Vzhledem k okolnostem a opatřením přijatým Úřadem vlády ČR v souvislosti se situací kolem koronaviru zrušilo předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace pravidelné zasedání RVVI ve Strakově akademii k termínu 27. března 2020 a vyhlásilo k vybraným bodům původně plánovaného programu hlasování per rollam s termínem do 31. března. K hlavním bodům hlasování patřily Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ a Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami. Závěry jednání reflektují aktuální situaci ohrožení koronavirovou pandemií.

„Krize vyvolaná současnou epidemií COVID-19 je globální hrozbou v mnoha vrstvách civilizační struktury. Veškeré úsilí zaměřené na zdolání této krize přináší také příležitost přehodnotit či redefinovat dosud standardní paradigmata institucionálních i individuálních aktivit,“ sdělil k výsledkům jednání místopředseda RVVI Pavel Baran.

RVVI schválila hlasováním návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, který bude nyní předložen do mezirezortního připomínkového řízení. Národní politika je zastřešujícím strategickým dokumentem pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v České republice a jeho existence je rovněž podmínkou pro možnost čerpání prostředků z Evropských fondů v daném programovém období 2021–2027. Ve struktuře Inovační strategie České republiky do roku 2030 představuje Národní politika jeden z nástrojů plnění cílů financování a hodnocení výzkumu a vývoje.  

Součástí tohoto strategického dokumentu je doplněné Opatření č. 27, které umožní redefinici Národních priorit orientovaného VaVaI cestou podpory specifických výzkumných programů relevantních pro oblasti definovaných hrozeb s celospolečenským dopadem. Současná situace kolem koronaviru, ale i řada dalších hrozeb posledních desetiletí, akcelerují nezbytnost redefinice tohoto koncepčního dokumentu. Nyní je třeba usilovat o užší zacílení a orientaci části výzkumných kapacit do monitorování, analýzy a návrhu řešení rizik s celospolečenským dopadem. 

„Rada odsouhlasila per rollam hlasováním důležitý dodatek strategického materiálu, který by měl spoluurčovat vědní politiku po roce 2021. Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum, zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu Covid 19. Taková možnost doposud nebyla, resp. byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ sdělil prvý místopředseda Rady Petr Dvořák. Proces redefinice orientovaných priorit musí být ovšem nastaven tak, aby nedocházelo k podlomení znalostní základny širokého spektra výzkumu (blue sky research). Pouze kvalitní a dlouhodobě budovaná znalostní základna výzkumu totiž představuje zdroj a východisko pro jeho případnou další orientaci a zacílení. 

RVVI dále per rollam projednávala způsob, jakým by měl být monitorován dopad vybudované sítě velkých a nákladných přístrojových a expertních celků na český výzkum a ekonomiku. Radní schválili materiál Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami (VVI) předložený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 

 „V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že dopad některých velkých výzkumných infrastruktur je nyní zřetelně vidět v boji proti koronaviru. V rekordně krátkém čase se, také prostřednictvím infrastruktur, podařilo znásobit kapacitu testování viru v ČR. Toto je jasný doklad toho, že myšlenka vybudovat síť velkých výzkumných infrastruktur byla správná a že vědci mohou napřímo pomáhat tam, kde tradiční kapacity nestačí,“ upozorňuje Petr Dvořák. 

Cílem schváleného materiálu je poskytnout předkladatelům výsledků jednotnou terminologii a přehledná pravidla vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami v RIV v informačním systému IS VaVaI. Dodržování těchto zásad a pravidel zaručí dostupnost srovnatelných, věcně správných a aktuálních dat ke statistickým a analytickým účelům.

Zdroj: vyzkum.cz

Umělecké instalace v zámeckých a městských parcích a zahradách ohrožuje mnoho rostlinných organismů, mezi jinými řasy a sinice. Vědci z Botanického ústavu AV ČR vyvinuli zařízení, které dokáže včas detekovat přítomnost nežádoucích mikroorganismů na různých površích, a zabránit tak degradaci památek zahradního umění.

Pro člověka představují sochy, fontány nebo zahradní altány hlavně líbivé zpestření parků či zahrad. Pro řasy nebo sinice ideální prostředí ke kolonizaci. A ta se může památkám stát osudnou.

„Tyto mikroorganismy způsobují ztrátu pevnosti konstrukcí, elasticity krytin a fólií, ztrátu průhlednosti historických skel, plesnivění nebo změnu barvy,“ popisuje Eliška Maršálková z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu AV ČR.

„Okupanti“ fasád a povrchů

Včasná detekce toho, zda památku „obsadily“ sinice, řasy, houby nebo plísně, by tak ušetřila miliony korun. Botanici z AV ČR proto vyvinuli vlastní zařízení, které umožňuje preventivní prohlídky konstrukcí a staveb, a to bez potřeby mechanického zásahu do povrchu zkoumaného materiálu. Přístroj zvládne kvantifikovat jednotlivá společenstva mikroorganismů a navzájem je odlišit.

„Zařízení dokáže poměrně rychle a jednoduše, aniž by poškodilo zkoumaný objekt, odhalit v terénu začínající biokorozi, tedy nežádoucí změnu vlastností materiálu v důsledku působení živých organismů, a následně ji vyhodnotit. Správce objektu pak podle výsledků může rychle a efektivně zvolit způsob nápravy,“ dodává Eliška Maršálková.

Voda pod online dohledem

Vedle povrchů památek se vědci v rámci rozsáhlého výzkumu v tuzemských zámeckých parcích zaměřili také na znečištění tamějších vod. A přišli s další technologickou novinkou: online systémem, který sleduje kvalitu vody na základě změn teploty a množství chlorofylu.

Systém v případě mimořádné události v toku způsobené například přívalovým deštěm nebo havárií okamžitě informuje o situaci, a umožňuje tak včasně zasáhnout. Dokáže také upozornit na počínající rozvoj vodního květu sinic ve vodních prvcích zahradního umění.

Vetřelci z řad invazních rostlin

Nedílnou součástí zámeckých parků a zahrad jsou také nepůvodní rostlinné druhy. Ty se však snadno mohou stát nežádoucími vetřelci, kteří zásadně ohrožují vzhled a funkčnost památek a krajiny. Výzkum botaniků z AV ČR však překvapivě ukázal, že české zámecké zahrady a jejich okolí invazní druhy nijak výrazně neohrožují.

„Zámecké parky jsou velmi druhově bohaté a jsou pokládány za zásobník rostlinných invazí připravených zahltit krajinu. Když jsme však vyhodnotili průzkum v devadesáti zámeckých parcích, ukázalo se, že díky dobré údržbě parků k výraznějšímu zplaňování nedochází. Naopak, více druhů se šíří z okolní krajiny do parků - od ovocných dřevin až po okrasné zahrádkové druhy,“ říká Jan Pergl z oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR.

Zdroj: avcr.cz
Ilustrační foto: pixabay.com