Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku loni dosáhly rekordních 90,4 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 10,3 miliardy, tedy o 12,8 procenta. Podíl výdajů na vědu na hrubém domácím produktu byl ale menší než v letech 2013 až 2015, kdy se ČR blížila průměru Evropské unie. Uvedli to Martin Mana a Marek Štampach z Českého statistického úřadu.
Většina zdrojů financování výzkumu a vývoje v ČR pochází z podnikatelského sektoru, v roce 2017 to bylo 53,8 miliardy korun. „V roce 2009 byly soukromé výdaje na úrovni vládních, od té doby ale vzrostly zhruba dvakrát, kdežto vládní o jednu třetinu,“ řekl Mana. Na celkových výdajích na výzkum a vývoj se tak soukromé podniky loni podílely ze 60 procent.
Výdaje z veřejných tuzemských zdrojů činily 31,2 miliardy korun (35 procent), což byla částka o desetinu větší než v letech 2015 a 2016. Největší část byla vynaložena na výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách (14 miliard korun) a v ústavech Akademie věd ČR (8,8 miliardy korun). Výrazně ubylo „evropských peněz“, na něž si čeští vědci za minulé roky zvykli. Zatímco v letech 2012 až 2015 šlo ze zdrojů Evropské unie na vědu a výzkum v ČR vždy více než deset miliard korun, loni to byla už ani ne polovina, tedy pouze 4,3 miliardy.
Kam tečou finance
Podniky loni z domácích i zahraničních veřejných zdrojů obdržely celkem 5,3 miliardy korun. Ze 60 procent byly podpořeny soukromé domácí firmy, ze čtvrtiny veřejné podniky a z 15 procent soukromé podniky pod zahraniční kontrolou.
Výdaje na výzkum a vývoj vzrostly v podnikatelském sektoru meziročně o 16 procent a dosáhly 56,8 miliardy korun. „Jedna pětina pak připadá na vrub vysokoškolského sektoru, 17 procent patří vládnímu sektoru, kde dominantní roli hrají ústavy Akademie věd ČR,“ doplnil Mana.
Na mzdy šlo dvakrát víc peněz než před osmi roky
Výrazně rostou zejména výdaje na mzdy. Běžné výdaje – mzdové, ale i další režijní náklady – v podnikatelském sektoru činily v roce 2010 zhruba 25 miliard korun, zatímco loni 51,6 miliardy. Vládní a vysokoškolské náklady byly v roce 2010 přibližně na deseti miliardách korun. „U vysokoškolského sektoru se zvýšily do roku 2017 zhruba o 75 procent na 17,2 miliardy, u vládního o čtvrtinu na 12,9 miliardy korun,“ uvedl Mana s tím, že trend je stejný jako v západních zemích.
Z regionálního pohledu dominuje vědě a vývoji Praha, kde jsou vysoké školy, ústavy, ale i silný podnikatelský sektor. Loni bylo v Praze vynaloženo více než 30 miliard korun, dalším v pořadí byl Jihomoravský kraj s více než 15 miliardami, kde podobnou roli jako Praha hraje Brno s několika důležitými univerzitami a mezinárodními výzkumnými institucemi. Do Středočeského kraje pak šlo přes 14 miliard. „Před deseti lety ale byla dominance Prahy výraznější. Tehdy vynaložila 45 procent celkových výdajů v celé ČR, v roce 2017 to bylo 35 procent,“ dodal Mana.
Zdroj: ČT24, ČSŮ