Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jako nepůvodní druhy se označují rostliny, zvířata a mikroorganismy neúmyslně nebo úmyslně zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Invazivními se stávají tehdy, pokud se začnou nekontrolovaně šířit. Často přitom mají škodlivý vliv na životní prostředí, ekonomiku i lidské zdraví.

Na studii se podílel mezinárodní tým složený z výzkumných pracovníků ze třinácti zemí a z pěti kontinentů. Uvádí se v ní, že se počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 tisíc. Vědci to připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, kterými se mohou druhy šířit, i rostoucímu objemu přepravy na těchto cestách. Podtrhují roli nově využívaných cest zavlékání, jakými jsou například internetové obchody s neobvyklými domácími mazlíčky nebo transport druhů přes oceány na plovoucích ostrovech z plastového odpadu. 

Klimatické změny otevírají dveře velkým problémům

Studie také ukazuje, jak jsou dopady biologických invazí ještě prohloubeny i dalšími vlivy, například klimatickou změnou, změnami ve využívání krajiny a mezinárodním obchodem.

Příkladem působení klimatických změn je třeba trvalé otevření cesty Severním ledovým oceánem v důsledku globálního oteplování, které umožnilo mořským druhům migrovat mezi Atlantickým a Tichým oceánem, nebo to, že druhy, které se na nové místo dostanou v přepravním kontejneru, mohou dnes v nových oblastech díky teplejšímu klimatu prosperovat i tam, kde se jim dříve nedařilo.

Význam obchodu pro šíření pak doplňuje jiná, nově zveřejněná práce mezinárodního týmu, na níž se také podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl. V časopise Nature Communications ukazují, že existuje přímá souvislost mezi zdomácněním nepůvodního druhu v novém území a jeho ekonomickým využitím. Rostliny využívané člověkem totiž mají téměř dvacetinásobně vyšší šanci zplanět a zdomácnět v přírodě.

„S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí. Politici i veřejnost musí dát přednost krokům, které povedou k omezení biologických invazí a jejich dopadů,“ říká Pyšek a dodává: „Některé země, jako je Austrálie a Nový Zéland či Jižní Afrika, již považují biologickou bezpečnost za národní prioritu a investují do programů zaměřených na snižování negativních dopadů invazních druhů na ekosystémové služby významné částky.“

Vědci nabízí řešení

Studie v časopise Biological Reviews je součástí celosvětové iniciativy Varování světových vědců lidstvu: Druhá výzva, jež volá po rychlé změně našeho přístupu k planetě Zemi a životu na ní.

Autoři zdůrazňují, že biologické invaze je možné do určité míry zvládat a zmírňovat jejich dopady. Poukazují na fungující přístupy uplatňované ve světě a dávají konkrétní doporučení pro lepší zvládání situace. Jedná se například o přísnější kontroly na hranicích včetně využití rentgenů a cvičených psů; díky tomuto přístupu se například na Novém Zélandu daří trvale snižovat objem importovaných patogenních plísní rostlin.

Zdroj: ceskatelevize.ct24.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

MUNI Award in Science and Humanities je mimořádný grant interní Grantové agentury MU. Jeho vítěz získá na dobu až pěti let podporu ve výši pěti milionů korun ročně s tím, že bude po celou dobu působit v Brně. Letos je jeho držitelem slovenský vědec Norbert Werner.

Norbert Werner, který působil na řadě světových univerzit, oficiálně nastoupí na MUNI od 1. července. Jeho výzkum je zaměřen i na to, proč není ve vesmíru víc hvězd, nebo jak černé díry ovlivňují své okolí. Díky Wernerovým pozorováním byla nedávno doložena zatím největší zaznamenaná erupce ve vesmíru.

„Cílem MUNI Award je přilákat na Masarykovu univerzitu odborníky na světové úrovni a vytvořit jim co možná nejlepší podmínky pro realizaci jejich výzkumné činnosti, a to bez nadbytečné administrativy,“ uvedla prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. Díky grantu začali na MUNI v uplynulých letech působit expert na teorii grafů Daniel Kráľ a historik umění Matthew Rampley.

Norbert Werner aktuálně vede výzkumný tým na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti, přednáší na Masarykově univerzitě a také na univerzitě v japonské Hirošimě. Do střední Evropy se vrátil po osmiletém pobytu ve Spojených státech amerických, kde působil na Stanfordově univerzitě. Místo tam získal díky grantu NASA zaměřeného na využívání observatoře Chandra, která na oběžné dráze Země zachytává rentgenové záření ze vzdálených oblastí vesmíru. Právě rentgenové snímky využívá Werner při zkoumání vlastností mezigalaktického plynu v kupách galaxií nebo chování černých děr v jejich středech.

Nedávno byla díky jeho staršímu pozorování doložena zatím největší zaznamenaná erupce ve vesmíru, která se odehrála v galaxii s označením WISEA J171227.81–232210.7, jež patří do souhvězdí Hadonoše a je vzdálená 390 milionů světelných let od Země. Werner před několika lety objevil na rentgenových snímcích dutinu v mezigalaktickém plynu, tedy útvar, který bývá následkem takzvaných výtrysků energie z černých děr. Sám ale původně teorii o takto masivní erupci zavrhl jako málo pravděpodobnou. Potvrdila ji až následná pozorování dalších vědců pomocí nových přístrojů.

V Brně se chce Werner věnovat nejen těmto pozorováním, ale také spolupráci s technologickými firmami, které se zabývají vývojem malých vesmírných družic. Ty jsou využitelné mimo jiné pro významné rozšíření pozorovacích a tedy i výzkumných možností astronomů a astrofyziků.

Zdroj: em.muni.cz

Ilustrační foto: pixabay.com