zeme_vesmir

Česká družice ve vesmíru otestuje experimentální kameru

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) vyšle na oběžnou dráhu nanodružici VZLUSAT-2. Na palubě bude mít mimo jiné experimentální kameru pro průzkum Země. Satelit by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX Elona Muska. Start je naplánován na konec letošního roku.

Projekt bude navazovat na první vyslání satelitu na oběžnou dráhu, které se uskutečnilo před dvěma roky. Je zároveň součástí strategického plánu VZLÚ Space 2030, jehož cílem je do roku 2030 vybudovat na nízké oběžné dráze první českou konstelaci družic, která bude schopna plnit různá zadání podle přání zákazníka. 

Hlavním úkolem pro druhý satelit bude ověřit technologie pro pozdější mise. Družice bude kromě experimentální kamery vybavena jednotkou pro přesné řízení polohy a také další generací přístrojů, které byly použity už u prvního projektu.

Podle ústavu je nutné ověřovat nové technologie ve vesmíru, a to i přes pokročilá testovací zařízení umístěná na Zemi. „Z tohoto důvodu také chystáme VZLUSAT-2 a v krátkém sledu i třetí družici VZLUSAT-3, která nabídne možnost ověřit technologie i soukromým společnostem, které potřebují získat takzvanou flight heritage, tedy doklad, že jejich zařízení funguje ve vesmíru. Firmy se pak mohou přihlásit například jako subdodavatelé do misí ESA (Evropské kosmické agentury),“ uvedl vedoucí oddělení družicových systémů VZLÚ Juraj Dudáš.

Do přípravy satelitu se zapojilo i nové oddělení družicových systémů, které ústav otevřel na konci minulého roku v Brně. Brněnské pracoviště tak pomohlo navýšit personální kapacity VZLÚ nutné pro budoucí vesmírné projekty.

Výzkumný a zkušební letecký ústav je národní centrum pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice. Nanodružice VZLUSAT-1 shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Ilustrační foto:pixabay.com

49678500083_f0760cc3f1_b

Rada vlády podporuje stabilitu a rozvoj vědního systému v boji s pandemií

Pravidelné zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace proběhlo pod vedením jejího předsedy, kterým je premiér Andrej Babiš, ve čtvrtek 30. dubna 2020 formou videokonference - vzhledem k trvajícím vládním opatřením vůči epidemii koronaviru. K hlavním bodům jednání patřily výkon a přínosy výzkumných center (VaVpI), harmonogram hodnocení vysokých škol dle platné metodiky a technická realizace opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2021+ k řešení urgentních výzev  ve výzkumu. Rada doporučila svému předsedovi jmenovat indického fyzika Ajaya Kumara Sooda novým členem Mezinárodní rady.
Vybrané závěry jednání opět reflektovaly současnou situaci ohrožení koronavirovou pandemií.

V reakci na situaci kolem pandemie přijala Rada na začátku konferenčního jednání prohlášení:

Rada pro výzkum, vývoj a inovace pečlivě sleduje informace o zapojení výzkumných organizací do boje proti pandemii způsobené novým typem koronaviru SARS-CoV-2 a podtrhuje roli výzkumu při řešení krizových situací s celospolečenským dopadem.

Rada v této souvislosti oceňuje mimořádné nasazení a úsilí vědců, vědkyň a všech pracovníků v oblasti výzkumu, kteří se do aktivit směřujících k potírání pandemie zapojili.

Za současné situace bude proto Rada i nadále všestranně podporovat stabilitu a rozvoj systému vědy a výzkumu, s cílem posilovat jeho schopnost adekvátní reakce na neočekávaná rizika a hrozby.

V prvém bodě jednání se členové Rady zabývali vědeckým výkonem, potenciálem socio-ekonomických přínosů a organizačním uspořádáním výzkumných center financovaných z Národního programu udržitelnosti II – na podkladě materiálů předložených Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem zdravotnictví a Akademií věd ČR. Rada a její předsednictvo návazně ve spolupráci s poskytovateli předloží zprávu o dalším fungování tzv. VaVpI center.

S ohledem na opakované změny situace v pokračujícím nouzovém stavu a pohyblivý schodek státního rozpočtunebylo řešeno pravidelné témaNávrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum. „Vítáme prohlášení pana premiéra a vicepremiéra Havlíčka, že věda a výzkum je jednou z vládních priorit, i jejich snahu, aby nebyla věda podfinancována,“ sdělil první místopředseda Rady Petr Dvořák.

Návazně na významnou úpravu vnesenou do Národní politiky VaVaI 2021+ na březnovém jednání nyní Rada projednala návrh postupu technické realizace opatření č. 27. Toto opatření umožňuje ve značně operativním módu finančně podpořit výzkumné programy zaměřené na řešení definovaných hrozeb s globálním dopadem jako je například obrana proti onemocněním typu COVID-19. „Chtěli bychom podporovat komplexní výzkumné programy zacílené na konkrétní rizika a hrozby využívající znalostní potenciál základního výzkumu opírající se o mezinárodní kontext a směřující k výsledkům aplikovatelným v praxi,“ uvedl místopředseda Rady Pavel Baran.

Předsednictvo Rady připraví ve spolupráci se zainteresovanými členy Rady jednání u kulatého stolu s cílem diskutovat aktuální stav a perspektivy výzkumu v oblasti biologie virových nákaz, zejména způsobených koronavirem SARS-CoV-2.

Rada dále schválila materiál „Hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených v roce 2018“, který bude předložen na jednání vlády.

V dalším z bodů obsáhlého jednání diskutovali členové Rady Změnu harmonogramu hodnocení v segmentu vysokých škol podle Metodiky 2017+ předloženou MŠMTPrvní místopředseda Rady vyjádřil souhlasné stanovisko s posunem časového plánu, což dává předpoklad k provedení plnohodnotné evaluace, včetně tzv. on-site visits, které představují klíčový prvek procesu. „Setkání odborníků by při dodržení původního harmonogramu nebylo možné vzhledem k uzavření hranic a plošnému omezení pohybu osob napříč Evropskou unií, a nejen Unií. Zrušení on-site visits by znamenalo částečně rezignovat na kvalitu hodnocení,“ upozornil Petr Dvořák.

Rada doporučila svému předsedovi jmenovat členem poradního orgánu, tzv. Mezinárodní rady, prof. Ajaya Kumara Sooda, předního indického fyzika a vědce v oboru nanotechnologií, kterého nominovala indická vláda. Profesor Sood působí na Indian Institute of Science (IISc) a Jawaharlal Nehru Centre for Advanced Scientific Research v Bangalore. Tato nominace je reakcí na nabídku, kterou učinil premiér Babiš již v loňském roce při oficiální návštěvě Indie.

_______________________________________________________________________

Zdroj: tiskové sdělení RVVI

Ilustrační obrázek: