Podíl žen v české vědě slabě klesá, a situace tak nesměřuje k větší genderové vyváženosti. Vyplývá to z Monitorovací zprávy Postavení žen v české vědě za rok 2017, kterou vydává Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek. Jedna z nich bude odvysílána zpět k Zemi – ta, která do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety získá nejvíce hlasů.

Výzkumníci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, 1. Lékařské fakulty UK a dalších pracovišť lékařské genetiky zmapovali u českých pacientek s nádory prsu či vaječníků některé vrozené genové mutace. Díky tomu se zpřesní vyhodnocení významu těchto mutací.

Vědci z buštěhradského Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) v poušti otestují zařízení na výrobu vody ze vzduchu. Systém představí na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji. Dva kontejnery se zařízením odjely v pátek z Buštěhradu do Spojených arabských emirátů. Zařízení budou odborníci v poušti sestavovat na konci července, fungování systému vyhodnotí po šesti měsících, uvedl Tomáš Matuška z UCEEB, který má projekt na starosti.

Aktuální vědecké projekty a nejnovější poznatky v oblasti složitých funkcí genů a jejich interakcí nejen v lidském organismu, vývoj nových diagnostických metod a postupů při léčbě běžných i vzácných chorob, výzkum biologicky aktivních látek včetně chemoterapeutik, proteinové a tkáňové inženýrství a jejich využití v praxi. To jsou jen některá z témat mezinárodní konference nazvané Dny BIOCEV, na níž se 17. a 18. června sešli ve Vestci u Prahy čeští i zahraniční odborníci.

Šest výrobků, které vydržely extrémní podmínky polárních krajů, ocenila dnes Masarykova univerzita ochrannou známkou Testováno v Antarktidě. Jsou mezi nimi čepice, ponožky nebo pohorky, řekli dnes novinářům zástupci Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity.

Díky uzavřenému memorandu o spolupráci, které umožňuje využít odborných znalostí a výzkumných kapacit České zemědělské university, může Středočeský kraj pořídit koncepci udržitelného hospodaření s vodou na jeho území.

Jsou jich biliony a žijí nejen v našich střevech, ale všude možně po těle. Různé bakterie, viry, kvasinky, prvoci a další mikroorganismy tvoří dohromady takzvaný mikrobiom. Ačkoli jsou okem neviditelní, jsou pro náš život naprosto určující, doslova nás ovládají. Jak to dělají? Můžeme ovlivnit mikrobiom, abychom byli zdraví a ve formě? Nejen o tom si přečtete v novém čísle oficiálního periodika Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Nová diagnostická metoda oncoMonitor, kterou vyvíjí čeští vědci, umožňuje z malého vzorku krve odhalit, zda se pacientovi vrací rakovina. Její testování teď pěti miliony podpořil také biotechnologický inkubátor i&i Prague, v praxi by se mohla objevit už letos. Metoda je vhodná pro pacienty, kterým hrozí recidiva i po vyoperování nádoru; včasné odhalení metastáze je totiž po další léčbu klíčové.

Digitální technologie i umělá inteligence, ale třeba i zavlažování suché krajiny či výzkum reakcí na extrémní stres. To jsou témata Česko-izraelského inovačního fóra v pražském Černínském paláci. Po dva dny, 12. a 13. června, se na něm scházejí jak čeští a zahraniční vědci a vývojáři, tak zástupci vládních institucí či technologických firem a start-upů.