Olomoučtí vědci vyvinuli aplikaci, pomocí které lze měřit během tří minut aktuální stres u zaměstnanců. Na algoritmu pro vyhodnocování srdeční frekvence pracovali vědci z Fakulty tělesné kultury ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (UP) v Olomouci. Díky výraznému zkrácení a zjednodušení měření je podle nich možné aplikaci využívat i v domácích či pracovních podmínkách.

„Monitoring zaměstnanců se dnes jeví jako velmi perspektivní. Rozhodli jsme se jím zabývat s cílem předcházet nebezpečí vzniku syndromu vyhoření, zranění, případně chyb z důvodu nepozornosti nebo vyčerpání, a to i na základě reálných požadavků z průmyslu," uvedl Petr Suchomel z Vědeckotechnického parku UP.

Vyvinutá mobilní a webová aplikace využívá k měření všechny obvyklé hrudní pásy komunikující prostřednictvím technologie Bluetooth. Hlavní výhodou aplikace je podle tvůrců především zkrácení doby měření na tři minuty z původních 15, které potřebovala k měření starší desktopová aplikace vyvinutá na FTK před více než 25 lety. Měření podle hlavního řešitele projektu Jakuba Krejčího trvá jednu minutu vestoje a poté dvě minuty vleže. Kromě samotného měření testovaný odpovídá na několik otázek týkajících se jeho pocitů.

Data následně aplikace vyhodnotí, vypočítá takzvané TR skóre a navrhne konkrétní doporučení pro pokračování tréninku či pracovní zátěže. Výsledky i doporučení se dají prohlížet v mobilní aplikaci i ve webovém rozhraní a sdílet s trenérem nebo oprávněným pracovníkem ve firmě.

Měření variability srdeční frekvence (zkráceně z angličtiny HRV - heart rate variability) se dosud běžně využívá především u sportovců. Fyziologické výkyvy srdeční frekvence odrážejí aktivitu nervového systému a jsou objektivním indikátorem reakce organismu na fyzický a psychický stres, a to nezávisle na pocitech jedince. Výsledky měření lze však využít i ke zhodnocení stavu zaměstnanců, kteří pracují pod určitým tlakem. Sledováním a vyhodnocením variability srdeční frekvence je možné určit úroveň jejich přepracování a pomoci snížit riziko pracovního úrazu či neschopnosti.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Dle dostupných vědeckých informací hrozí zvýšené riziko nákazy respiračními chorobami (včetně covid-19) v uzavřených prostorách s omezenou možností větrání. Tato skutečnost inspirovala výzkumníky z VŠCHT Praha k vývoji zařízení, které by bezpečně odstraňovalo patogeny z ovzduší při používání klimatizačních a ventilačních přístrojů, což je případ řady objektů včetně kanceláří, vlaků či letadel. Princip zařízení spočívá ve vysokoteplotní likvidaci těchto patogenů, např. virů nebo bakterií, pomocí kovové mřížky tvořené z odporových drátů. Autoři vynálezu – docenti Tomáš Hlinčík, Pavel Ulbrich a profesor Milan Pospíšil – přihlásili v květnu nápad na Úřad průmyslového vlastnictví.

Mezi patogeny patří různé mikroorganismy, které mohou způsobit závažná poškození lidského zdraví. Řadí se mezi ně různí původci parazitárních onemocnění člověka, bakterie způsobující infekční onemocnění a také viry, včetně v současnosti velmi aktuálně sledovaných koronavirů, které mohou způsobit celou řadu závažných, často i smrtelných onemocnění.

Tyto mikroorganismy se mohou do uzavřených prostor dostávat z externích zdrojů, ovšem v některých případech, zejména v případě virů nebo bakterií, mohou být šířeny vzduchem (kapénkami). Přežití mikroorganismů v infekčním stavu je pak velmi závislé na okolní teplotě a vlhkosti v těchto prostorech.

„Podstatou našeho zařízení je jeho schopnost samostatného odstranění patogenů při teplotě minimálně 500 °C,“ říká původce nápadu docent Hlinčík z Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha. 

Funkce zařízení je založena na aktivní zóně, ve které dochází k deaktivaci patogenů v důsledku působení vysoké teploty. Tato zóna je tvořena kovovou mřížkou z odporového drátu (vodiče), který se vyznačuje velkým měrným odporem, malým teplotním součinitelem rezistivity a délkové roztažnosti a vysokou teplotou tání. Kovová mřížka je připojena k elektrickému proudu.

„Při průchodu elektrického proudu kovovou mřížkou tvořenou odporovým drátem dochází ke vzniku tepla, a tím i k ohřevu. Celé zařízení musí být izolováno od okolí z důvodu vysoké teploty uvnitř a udržování homogenní teploty nejen uvnitř kovové mřížky, ale i na stěnách celého zařízení. Kompaktní konstrukce zařízení umožňuje snadné zapojení dvou i více jednotek, a tím zvýšení kapacity čištěného vzduchu v prostoru,“ vysvětluje docent Hlinčík.

Konstrukce zařízení umožňuje snadné uživatelské připojení ke klimatizačnímu nebo ventilačnímu zařízení. Paralelní zapojení více jednotek zajišťuje modulární navýšení kapacity pro čištění větších objemů vzduchu.

„Zařízení nebylo doposud experimentálně otestováno, nicméně podle všech dostupných teoretických znalostí by zařízení mělo být plně funkční a při umístění ve ventilacích, klimatizacích, např. i v letadle, by mělo tyto patogeny likvidovat bez nutné výměny náplně, jako je tomu v případě použití filtrů,“ upozorňuje docent Hlinčík.

Po schválení patentu Úřadem průmyslového vlastnictví bude zařízení nabízeno pro licencování. Co se týče vlastní výroby zařízení, ta nebude vůbec složitá, neboť přístroj se skládá z běžně dostupných materiálů.

Zdroj: vscht.cz

Ilustrační obrázek: pixabay.com