, často dosud neznámým terénem (scouting). Většina psů oba způsoby kombinovala. Při cestách zkratkou byli psi schopní se k majitelům vracet rychleji, nejspíše proto, že se nezdržovali sledováním vlastní stopy, ale projevilo se u nich i dříve nepopsané chování. Vědci z ČZU ho nazvali kompasový běh. "Konkrétně, psi vracející se scoutingem, začínali ve většině případů svůj návrat krátkým během podél severojižní magnetické osy, tedy jakýmsi během podle kompasu," uvedli vědci.

Vědci se domnívají, že kompasový běh pomáhá psům se zarovnáním jejich mentální mapy prostředí podle magnetického pole a tím k nastavení správného směru k majiteli. "Protože teprve po tomto kompasovém běhu se psi začali stáčet směrem, kde na ně čekal majitel," doplnili výzkumníci. Tento druh návratu byl přímější a psi při něm šetřili čas a energii. Chování nebylo ovlivněno plemenem, pohlavím, ale ani velikostí psa, čímž lze vyloučit vizuální orientaci, které navíc bránila hustá lesní vegetace. Vliv neměla ani poloha slunce či směr větru.

Mluvčí univerzity upozornila, že fungování magnetického smyslu živočichů není dosud plně pochopeno. Poznatek, že magnetické pole může poskytovat psům a obecně savcům univerzální zdroj informací potřebný pro navigaci na dlouhé vzdálenosti, posouvá výzkum magnetorecepce savců novým směrem.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Udržitelnost je téma, které se skloňuje na všech frontách. Hovoří se o o cirkulární ekonomice, slow fashion a produktech, které se dají využít vícekrát, než jednou (např. kelímky na kávu). V oblasti obalové techniky se na toto téma zaměřily firmy DS Smith a MULTIVAC a společně vyvinuly ECO BOWL - plně recyklovatelnou misku na potraviny.

ECO BOWL je vyrobená z vlnité lepenky a potažená tenkou skinovou vrstvou fólie. Ve srovnání s tradiční plastovou miskou snižuje použití plastů o 85 %. Kartonová krabička se beze zbytku rozloží a skinovou mikrovrstvu a fólii lze snadno recyklovat. Spotřebitelé tak můžou mít dobrý pocit, že dělají něco dobrého pro planetu.

Chiron, ředitel prodeje, marketingu a inovace obalů ve společnosti DS Smith, je novinkou nadšený. Zejména proto, že výrobek otestovala firma Amidori, přední německý výrobce alternativ masa, a její reference jsou vesktze pozitivní. Mark Chiron dodává: „Jsme potěšení úspěchem, který má Amidori s ECO BOWL. Je to skvělý příklad výhod, které mohou zákazníci získat, když se rozhodnou zavést novou generaci inovativních obalů ve svých dodavatelských řetězcích.“
Úspěšnou spolupráci si chválí i Bernd Laslop, viceprezident pro výrobky a spotřební materiál společnosti MULTIVAC. „Inovace stojící za ECO BOWL svědčí o úspěchu, kterého společnost DS Smith dosahuje v prosazování větší udržitelnosti maloobchodního průmyslu. Prostřednictvím našeho
partnerství se společností MULTIVAC jsme odhodláni skrze tento projekt rozvíjet myšlenku cirkulární ekonomiky v širším měřítku.“

Zdroj: tacr.cz

Ilustrační foto: tacr.cz