Na VUT navrhli novou podobu polární stanice CZ*ECO Nelson

Silný vítr, vlhkost, nízká teplota, vysoké UV záření a téměř nemožnost kopání – s tím vším museli počítat studenti a vyučující z Fakulty architektury VUT, kteří se pustili do návrhu výzkumné stanice v Antarktidě. Objekt, který před čtyřmi lety získal od soukromníka Český antarktický nadační fond má výhledově sloužit vědcům jako sklad, laboratoř a malá ubytovna.

Nová stanice by měla mít aerodynamický tvar zohledňující silný vítr. | Zdroj: Fakulta architektury VUT

Stanice dříve známá jako Eco-Nelson se nachází na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy a je vhodně umístěná zvláště pro polárníky, kteří pokračují dál na stanici J. G. Mendela, kam se čeští vědci každoročně vydávají. Současný stav 30 let staré stanice Eco-Nelson ale neumožňuje, aby byla naplno využívána. „Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň. V Antarktidě sice plíseň sama o sobě není, ale v přímořských oblastech je problém s velkou vlhkostí. Některé stanice se dokonce vlivem plísně časem rozpadnou,“ shrnuje současný stav Martin Kaftan, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.

Čeští polárníci by chtěli stanici v budoucnu využívat jako sklad a zázemí pro výzkum. Přímořská oblast, kde se nachází, je totiž plná života. Zároveň se pobřeží vyznačuje silným větrem přinášejícím abrazivní částice a stejně jako na zbytku kontinentu i zesíleným UV zářením. Stavební materiály proto rychle degradují a jejich výběr je pro architekty zásadní. „Získali jsme data meteorologického měření z nejbližší stanice. Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh. V Antarktidě slunce svítí ze severu a v letním období skoro celý den, ale je nízko. Náš návrh stanice proto počítal i s optimálním umístěním solárních panelů,“ poukazuje na některá specifika stavby v tak extrémních podmínkách Kaftan.

Architekti spolupracují mimo jiné s Aloisem Suchánkem, který má zkušenost s výstavbou polárních stanic. „Pan Suchánek říká, že má několik zásad: jakoukoli část musí být schopni unést 4 chlapi, minimální velikost šroubu je čtrnáctka a do železářství je daleko. Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů. Jsou to takové krabice, které se dají sestavit v Česku a na místě už se jenom zamknou do sebe. Do Antarktidy už přijedou vyplněné tepelnou izolací, která odolá plísním. Vymýšlíme také ukotvení do pohyblivého podloží. Jedna možnost je postavit základ jako rošt z pražců, což je řešení z Mendelovy stanice, nebo využít kovové klece (gabiony), které by se na místě vyplnily kameny, “ říká Kaftan a upozorňuje, že v Antarktidě jsou lidé odkázáni na stavbu bez pomoci strojů. Kromě samotné stavby přemýšlí architekti také nad získáváním energie. Nejvíce pravděpodobné se zatím jeví solární panely a generátor, který by navíc dokázal využít odpadní teplo k vytápění stanice. Užitečnou kuriozitou je zvažované vybavení stanice ekologickou spalovací toaletou, která promění odpad na popel.

Prototyp menšího skladu chtějí architekti vytvořit v právě budované robotické laboratoři na Fakultě architektury a následně ho nejlépe nabídnout například správci některé z horských oblastí, kde by ho lidé otestovali třeba jako útulnu v podobně extrémních podmínkách, alespoň co se týče vlhkosti.

„Cílem Českého antarktického nadačního fondu je podporovat vše, co souvisí s českými vědeckými činnostmi v polárních oblastech a v antarktickém prostoru zvlášť. ČANF se výrazně zasloužil o vyřešení komplikované právní situace kolem původně soukromé základny Eco-Nelson v mezinárodním prostoru chráněného území Antarktidy, když její vlastnictví od jejího zakladatele převzal a smluvně předal odpovědnost za provoz Masarykově univerzitě, resp. Českému antarktickému programu, který sídlí na její Přírodovědecké fakultě. Po tomto kroku došlo k uvedení stanice z pohledu ochrany životního prostředí do akceptovatelného stavu. Stanice byla vybavena povinnými protipožárními, záchrannými a komunikačními prostředky, pořízen byl nový člun, provizorní generátor apod. Tak vznikla myšlenka ve spolupráci s Českým antarktickým výzkumným programem a VUT začít projektové práce na opravu této instalace, nově nazvané CZ*ECO Nelson. Naším cílem je vybudovat moderní vědeckou polární stanici propagující českou vědu a technologie 21. století. ČANF bude vyvíjet veškeré potřebné aktivity, aby byl tento projekt realizován“, uvedl Dušan Jamný, ředitel ČANF.

Ze spolupráce má radost také Pavel Kapler, manažer Českého antarktického výzkumného programu (MU): „Antarktida je kontinent plný naprosto nečekaných překážek, které nás učí stále novým věcem a postupům, ale tím pádem také příležitostí. Jsem velmi rád, že spolupráce našeho programu s ČANF a VUT může do tohoto prostoru přispět něčím, co má potenciál významně zviditelnit Českou republiku, její vědu i technický a v tomto případě též architektonický um.“

Zdroj: VUT
Ilustrační foto: pixabay.com