Dne 15. října 2019 uspořádalo CZELO (Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace) společně se svými partnery debatu na téma „Vědecká diplomacie: Propojení vědy a politiky (Science diplomacy: Connecting Science and Policy)“, v prostorách Pražského domu v Bruselu. Cílem akce bylo poskytnout výzkumníkům a diplomatům platformu pro diskusi o současném stavu vědecké diplomacie v členských státech a na úrovni EU a diskutovat o budoucích výzvách s tím souvisejících. Během diskuze byl také představen projekt H2020 – S4D4C („Použití vědy pro/v diplomacii pro adresování globální výzvy“), jehož cílem je podpořit současnou a budoucí evropskou vědeckou diplomacii ve prospěch evropských kapacit, cílů zahraniční politiky EU a zejména vývoje řešení pro globální výzvy. Akce přilákala více než 70 účastníků.

Debatu otevřel Mitchell Young (Univerzita Karlova) představením projektu H2020 S4D4C, který si mimo jiné klade otázku, jak definovat vědeckou diplomacii. Úspěšné fungování vědecké diplomacie ale nakonec vždy záleží na vztazích mezi lidmi a mezi diplomatickými delegacemi. Tamara Katuščák (Velvyslanectví ČR v Bruselu) podpořila myšlenku, že by politici měli důvěřovat vědcům a rozhodovat na základě vědeckých poznatků, a diplomaté by měli s vědci diskutovat. Upozornila, že je potřeba dávat pozor na terminologii a nezaměňovat diplomaty s tvůrci politik, jelikož diplomati jenom implementují politické rozhodnutí národních orgánů a nemají tak slovo v jejich vytváření. Výhodou také je, pokud jsou samotní politici z vědeckého prostředí. Maël Le Bail (Velvyslanectví FR v Bruselu) k tomuto vyjádřil obavy, problematické může být to, že politici a vědci nepracují ve stejném časovém rámci. Politika dost často vyžaduje okamžité odpovědi, vědci na druhou stranu verifikují výsledky a potřebují věnovat svým závěrům čas. Suvi Seppalainen (EEAS) souhlasila a doplnila, že spojení vědy a politiky dost často záleží na situaci, zda je vhodná a jak ji lze řešit. Podporuje ale, aby byla činnost EU více založena na vědeckých důkazech, zatím se to podle ní daří v rámci implementace udržitelných cílů EU a klimatických změn. Eliška Tomalová (Univerzita Karlova) v rámci diskuze upozornila na to, že věda může způsobovat negativní i pozitivní emoce a občas se příliš obáváme dopadů právě těch špatných zpráv. Na druhou stranu si musíme uvědomit, jak jsou pro nás vědecké výstupy důležité. Pro účinnou tvorbu politik by bylo potřeba změny na národních úrovních, výzkumníci by měli spolupracovat přímo s ministerstvy.

Partnery akce byly České centrum v Bruselu, Zastoupení Jihomoravského kraje v Bruselu a Zastoupení hlavního města Prahy.

Zdroj: CZELO