model masky

VUT dala k dispozici návod na tisk ochranné polomasky na domácích 3D tiskárnách

Tým zaměstnanců a studentů z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (FEKT VUT) v Brně vyvinul během pár dní novou polomasku BUT–H1, která má pomoci chránit nejen před onemocněním Covid-19 způsobeným novým koronavirem. Podle univerzity si ji můžete vytisknout i na běžné domácí 3D tiskárně s technologií FDM (modelování z termoplastu) a nepotřebujete k tomu žádné speciální materiály.

Chtěli jsme vymyslet alternativu k dostupným provizorním ochranným prostředkům. Většina nabízených podkladů k 3D tištěným maskám buď vyžaduje speciální stroje i materiál, nebo není dostatečně účinná,“ vysvětlil hlavní výhody masky jeden z autorů, Václav Kaczmarczyk z Ústavu automatizace a měřicí techniky FEKT VUT.

Ochranná rukavice přes masku

Běžně používaný materiál 3D tisku je totiž poměrně porézní a není možné zaručit, že by člověk nenasával vzduch právě přes něj.

Proto jsme přišli s jednoduchým vylepšením, a to přetáhnout přes vytištěnou masku jednorázovou latexovou nebo nitrilovou rukavici. Ta masku utěsní a lépe díky ní sedí na obličeji. Zároveň je z atestovaného materiálu, takže je zaručena její zdravotní nezávadnost,” dodal Kaczmarczyk.

Maska se tedy dobře se přizpůsobí tvaru obličeje. Do styku s pokožkou obličeje se dostává jen materiál jednorázové rukavice, který je podle VUT snadno dezinfikovatelný a v případě potřeby i rychle a levně vyměnitelný.

Nikoli masová výroba, ale funkční alternativa

Tým z VUT nemá ambice vyrábět masky ve velkém množství, chce ale poskytnout funkční alternativu pro širokou veřejnost. Tato maska je tím pádem určena pro neprofesionální použití jako náhrada netěsnících roušek a nedostupných respirátorů. Polomaska neobsahuje výdechový ventilek.

Masky ocení i lidé s brýlemi. U běžné látkové roušky, když máte brýle, tak se vám okamžitě zamlží. To je znamení, že vzduch nasáváte a vydechujete jinudy, než by bylo potřeba a než je bezpečné. Pokud bude mít někdo doma 3D tiskárnu, vytiskne si naši masku, utěsní rukavicí a podle návodu vystřihne filtr z dostupných materiálů, ochrana by měla být vyšší. Důležité je, že i nedokonalá filtrace podstatným způsobem sníží virovou zátěž," poznamenal Kaczmarczyk.

Jako improvizovaný filtr lze využít materiály používané na výrobu roušek, filtrační médium z kabinových filtrů osobních či nákladních automobilů nebo z domácích čističek vzduchu. Během používání se na filtračním médiu hromadí vlhkost a podobně jako u roušek či respirátorů bez ventilu zde vzniká prostředí, ve kterém by se mohly množit bakterie. Filtr je nutné po použití vysušit a dezinfikovat, případně vyměnit za nový.

V nejbližších dnech chce brněnský tým doplnit další velikosti masek tak, aby si mohl vybrat každý. Pracují též na návrhu masky pro děti. Kompletní návod na výrobu masky zveřejnila škola i na svém na webu.

Zdroj: novinky.cz

Foto: FEKT VUT

mikrořasy

Chemický odpad by mohly odstranit řasy. Pracují na tom brněnští vědci

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy. 

Azobarviva jsou karcinogenní látky, které způsobují kopřivku nebo alergie. Používají se k barvení textilu, plastů, potravin či papíru. Při výrobě nebo samotném barvení část uniká do životního prostředí.

Čističky odpadních vod je nedokážou odstranit. Toxické látky tak kontaminují půdy a povrchové i spodní vody.

Brněnští vědci zjišťují, která z mikrořas umí azobarviva nejlépe pohlcovat. „Existují desetitisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve vodě. Jsou schopny přežít i při nízkých či vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. Právě těchto vlastností chceme využít,“ uvedl vedoucí laboratoře metabolomiky a epigenetiky rostlin Dalibor Húska. Proces by bylo možné využít i pro odstranění těžkých kovů, jako jsou kadmium nebo olovo.

Podle Húsky se tím však jen přesune problém z půdy nebo vody do buňky. „Ideálním výsledkem by mělo být nalezení takové mikrořasy, která umí azobarviva rozložit na netoxické či méně toxické látky,“ řekl Húska.

Z laboratoře do života

Cílem vědců je rovněž zavedení technologie do praxe. Chtějí ji vyzkoušet v čističkách například v podobě bioreaktoru, který by byl propojen s okruhem vody čističky nebo továrny. První výsledky výzkumu by měly být známé do konce letošního roku.

Mezinárodního projektu Greener se účastní 16 evropských institucí a firem a čtyři partneři z Číny, řekla vedoucí výzkumné skupiny bioanalýzy a genového inženýrství Markéta Vaculovičová.

Začal loni v březnu a potrvá do roku 2023. Rozpočet je 5,5 milionu eur (asi 150 milionů korun). Z většiny na něj přispívá Evropská unie. 

Zdroj: ČT24
Ilustrační foto: cs.wikipedia.org