Nejvýznamnější vědecký grant v České republice, Akademickou prémii, dnes obdrží tři vědci, kteří patří k mezinárodním špičkám ve svých oborech: Jiří Hejnar z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV ČR), Pavel Janoušek z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Martin Markl z Matematického ústavu AV ČR. Ocenění jim odpoledne předá při slavnostní ceremonii předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Každý z vědců získá až 30 milionů korun na výzkum v dalších šesti letech. V tiskové zprávě to sdělila AV ČR.
Hejnar je významným genetikem, jenž od roku 1996 pracuje jako vedoucí Oddělení virové a buněčné genetiky v Ústavu molekulární genetiky, dlouhodobě je též členem rady ústavu. "Předmětem našeho zájmu jsou retroviry, hojně studovaná skupina virů, jejichž dědičná informace zapsaná v molekulách RNA se přepíše do DNA, tedy zcela obráceně, než jsme zvyklí u jiných virů a organismů," popsal svůj výzkum. Retroviry svoji DNA začlení do DNA napadeného hostitele a vytvoří tzv. provirus.
Retroviry způsobují závažná onemocnění člověka jako HIV-1 a nemoci hospodářských zvířat, například leukémii skotu, koček či drůbeže. Při výzkumu podpořeném Akademickou prémií se Hejnarův tým zaměří mimo jiné na to, v jakém kontextu hostitelské DNA se začleněné proviry mohou přepisovat a tvořit potomstvo a co naopak podmiňuje umlčení proviru. "Dostáváme se tak k problému latence HIV-1, což je zásadní překážka na cestě k úspěšné léčbě infekce tímto virem," uvedl. Na výzkumu chce spolupracovat s českými, ale i německými, americkými či tchajwanskými partnery.
Janoušek je předním odborníkem na literární a divadelní teorii a dějiny české literatury 20. století. Ve dvanáctileté historii Akademické prémie je teprve druhým laureátem z oblasti humanitních věd. K nejvýznamnějším výstupům jeho týmu patří čtyřdílné Dějiny české literatury 1945-1989. V současnosti připravuje projekt Česká literatura a kultura v protektorátu.
Akademická prémie týmu podle Janouška otevře možnost hlouběji se orientovat na literární a kulturní dějiny první poloviny 20. století, reflexi soudobých literárních dějin nebo proměn umělecké tvorby související s proměnou komunikace pod vlivem nových médií, ale i problematiku vztahu mezi textem a divadlem.
Markl se specializuje na algebraickou topologii, homologickou algebru a matematickou fyziku. Zásadních výsledků dosáhl především ve spojitosti s operádami, což jsou množiny, které lze spojitě deformovat, aniž by se měnily jejich globální vlastnosti. "Příkladem takového prostoru je plovací kruh. Ten zůstane kruhem, ať jej nafoukneme sebevíc, pokud ovšem nepraskne - pak jeho deformace přestane být spojitá," přiblížil Markl.
Operády se hodí také ke studiu Feynmanových diagramů v teorii strun, vstupují i do teorie pole, vrcholových algeber i jiných oborů matematické fyziky. Výzkum podpořený Akademickou prémií se zaměří i na roli operád v ostatních oborech a na jejich obecné vlastnosti.
Akademická prémie se udílí dvanáctým rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy. Obdržet ji mohou pouze jednou za život.
Zdroj: ceskenoviny
