V souvislosti s výší rozpočtu Technologické agentury (TA ČR) na rok 2021 a aktuální situací byla diskutována nutnost modifikace výdajových priorit v oblasti výzkumu a inovací s vicepremiérem pro hospodářství doc. Ing. Karlem Havlíčkem, Ph.D., MBA, místopředsedou Rady Vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace. TA ČR jako poskytovatel podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na základě toho zvážila možnosti rozpočtu pro rok 2021, v souladu s vládou schválenými střednědobými výhledy. Pro hladký průběh a dlouhodobou udržitelnost programů financovaných TA ČR rozhodlo předsednictvo TA ČR o změnách v plánu vyhlašování veřejných soutěží pro letošní rok. Tyto změny reflektují současnou situaci potenciálních uchazečů. Pomohou jim řádně zpracovat a včas podat kvalitní návrhy projektů a bude jim tak umožněna hladká realizace výzkumných činností až do ukončení projektu.

Změny v plánovaném vyhlašování veřejných soutěží v tomto roce se týkají Programu „DOPRAVA 2020+“, ve kterém bude alokace finančních prostředků na veřejnou soutěž ve výši 400 mil. Kč. Veřejná soutěž v Programu „Prostředí pro život“ bude vyhlášena v květnu 2020 v 1. podprogramu s alokací 152 mil. Kč. V Programu ZÉTA, který je zaměřen na zapojení mladé generace do výzkumu, letos nebude veřejná soutěž vyhlášena.
V Programu ÉTA bude veřejná soutěž uskutečněna s alokací 250 mil. Kč. U programů THÉTA a Národní centra kompetence dojde k posunu vyhlášení veřejných soutěží na prosinec s tím, že zahájení realizace projektů se předpokládá nejdříve od ledna 2022.

„Tyto změny zajistí uskutečnění všech veřejných soutěží resortních programů a hladký průběh realizace a podpory pro projekty z programů administrovaných TA ČR. Přes současná omezení funguje TA ČR na plný výkon. Veškeré činnosti provádí velmi efektivně digitální formou a je svým klientům k dispozici online či na telefonu,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR. 

Aktuální harmonogram veřejných soutěží pro tento rok naleznete ZDE. Přehledný průvodce výzvami v roce 2020 naleznete ZDE.

Pokud by byly uvolněny další prostředky ze státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací, TA ČR je připravena bezprostředně reagovat
a procesně zajistit navýšení alokací plánovaných veřejných soutěží, případně vyhlásit další veřejné soutěže.

Zdroj: tacr.cz

O podporu žádali Robert Vácha a Gabriel Demo, jejichž výzkumy byly vyhodnoceny jako nejlepší z celkem osmi podpořených projektů v Česku v rámci program ERC-CZ. Ten podporuje výzkumné projekty, které uspěly v hodnocení Evropské výzkumné rady s nejlepší známkou, ale už na ně nevystačily finance z unijních fondů. V rámci institutu CEITEC Masarykovy univerzity se aktuálně řeší tři projekty ERC-CZ a dva projekty přímo financované z evropského grantového schématu ERC.

„V rámci věd o živé přírodě jsme se tímto stáli v rámci České republiky akademickým pracovištěm s největší koncentrací těchto prestižních grantů. Ukazuje se, že funguje model naší organizace postavený na nezávislých výzkumných skupinách, který dokáže podpořit i mladé vědce,“ uvedl ředitel institutu CEITEC MU Jiří Nantl.

Antibiotická rezistence bakterií

Ministerstvem školství nejlépe hodnocený projekt Roberta Váchy s názvem „Peptidoví zabijáci bakterií“ získal podporu ve výši 62 milionů korun. Jeho cílem je hledat a vyvinout nové bílkoviny schopné zabíjet bakterie - konktrétně antibakteriální peptidy. Jejich cílenému vývoji ale zatím brání nedostatečné porozumění chování těchto látek na molekulární úrovni, což chtějí výzkumníci napravit.

„Budeme zkoumat a vyvíjet nové peptidy, které mají schopnost narušovat membrány bakterií. V budoucnu bychom pak chtěli cílit na konkrétní typy bakterií způsobujících závažné infekce,“ uvedl Vácha.

Jak bránit virovým infekcím

V hodnocení druhý nejlepší projekt Gabriela Dema má název „Komunikace mezi transkripcí a translací“ a je zaměřený mimo jiné na výzkum toho, jak se genetická informace viru chová v infikované buňce. Transkripce je proces, při němž se v buněčném jádru přepíše část DNA do podoby RNA. Tato RNA pak putuje mimo jádro do ribozomů, kde se v procesu translace vytvoří konkrétní bílkovina.

„Některé viry s genetickou informací v podobě dvouvláknové DNA, což jsou třeba viry neštovic, se však v infikované buňce replikují mimo jádro, což znamená, že oproti předpokladům tady dochází k propojení procesu transkripce a translace. Chceme tuto hypotézu ověřit, a přispět tak hledání nových možností, jak bránit virovým infekcím,“ popsal Demo svůj záměr, na nějž získal téměř 50 milionů korun.

Pětkrát ERC

V minulém roce získal podporu z programu ERC-CZ také Pavel Plevka, a to na studium bakteriofágů, což jsou viry napadající bakterie. Jejich výzkum může také napomoci hledání nových možností, jak nahradit antibiotika.

V rámci institutu CEITEC Masarykovy univerzity se tak aktuálně řeší tři tyto projekty a dva projekty přímo financované z evropského grantového schématu ERC. Další ERC projekt, který řešil také Pavel Plevka, byl dokončen loni.

Zdroj: em.muni.cz

Ilustrační obrázek: pixabay.com