Čeští podnikatelé, vědci či studenti se letos neztratili ve stovce inovátorů ze střední Evropy, kterou už potřetí vyhlašuje firma Google, deník Financial Times, Mezinárodní visegrádský fond a polský časopis Res Publica. Do stovky, kterou organizátoři v úterý večer slavnostně vyhlásí v Bruselu, se jich dostalo celkem šestnáct. Jsou mezi nimi zkušení podnikatelé jako zakladatel start-upu Skypicker Oliver Dlouhý, Václav Muchna z firmy Y Soft nebo Martin Hausenblas, spoluzakladatel taxislužby Liftago; a také mladíci jako Jakub Jan Fiala a Ondřej Kočan, kteří na střední škole vymysleli a začali vyrábět interaktivní učebnici angličtiny.

Kritéria pro nominaci a výsledný výběr v sobě obsahují nejen to, že inovátoři mají přijít s něčím podnikatelsky zajímavým, co využije nejnovější IT technologie a internetové propojení, ale zároveň by objev či aktivita měly mít také širší společenský dopad a zlepšit život obyvatel či fungování společnosti.

I proto se mezi letošní české laureáty ceny dostal například Michal Tošovský, který prostřednictvím svého fungování ve Fondu Otakara Motejla propaguje využití otevřených dat státní administrativy, manažer Knihovny Václava Havla Pavel Hájek, který rozvíjí v Česku zatím ne příliš rozšířený koncept veřejné instituce financované ze soukromých peněz a navázané na odkaz významné osobnosti, nebo starosta Kolína Vít Rakušan, který politiku a veřejnou správu snaží otevřít mladým lidem a neotřelým nápadům.

"Jen jsem zaznamenal, že jsem zřejmě mezi nominovanými. Ale víc už jsem se o to nestaral," byl v úterý trochu překvapený kolínský starosta Vít Rakušan. Ten si vstupenku do tohoto elitního klubu vysvětluje tím, jak se Kolín, mimochodem z dob minulých vedení radnice jedno z nejzadluženějších měst v Česku, snaží rozvíjet. Například za projekt Bezpečný Kolín, kdy město společně s policií vytipovává problémová místa - taková kde se nejvíc krade nebo kde se vyskytují vandalové. A tam pak policie cíleně posílá své hlídky. Nebo za projekt Lepší místo, kdy lidé mohou jednoduše přes mobil upozorňovat úředníky, co je potřeba ve městě vylepšit - třeba kde se propadl chodník nebo kde chybí dopravní značka.

"Pro mě je to významné ocenění a velká vzpruha, abych si častěji otvíral pusu. Vždycky jsem měl nápady, jak by se daly věci dělat lépe, ale dlouho jsem neměl sebedůvěru s těmi nápady jít ven," vysvětluje další z oceněných Martin Hausenblas, v čem vidí smysl podobných ocenění a žebříčků.

Podle něj by měly být hlavně inspirací pro lidi, aby o svých nápadech začali otevřeně mluvit. "Jedině když se to pokusí udělat v praxi, tak se můžeme nadít něčeho nového," myslí si Hausenblas. Pro něj byl prvním milníkem úspěch v soutěži Podnikatel roku Ústeckého kraje. "V tu chvíli jsem teprve pustil ven vizi autonomních vozidel. Poprvé jsem o tom začal mluvit, protože jsem si řekl, že asi něco umím," vzpomíná.

Mezi dalšími českými členy letošní stovky inovátorů jsou i webový podnikatel Marek Antoš, spoluzakladatel webů Internet Info a Lupa.cz, nebo Ondřej Neumajer, popularizátor nových metod vzdělávání.

Mezi úspěšnými jsou i novináři jako zakladatel časopisu Reportér Robert Čásenský nebo investigativní novinářka Pavla Holcová.

Mezi zahraničními oceněnými je například polská ministryně digitalizace Anna Strežyńská, slovenský expert Marek Lavčák, který svojí iniciativou Eastcubator zásadně přispěl k tomu, že v Košicích a okolí vzniká slovenská obdoba Silicon Valley, nebo Olga Iurkova, spoluzakladatelka ukrajinského webu stopfake.org, který bojuje proti ruské propagandě ověřováním informací.

Seznam všech tří stovek inovátorů z posledních tří let je na adrese NE100.org. Smyslem žebříčku je hlavně upozornit na to, že v postkomunistických evropských státech se rodí zajímavé a přínosné nápady a jsou tu lidé, kteří mohou společnost zásadně obohatit.

Martin Ehl, Markéta Šrajbrová

Zdroj: ihned