Řadu důležitých výzkumů umožnil v posledních třech letech uskutečnit Česko-norský výzkumný program. České vzdělávací a výzkumné organizace v něm uspěly v celkem 55 případech a dvanáct úspěšných projektů pocházelo z Masarykovy univerzity.
Cílem programu s kódovým označením CZ09 je přispět k rozvoji a podpoře vědy a výzkumu prostřednictvím spolupráce mezi českými a norskými institucemi v oblasti sociálních a humanitních věd, životního prostředí a zdraví. Projekty, které pod to spadají, jsou různorodé. Důležité ale je, že ze schématu bylo možné získat i peníze na opravdu nákladné vědecké záměry. Univerzita získala takové projekty tři, přičemž jejich rozpočet se pohyboval mezi 16 a 25 miliony korun.
V Ceitecu se zaměřili na proces regulace metabolismu rostlinných buněčných stěn pomocí cytokininů. | muni
Jan Hejátko a jeho mezinárodní tým z Ceitecu se zaměřili na proces regulace metabolismu rostlinných buněčných stěn prostřednictvím rostlinný hormonů cytokininů, které podle jejich hypotézy hrají v tomto procesu zásadní roli. Nové poznatky je dovedly až k patentování nového způsobu zvýšení využitelnosti dřeva.
Hejátko projekt popisuje jako unikátní spojení komplementárních znalostí, které se díky finanční podpoře dostaly v pravý čas na pravé místo. „Schéma umožňovalo připravit vysoký rozpočet, tedy vytvořit ambiciózní plán a cíle. V rámci jiného schématu by i z tohoto důvodu nebylo možné takto postavený projekt realizovat,“ sdělil badatel, pro kterého bylo zásadní, že si téma výzkumu mohli vědci určit sami a nemuseli reagovat na konkrétní výzvu. Přírodovědci na výzkumu spolupracovali s norským pracovištěm NTNU (Norwegian University of Science and Technology).
Se stejnou institucí se ve svém projektu propojili rovněž odborníci z Centra zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky MU, kteří přidali ještě kolegy ze dvou etiopských univerzit. To vše, aby mohli získávat z webu velká textová data, takzvané korpusy, pro jazyky s nedostatečnými zdroji, mezi něž patří i norština, zčásti i čeština, ale tím víc některé etiopské jazyky, jako jsou amharština, afaan oromština, tigrinština, somálština. „Data budou anotována a analyzována tak, aby byla použitelná pro různé aplikace v oblasti počítačového zpracování přirozeného jazyka,“ vysvětlil vedoucí projektu Karel Pala a jako příklad takového využití uvedl strojový překlad.
Odborníci z Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci Fakulty sociálních studií MU zužitkovali propojení s norským prostředím ještě jinak. Severská země je známá svoji pokrokovou sociální politikou, a tak se Češi snažili zjistit, co z toho by bylo přenositelné do tuzemského prostředí.
„V oblasti péče o děti mají například celospolečenský konsenzus o potřebě i prospěšnosti formální péče o děti již od věku jednoho až dvou let, poskytnutí garance této péče rodinám a reálné dostupnosti, při silném důrazu na kvalitu této péče. V oblasti péče o staré lidi je to rozvinutý systém formální péče, a to jak péče poskytované doma, tak i té institucionální,“ přiblížil vedoucí institutu Tomáš Sirovátka, nad jakými tématy se odborníci z obou zemí řadu měsíců setkávali pod hlavičkou projektu s názvem INNCARE.
Do budoucna budou přitom právě tyto problémy ještě palčivější. Vzhledem ke společenskému a hospodářskému vývoji v průběhu posledních dvou desetiletí, jako je například zvýšená účast žen na trhu práce, stárnoucí společnost, změny ve strukturách rodin a především měnící se preference lidí a snaha o rovnováhu mezi prací a rodinou z pohledu pracovníků, dostupnost kvalitních služeb péče z pohledu dětí, seniorů a dalších skupin, kteří takovéto služby potřebují, nabývají všechny tyto otázky na důležitosti.
Kromě výzkumných projektů dostalo podporu z česko-norského výzkumného programu také devět nevýzkumných, jejich přehled je uveden pod článkem i s příslušnými fakultami. Masarykova univerzita zaznamenala v žádání o tento typ grantů velký úspěch. V celé republice totiž bylo přijato jen 23 projektů.
Zdroj: muni.cz
