Jaderné elektrárny dokáží využít jaderné palivo z přibližně jen 5 %. Zbytek materiálu zůstává v palivových článcích, které jsou uchovávány v meziskladech elektráren. Koncept nového zařízení, tak zvaný TEPLÁTOR, který umí využít jaderný odpad, vyvinuli vědci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT a Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni. Koncept nechali v loňském roce patentovat. Autoři nyní hledají lokalitu, pro niž by mohli navrhnout první funkční prototyp. Český patent může přijít do provozu už v roce 2029.

Česko má se spalováním uhlí skončit nejpozději v roce 2038. Teplárny zatím počítají s přechodem na zemní plyn a biomasu, což znamená vysoké investice a zdražování tepla. Hrozí tak, že spotřebitelé přejdou od centralizovaných systémů k malým domovním kotelnám na plyn. Ty nepodléhají tak přísné emisní regulaci a v souhrnu se mohou stát horším znečišťovatelem než kontrolované velké zdroje. Vyšší spotřeba plynu bude navíc tlačit na růst jeho ceny. 

„Teplátor je takový velký papiňák, který se připojí na úložiště energie," popisuje zařízení šéf projektu doc. Ing. Radek Škoda, Ph.D., z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Celé zařízení měří zhruba 6 krát 6 metrů. Jeho výkon je možné škálovat od 50 do 200 MWt. A lze v něm využívat jak vyhořelé jaderné palivo, tak klasické palivové tyče, jaké se dodávají do jaderných elektráren.

Předností Teplátoru je i jeho schopnost zpracovat jaderný odpad, který se dnes skladuje v zabezpečených meziskladech v Dukovanech a Temelíně. Vyhořelých článků je v Česku asi 20 tisíc kusů a postačily by na vytápění v celé zemi po dobu třiceti let. „Dnešní jaderné reaktory vyvíjené v 60. letech jsou schopné využít jen zhruba pět procent energie z paliva, 95 procent jí zůstává ve vyhořelých článcích," dodává doc. Škoda.

Autoři projektu tvrdí, že ať už by se Teplátor plnil jaderným odpadem nebo "čerstvým" palivem, vždy bude cena vyrobeného tepla nižší než ze zemního plynu. Nyní se vědecko-technický tým snaží představit koncept potenciálním investorům a také dosáhnout na dotace určené na přechod od uhlí na čistší technologie. Evropské fondy zatím s podporou jádra vůbec nepočítají.

Podle doc. Radka Škody je v České republice hned několik strojírenských firem, které jsou schopné Teplátor vyrábět. „Proti klasickým reaktorům jde o výrazně jednodušší technologii, kdo dokáže postavit pivovar nebo chemičku, ten může i vyrobit Teplátor. Výrobu musí schválit Státní úřad pro jadernou bezpečnost." 

Nápad využití jádra v teplárenství není zcela průlomové. Už před 50 lety se o malých reaktorech v teplárnách uvažovalo, tehdy ale neměly šanci konkurovat levnému uhlí, a tak se nikdy nedostaly do praxe. Ve výrobě elektřiny se pak prosazovaly stále větší reaktory.

Zdroj: ČVUT
Ilustrační foto: pixabay.com