Daňová podpora firem, které investují do vědy a výzkumu, by se měla změnit. Vyplývá to z vyjádření daňových odborníků pro ČTK. Největší překážkou pro uplatnění daňového odpočtu je podle nich vypracování projektu ještě před zahájením samotného výzkumu a také kontroly ze strany Finanční správy. Úředníci při kontrolách prý často odpočty neuznávají z formálních důvodů. Finanční správa uvedla, že v současnosti nemá informace o návrhu legislativních změn a kritiku odmítá.

Podle aktuálních údajů Finanční správy uplatnilo v roce 2016 daňové odpočty na vědu a výzkum za 12,3 miliardy korun 1268 firem. O rok dříve uplatnilo odpočet za 13,3 miliardy korun 1320 firem.

"Spory finanční správy a daňových poplatníků ve vztahu k obsahové náplni projektů byly v poslední době nahrazeny spory týkajícími se splnění formálních požadavků," uvedl partner v daňovém týmu Deloitte Luděk Hanáček. Během daňových kontrol musí podle něj daňoví poplatníci předkládat nejen samotné projekty, ale také množství dalších podkladů, jenž mají dokázat mimo jiné zpracování celého projektu před zahájením prací. A nesplnění formálních požadavků je pak podle něj v celé řadě případů příčinou, že firmě odpočet není uznán.

Podle daňového poradce a člena Dozorčí komise Komory daňových poradců Tomáše Klímy lze současný přístup státu k této problematice označit jako snahu "doměřit za každou cenu". "Tato praxe je viditelná minimálně ve třech krajích: Jihomoravský, Pardubický a Královéhradecký a je zřejmě podpořena i přímou finanční zainteresovaností pracovníků na doměrcích," dodal.

Desítky daňových kontrol

Loni na podzim finanční správa potvrdila, že podle interního materiálu dostávají kontroloři prémie za aktivitu ohledně odpočtu, který uplatňují firmy investující do výzkumu a vývoje. Mohou je dostat úředníci, kteří těmto firmám zamítnou uplatněný daňový odečet a firmy pak vyzvou, aby doplatily daň včetně penále a úroku z prodlení.

"Předpokladem pro uplatnění odpočtu a současně jedním z nástrojů zabraňujícím zneužití tohoto institutu je právě existence projektu a splnění jeho náležitostí před zahájením činnosti výzkumu a vývoje," uvedla Finanční správa. Dodala, že projekt je obdobou žádosti o poskytnutí dotace na výzkum a vývoj, která je přímou formou podpory výzkumu a vývoje.

Ročně ukončí správa desítky daňových kontrol souvisejících s odpočtem na podporu výzkumu a vývoje s kontrolním zjištěním v řádech stovek milionů korun.

Efektivnější než dotace

Podle Hanáčka nejsou v případě přímé podpory výzkumu a vývoje formou dotací tak přísné požadavky jako v případě daňových odpočtů. Navíc daňová podpora vědy a výzkumu je podle Klímy efektivnější než přímá podpora přes dotace. "Firma si musí na výdaje vydělat. Aby firma na tuto podporu dosáhla musí mít zisk a kladný základ daně, jinak ji nedostane. Ve skutečnosti tak dochází k daleko větší a cílenější podpoře projektů, které mají v praxi smysl a přinášejí firmám užitek," uvedl.

Podle Klímy by tak měly existovat jasně dané formální náležitosti, a při vlastní kontrolní činnosti by úředníci měli vyžadovat jen takové důkazy a náležitosti, které co nejméně zatíží daňový subjekt. "A to se v praxi neděje," dodal Klíma.

Ohledně změn je přitom možné se podle odborníků inspirovat v jiných zemích Evropské unie. "Osobně by se velmi líbil rakouský přístup - státní agentura, která odborně a nezávisle posuzuje projekty, například obdobně jako jsou posuzovány projekty u podpory přímé, kde posouzení a závěr by byl pro všechny závazný. Správce daně by pak kontrolovat, obdobně jako kontrol dotací, zda subjekt činnosti skutečně prováděl," uvedl Klíma.

Podle šetření Asociace malých a středních podniků z loňského podzimu 12 procent malých a středních firem spolupracuje s výzkumem a dalších devět procent to má v plánu. Téměř čtyři pětiny firem s výzkumem nespolupracuje a nemá to ani v plánu.

Zdroj: Tyden.cz