V okolí sloupů vysokého napětí se daří drobným živočichům. Podle studie vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) tam žije více zvířat a druhů než v okolní zemědělsky obdělané krajině. Tato místa jsou také důležitá přezimovací stanoviště. O studii v tiskové zprávě informovala mluvčí AV Markéta Růžičková.

Vlivem rozvoje intenzivního zemědělství ve druhé polovině 20. století výrazně ubylo neobdělávaných stanovišť v krajině. To má negativní dopad na počty hmyzu, polního ptactva i drobných savců.

Autor výzkumu, biolog Martin Šálek, se zabývá právě tím, jak intenzivní hospodářství působí na biodiverzitu, k současné studii však došel takřka náhodou. „Poprvé mě to napadlo před několika lety během projektu, který sledoval mortalitu dravců kvůli sloupům vysokého napětí. Všiml jsem si, že v okolí těchto sloupů je mnohem víc myších děr než jinde,“ řekl.

Loni tak s kolegy provedl průzkum v jižních Čechách, který jeho domněnky potvrdil. Během pozorování zjistili, že kolem sloupů žilo během zimních měsíců více zvířat a více rozmanitých druhů malých savců než v okolní zemědělské půdě. U sloupů se podle vědců dařilo i některým ptákům a hmyzu, včetně ohrožených druhů. Soustava elektrického vedení, která mnohdy představuje smrtelné riziko pro ptáky, tak v zemědělské krajině zvířatům zároveň poskytuje důležité útočiště.

Vědci provedli výzkum loni v zimě na Českobudějovicku, Třeboňsku a Jindřichohradecku. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Agriculture, Ecosystems & Environment.

Zdroj: lidovky.cz
Úvodní foto: Pixabay.com

Vědci Masarykovy univerzity v Brně objevili novou metodu výroby grafenu. Extrémně tenká forma uhlíku patří k nejpevnějším materiálům na světě. Až doposud ale byla jeho výroba drahá a nešetrná k životnímu prostředí. Brněnští výzkumníci se proto zaměřili na to, jak látku získat levně a přitom ekologicky.

„Potřebujeme k tomu jednak mikrovlny. Stačí jednoduchá mikrovlnná trouba, která se používá v domácnosti. Potom podrobíme materiál oxidačním reakcím s takovými chemikáliemi, které si můžete běžně koupit v drogerii,“ popisuje novou metodu pro Český rozhlas Brno vedoucí výzkumného týmu Pavel Pazdera z ústavu chemie přírodovědecké fakulty.

„To řešení je velice jednoduché, divím se, že to ještě nikoho nenapadlo,“ doplňuje Pazdera.

Na nalezení ekologického řešení pracuje se svým týmem už několik let.

„Koncem roku 2016 jsme podali první patentovou přihlášku. Ta metoda ještě nebyla úplně ekologicky čistá, takže jsme ji potom vylepšili,“ dodává.

Kvůli jednoduchému postupu drží univerzita vynález v utajení. Přesný způsob výroby znají pouze tři lidé, kromě Pazdery ještě jeho kolegové Richard Ševčík a Dana Němečková.

„Ta metoda je šetrnější a je v podstatě, řekla bych, blbuvzdorná. Opravdu to bezpečně dokáže připravit i člověk, který není v režimu úplně zaběhlý,“ vysvětluje Němečková.

„Zařízení, která používáme, jsou běžná jednoduchá laboratorní zařízení. Nejsou to žádné milionové přístroje. A odpadá také likvidace nebezpečného odpadu, což se ve výsledku projevuje na ceně,“ uzavírá Ševčík.

V průmyslu má grafen široké využití. Podle vědců může sloužit k dočištění odpadních vod, zpevnění betonu nebo navýšení kapacity baterií. Uplatnění už také našel při výrobě automobilů.

Autorka: Iva Puškarová
Zdroj: irozhlas.cz
Úvodní foto: pixabay.com