Vědci a studenti Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) vyvinuli unikátní aplikaci Nebojsa. Ta vám na základě dat o koncentraci lidí doporučí, kdy jsou veřejná místa málo navštěvovaná, a tedy s potenciálně nižším rizikem nákazy. Princip aplikace vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodržování odstupu mezi lidmi (tzv. social distancing) a je založen na revolučním výzkumu umělé inteligence. Aplikace je zdarma ke stažení na adrese nebojsa.app.

Ovládání aplikace je jednoduché. Uživatel vybere místa, kam potřebuje zajít, a Nebojsa mu předpoví, kdy tam bude málo lidí, a kdy je tedy bezpečnější je navštívit. Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Oproti jiným dostupným řešením v otázce koronaviru, která monitorují pohyb uživatele a zpětně vyhodnocují, kdo mohl být nakažen, Nebojsa dává nástroj pro prevenci. Aplikace nemonitoruje pohyb ani kontakty uživatelů, a tím nezasahuje do jejich soukromí. „Od začátku projektu se snažíme postupovat tak, jak jsme zvyklí, tedy vědecky. Konzultujeme každou část metody s evropskými epidemiology a psychology. Jádro našeho řešení bylo již dříve posouzeno desítkami odborníků na třech kontinentech. Denně jsme v kontaktu s ostatními špičkovými vědeckými týmy, což nám všem zaručuje přístup k nejnovějším poznatkům,” říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.

Data, na kterých předpovědní model stojí, jsou údaje o místech, nikoli o lidech, a zachovávají tedy anonymitu odesílatele. Autoři vyzývají k aktivnímu zapojení veřejnosti. Každý, kdo chce pomoci zmapovat své okolí, může ručně zadávat míru obsazenosti míst skrze sběrovou aplikaci FreMEn Explorer, která je dostupná na stejném webu. Díky několik let vyvíjené umělé inteligenci (AI) stačí pro precizní předpověď obsazenosti míst malé množství dat. Každá komunita, parta sousedů nebo klidně jedna rodina může společnými silami zmapovat své okolí, a pak využívat předpovědi aplikace Nebojsa. Všichni dobrovolníci tímto způsobem přispívají k rozvoji české vědy, protože tak podporují další vývoj algoritmů AI a jejich konfrontaci s novými poznatky. „Na vývoji s námi spolupracují dobrovolníci z řad odborníků. Většina z nich má obavy z nasazení tzv. ‘chytré karantény’, jejíž přínos je z pohledu epidemiologie diskutabilní, ale která efektivně propojuje data způsobem, jež je triviálně zneužitelný pro sledování opozice a likvidaci demokracie. Náš systém je vyvíjen v souladu s názory epidemiologů a i kdyby se dostal pod kontrolu protidemokratických aktérů, uložená data na nikoho neukazují a nikoho s nikým nepropojují,” říká vedoucí projektu Tomáš Vintr.

Nyní vychází první (pilotní) verze aplikace Nebojsa, která poskytne zájemcům své služby. Aplikace se však bude nadále rozvíjet a brzy získá mnoho vylepšení. Vývojáři plánují zakomponovat do softwaru další prvky, které přispějí k lepší funkčnosti (např. detailní podklady o jednotlivých místech nebo otevírací hodiny obchodů). Jsou otevřeni kritice ze strany vědecké komunity i veřejnosti a rádi zpětnou vazbu zapracují v plánované aktualizované verzi.

Na projektu FreMEn contra COVID spolupracují kromě FEL ČVUT vědci z dalších významných univerzitních pracovišť jako University of Manchester, National University of Sciences & Technology (NUST), Örebro University, Université de technologie de Belfort-Montbéliard (UTBM) a Bělehradské univerzity. Prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT) projekt podpořilo a zprostředkovalo kontakty na agenturu amerického ministerstva obrany DARPA nebo CDC (Americký federální úřad pro kontrolu nemocí). O použití výsledků projektu již požádaly telekomunikační firmy působící v Asii, které v rámci pilotního nasazení zapojí 2 miliony aktivních uživatelů a osloví 50 milionů dalších prostřednictvím SMS služeb. „Je důležité zdůraznit, že projekt by nemohl existovat bez pomoci desítek dobrovolníků, kteří s námi nezištně spolupracují již celý měsíc,” dodává Filip Majer z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

Zdroj: aktualne.cvut.cz

Ilustrační foto: pixabay.com

Jak těžké je v současné době objevit v středoevropských lesích orchideje nebo bramboříky? Zkušení botanici pravděpodobně ví, na které lokality zajít, ale náhodný kolemjdoucí už si pohled na tyto skvosty naší přírody užije jen stěží. Proč tomu tak je?

Na vině je zřejmě rostoucí množství dusíku v krajině. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců sdružený kolem databáze časových změn lesní vegetace forestREplot, kterou spoluzakládali výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR. Výsledky jejich studie publikoval prestižní časopis Nature Ecology & Evolution.

„Dusík je jednou z klíčových živin pro rostliny. V současné době je ho ale v krajině nadměrné množství. Přispívá k tomu zejména spalování fosilních paliv a nadměrné hnojení v zemědělství. Tento stav svědčí rostlinám, které jsou na dusík náročné. Jde však hlavně o různé plevele, v lesích třeba některé ostružníky nebo netýkavky, které se v posledních desetiletích masově rozšířily v českých lesích ,“ vysvětluje Radim Hédl, vedoucí oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR v Brně.

V hlavní roli dusík

Šíření těchto druhů je ale na úkor rostlin nenáročných na živiny, kterých je dnes v krajině podstatně méně, než bylo v minulosti. „Zatímco tedy konkurenčně slabé a místně se vyskytující druhy z lesů mizí, ještě více přibývá druhů obecných, které najdeme po celé Evropě,“ shrnuje výsledky studie jeden z jejích hlavních autorů Radim Hédl.

Právě on stál u zrodu databáze lesních rostlin forestREplot, díky níž výzkumníci mohli studii realizovat. Umožnila jim totiž analyzovat záznamy z vegetačních ploch v opadavých lesích v 68 lokalitách Evropy a porovnat, jak se v nich v posledních desetiletích změnilo zastoupení více než tisícovky rostlinných druhů. A vypozorovali jasnou souvislost proměn druhového složení lesní vegetace se zvýšeným množstvím dusíku v krajině.

„Dusíkaté depozice jsou jedním z hlavních antropogenních faktorů, které nám mění biodiverzitu. Pokud nepřehodnotíme strategii ve využívání fosilních zdrojů, o vzácné druhy rostlin přijdeme,“ dodává Radim Hédl.

Takový jednokvítek velekvětý, zimozelen okoličnatý, již zmiňované plané orchideje nebo jiné ohrožené tuzemské druhy by tak podle něj naše děti poznaly už jenom z botanických atlasů.

Zdroj: avcr.cz

Ilustrační foto: pixabay.com