Nový typ oxygenerátoru v minulých týdnech vyvinuli vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky společně s firmou MemBrain. Polymerní membrána z dutých vláken produkuje mírně přetlakový vzduch s vysokým obsahem kyslíku. Zároveň také umí odfiltrovat viry, bakterie a nečistoty ze vzduchu. Přístroj by mohl pomoci pacientům s covidem-19.  Jan Žitka, jeden z vědců stojících za celým projektem, uvedl, že inspirací byly další výzkumné počiny z minulých měsíců určené pro boj s koronavirem. Zmínil například vývoj plicního ventilátoru CoroVent.

„Napadlo nás, že máme zkušenosti s plynoseparačními membránami. Ty umí i to, že když je do nich přiveden vzduch, udělají kyslíkem obohacený vzduch. Tak jsme vzali modul z jiných projektů pro jinou směs plynů a vyzkoušeli ho na směsi kyslík-dusík,“ řekl Žitka. „Ukázalo se, že umí dosti efektivně připravit vzduch s obohacením na 45 procent kyslíku,“ dodal.

Podle tvůrců lze množství kyslíku snadno regulovat, pro ovládání přístroje také není třeba medicínské vzdělání. Podle ústavu podobná zařízení typu CPAP (continuous positive airway pressure) obvykle užívají například lidé trpící spánkovou apnoí, kterým umožňují zdravější dýchání ve spánku. Podle ústavu může oxygenerátor pomoci odvrátit nutnost nasazení plicní ventilace u části pacientů s těžším průběhem covidu-19.

Žitka řekl, že modul byl původně určen pro to, aby odstraňoval „balastní“ oxid uhličitý z bioplynu. Pro směs kyslík-dusík dosud není plně optimalizován. „Nyní máme ještě jeden modul, který se chystáme poměřit. Mohl by být propustnější a obsloužit více pacientů zároveň,“ řekl Žitka.

„Pak také vyvíjíme vlastní polymer. Ve spolupráci s MemBrain bychom rádi vyrobili dutá vlákna, oni by připravili modul. Vše by se pak opět změřilo, abychom zjistili, zda není lepší ve smyslu větší propustnosti či čistoty kyslíku,“ dodal vědec.

Tým se s oxygenerátorem zapojil do hackathonu Hack the Crisis, který pořádají státní agentura CzechInvest a Ministerstvo průmyslu a obchodu s dalšími partnery. Má za cíl vybrat a podpořit nejlepší výzkumné projekty pro boj s koronavirem. 

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR přišli na způsob, jak vytvořit částice libovolného tvaru o velikosti lidské buňky, které neobsahují syntetický materiál.

"Díky našemu výzkumu umíme vytvořit gelovou mikročástici, která má definovaný tvar, a tak do ní například můžeme vepsat číslo. Tuto částici dokážeme umístit přímo na tabletku. Mikročástice je z čistého biopolymeru, takže může být naprosto bezpečně užita spolu s vlastním léčivem. Pokud se pak podíváte na tabletu pod mikroskopem, můžete si číslo přečíst," uvedl Ivan Řehoř z Ústavu chemického inženýrství VŠCHT.

Číslo na tabletce by v praxi mělo být spárované s číslem šarže na obalu léčiva. Detaily bude znát jen výrobce. Při pochybnostech o pravosti pak uživatel, třeba přes mobilní aplikaci, pošle obě čísla výrobci a ten ověří, zda jde o padělek, či ne. Podle VŠCHT je nyní asi deset procent léčiv prodaných ve světě padělaných. Řada padělků je navíc pro své uživatele nebezpečná kvůli špatné koncentraci účinné látky či toxickým příměsím.

Autoři výsledky výzkumu publikovali v časopise Biomaterials Science. Tým nyní pracuje na takzvaném mikrofluidním syntetizátoru, v němž by byly kroky výrobního procesu seřazeny za sebou a který by hydrogelové mikročástice chrlil v počtech desetitisíců za hodinu. Zatím ale nedokážou říct, kdy bude jejich objev přístupný širší veřejnosti. Čekají totiž na investory.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay.com