Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis imperfecta u pacientů s autoimunitním polyglandulárním syndromem typu 1 (APS-1) a celiakií.

Ameloblasty, buňky zodpovědné za tvorbu zubní skloviny, jsou při vytváření odolné vnější vrstvy našich zubů závislé na několika proteinech. Když imunitní systém těla tyto proteiny napadne, vývoj zubů se poruší a vede ke vzniku amelogenesis imperfecta, což je stav charakterizovaný oslabenými, odbarvenými a snadno se poškozujícími zuby. Tato skutečnost byla pro lékařskou obec dlouho záhadou, ale nová studie vedená Jakubem Abramsonem z Weizmannova institutu v Izraeli nabízí dosud nevídané poznatky.

Výzkumný tým, k němuž významně přispěl i Jan Procházka z Českého centra pro fenogenomiku, využil pokročilé technologie k analýze fenotypů zubů a objasnil procesy, jež narušují mineralizaci skloviny u autoimunitních onemocnění.

Studie odhalila, že u většiny pacientů s APS-1 a celiakií se vyvíjejí autoprotilátky, zejména izotypu IgA, proti proteinům specifickým pro ameloblasty. Důsledkem je porucha tolerance organismu vůči těmto proteinům, což vede k narušené tvorbě skloviny. U celiakie tento jev zřejmě souvisí se ztrátou tolerance vůči střevním antigenům, které jsou rovněž přítomny ve sklovinné tkáni. Tato zjištění naznačují nový typ autoimunitní poruchy závislé na IgA, kterou vědci souhrnně nazvali „autoimunitní amelogenesis imperfecta“.

Zdroj: AV ČR
Ilustrační foto: pixabay.com