Před 60 lety byla profesoru Jaroslavu Heyrovskému udělena Nobelova cena, a to jako jediná za vědu a jedna ze dvou, které Česká potažmo Československá republika za dobu své historie získala. Cena byla udělena za objev nové analytické metody - polarografie, z níž se postupně vyvinula většina moderních elektrochemických metod. Při této příležitosti pořádá 11. listopadu Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského slavnostní setkání, při kterém si za účasti Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR, rektorů UK, VŠCHT a dalších významných hostů, připomene tuto pro českou vědu zásadní událost. Na oslavu naváže otevření laboratoří nového oddělení nanokatalýzy, financovaného prostřednictvím prestižního grantu ERA Chair.

Úspěch profesora Heyrovského není pro vědce pouze příležitostí pro oslavu, ale i připomínkou závazku. „Náš ústav, který rozvíjí Heyrovského odkaz, se zavázal usilovat o vědeckou excelenci. V základním výzkumu není vůbec jednoduché produkovat špičkové výsledky. Musíte se výzkumu věnovat naplno a v tomto nasazení vytrvat častokrát i mnoho let. Tato zdlouhavá, mravenčí práce je však jediná cesta, kterou možno dojít k pochopení přírody,“ říká Martin Hof, ředitel Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského.

Ohlédnutí za odkazem profesora Heyrovského, ale i nástin moderních elektrochemických přístupů v základním i aplikovaném výzkumu, kterým se na Heyrovského ústavu vědci ve svém současném bádání zabývají, to vše zazní za oslavách v pondělí 11. listopadu. Součástí programu budou i krátké vědecké příspěvky o významu a využití elektrochemie v současné vědě i praxi. Jiří Ludvík, vedoucí oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy, se ve svém příspěvku zaměří na molekulární elektrochemie, která umožňuje studium základních vlastností významných nově připravených sloučenin na molekulární až atomární úrovni. Petr Krtil z oddělení nízko-dimenzionálních systémů přednese projev, v němž představí program racionálního vývoje katalyzátorů umožňujících náhradu fosilních paliv v průmyslu a dopravě.

Morální hodnoty: jeden z nejdůležitějších odkazů Heyrovského

Polarografie je stále používaná elektroanalytická metoda, při které jsou využívány jedinečné vlastnosti rtuťové kapky jako elektrody a kdy měřený proud v závislosti na vkládaném potenciálu vypovídá nejen o povaze a vlastnostech analyzovaných molekul a o jejich koncentraci, ale též o reakcích, které tam probíhají, o jejich kinetice a mechanismech. Díky použití dalších elektrodových materiálů a díky rozvoji elektroniky a počítačové techniky tak postupně vzniklo široké spektrum elektrochemických metod zaměřených kromě analytické chemie také na elektrosyntézu, na studium katalýzy, biologických redox systémů, na přeměnu a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů, na využití elektrochemie v medicínských a farmakologických aplikacích, až po elektrochemický výzkum nanomateriálů a studium rozložení elektronů v jednotlivých molekulách.

Profesor Heyrovský získal během svého života řadu ocenění. Stal se členem Londýnské královské společnosti, získal řadu čestných doktorátů světových univerzit a členství v akademiích věd a 10. prosince 1959 převzal ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii. V roce 1950 se stal ředitelem nově vzniklého Polarografického ústavu, dnešního Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, který vedl až do svých 73 let.

„Je mi ctí být dalším v řadě ředitelů, kteří stanuli v čele ústavu po profesoru Heyrovském. Dnešní doba zaměřená na rychlý zisk přináší svá specifika, se kterými se potýkáme i ve vědě. Morální hodnoty však musí za každých okolností zůstat na prvním místě, a to vnímáme jako jeden z nejdůležitějších odkazů profesora Heyrovského,“uvádí Martin Hof, ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Z USA poputují do nové laboratoře přístroje o celkové hmotnosti šest tun

V souvislosti s oslavou bude v Heyrovského ústavu k vidění výstava Příběh kapky, mapující vznik a vývoj polarografie, kterou pak může veřejnost navštívit v den oslavy i celé odpoledne od 13:00 do 19:00. Expozice představí množství historických informací, fotografického materiálu, ale hlavně různé verze přístrojů, polarografů, a jejich postupný vývoj, od nejstarších verzí z 30. let, až po počítačem řízené polarografy z 90. let minulého století. Současnou polarografickou a obecně elektrochemickou instrumentaci mohou zájemci na požádání shlédnout přímo v laboratořích.

Ve stejný den, 11. listopadu, se v rámci projektu J. Heyrovský Chair slavnostně otevřou nové laboratoře Oddělení nanokatalýzy. Projekt J. Heyrovský Chair je financován prostřednictvím prestižního grantu ERA Chair v celkové sumě převyšující 60 milionů korun. Tento typ projektu z programu Evropské komise pro výzkum a inovace má za cíl přilákat do evropských univerzit a institucí vynikající vědecké osobnosti s manažerskými schopnostmi pro vybudování nových center excelence. Post vedoucí osobnosti nového oddělení získal doktor Štefan Vajda, který na Heyrovského ústav přišel z národních amerických laboratoří Argonne National Laboratory. Svůj vědecký výzkum představí v dopoledním programu přednáškou Catalysis by Size-Selected Clusters.

Laboratoře Oddělení nanokatalýzy se již v brzké době zaplní unikátními moderními přístroji, navrženými doktorem Vajdou, které se mu pro ústav podařilo získat ze svého předcházejícího amerického pracoviště. Tyto přístroje, i přes svojí robustní konstrukci o celkové hmotnosti přesahující šest tun, nabízí zcela jedinečnou možnost výzkumu nejjemnějších částic, pro lidské oko zcela neviditelných. Špičkové vybavení tak vědcům umožní dále rozvíjet vědecké poznatky ve výzkumu nanotechnologií a nanomateriálů, s možným využitím v průmyslu i pro ochranu životního prostředí. Nové oddělení propojí několik tradičních směrů výzkumu Heyrovkého ústavu: katalýzu, elektrochemii, biochemii, fyzikální chemii v plynné fázi, chemii a fyziku klastrů a nanočástic, výzkum povrchů a výpočetní chemii.

Program oslav výročí 60 let od udělení Nobelovy ceny prof. Heyrovskému

Zdroj: AV ČR