Včas odhalit škůdce pomůže pěstitelům zeleniny česko-slovenský projekt

Současné zemědělství se potýká s kombinací negativních vlivů, které zásadně ovlivňují výslednou kvalitu i kvantitu pěstovaných plodin. V důsledku klimatické změny jsou rostliny vystavované stresu už od počátečních fází růstu a jsou tak náchylnější k poškození různými patogeny nebo škůdci. Na včasnou detekci škodlivých organismů se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s dalšími partnery. Experti vyvinuli metody, které pomohou v rané fázi odhalit vybrané choroby, které pěstitelům způsobují největší ztráty.

Do projektu se zapojily vědecké týmy z Česka a Slovenska pod vedením projektového partnera, zemědělského podniku MORAVOSEED CZ a.s. Na Agronomické fakultě MENDELU se odborníci soustředili na detekci například háďátek, fytoplazmy stolburu rajčat nebo bílé hniloby česnekovitých. „Pěstitel nebo i zahrádkář za námi může přijít se vzorkem, když si není jistý, a my mu jsme schopní potvrdit, jestli je to daná choroba nebo něco jiného. Například u fytoplazmy jsou projevy v určitých fázích velmi podobné různým fyziologickým poruchám spojeným třeba s nevhodnou výživou. U nás v laboratoři pěstitel získá potvrzení, že opravdu jde nebo naopak nejde o danou chorobu“ vysvětluje Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin.

K detekci vybraných patogenů využívají odborníci na Agronomické fakultě analýzu druhově specifické DNA pomocí metod molekulární genetiky. „Zjišťování probíhá na podobné bázi, jako se dnes provádí testování koronaviru v lékařství, a to především s využitím PCR metody v reálném čase,“ popisuje koordinátor projektu za MENDELU Aleš Knoll z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.

Na které choroby se vědci zaměří, dopředu vybírali pěstitelé prostřednictvím dotazníku. Cílem projektu tak bylo co nejvíce reagovat na aktuální potřeby českého a slovenského zelinářství. „Například u fytoplazmy stolburu rajčat dochází k deformaci rostlin. Je to onemocnění přenášené bodavě savým hmyzem a působí velké problémy z hlediska výnosu. Stejně tak u bílé hniloby česnekovitých může dojít ke snížení výnosů, když se objeví například při skladování česneku nebo cibule. To potom může vést ke kontaminaci větší části produkce,“ doplňuje Vyhnánek.

„Díky včasné a správné identifikaci škodlivých organismů jsou pěstitelé schopní minimalizovat nejenom produkční, ale i finanční ztráty. Dalším kladem je umožnění cíleného použití chemických přípravků na ochranu rostlin, a tedy možnost snížení jejich dopadu na životní prostředí,“ upozorňuje Knoll v reakci na snahy Evropské unie omezit používání chemických látek v zemědělské a potravinářské výrobě.

Vedle odborníků z MENDELU se do projektu přeshraniční spolupráce zapojili také vědci z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě a Slovenské polnohospodářské univerzity v Nitře. Ti se věnovali především virovým patogenům a hledali u zeleniny také geny odolnosti vůči vybraným fytopatogenům. Propojení mezi akademickou sférou a samotnými pěstiteli pak v rámci projektu zajistil podnik MORAVOSEED CZ a. s.

Projekt potrvá do ledna příštího roku. Díky nákupu nového vybavení ale vědci budou moci pokračovat ve stejné činnosti i do budoucna. „Naším cílem bylo, aby pro farmáře vznikl důvěryhodný partner s potřebným vybavením a možnostmi pro rychlou detekci a následně i poradenskou činnost,“ dodává Knoll. Projekt INTERREG podpořila Evropská unie více než 340 tisíci EUR.

Zdroj: MENDELU
Ilustrační foto: pixabay.com