Science Europe k rozpočtu Horizonu Europe a podpoře základního výzkumu:
Podle názoru autorů by měl příští rámcový program pro léta 2021-2027 disponovat odpovídajícími účelově vázanými prostředky. V přehledu jsou uvedeny důvody potřeby zvýšení celkové částky pro výzkum a inovace. Základním argumentem je nutnost, aby Evropa podporovala růst své ekonomiky, konkurenceschopnost firem a celkově přispívala k prosperitě a rozvoji. Jedná se také o nutnost řešit lokální i celosvětové problémy, udržovat schopnost a kapacitu Evropy vytvářet a využívat nové poznatky vycházející z vědy, výzkumu a inovací, což nelze uskutečnit bez dostatečného financování. Evropa jako celek v posledních desetiletích investice do výzkumu zvýšila a ve své strategii Europe 2020 stanovila cíl vynakládat na výzkum a investice 3% HDP. Avšak členské státy ve výdajích na výzkum a vývoj zaostávají ve srovnání s jinými rozvinutými zeměmi jako jsou Spojené státy americké, Japonsko a Jižní Korea. Obdobná je situace v případě patentových přihlášek. V jejich podávání nyní Evropě závažným způsobem zaostává a důvodem je to, že jiné státy (zejména v Asii a severní Americe) nabízejí lepší podmínky pro inovace a vývoj nových technologií.
Science Europe dále připomíná, že v Horizonu 2020 má jít o podporu excelentního výzkumu, ale tři čtvrtiny žádostí musí být odmítány, i když mohly mít jasné a smysluplné dopady. Evropská komise má co se týče Horizonu Europe značná očekávání. Více finančních prostředků by vedlo k nárůstu počtu pracovních míst, růstu HDP a rozvoji inovací. Avšak rozpočet navrhovaný Evropskou komisí dle Science Europe nepředstavuje ve srovnání se současným rámcovým programem H220 žádné zlepšení.
Science Europe rovněž vydalo vyjádření na podporu základního výzkumu. Připomíná potřebu udržet si vynikající vědce a přilákat další, rozvíjet poznatky, rozumět světu kolem a hledat odpovědi na dnešní i budoucí otázky. K tomu slouží zejména Evropská výzkumná rada (ERC) i program Marie Sklodowska-Curie (MSCA). Na závěr autoři uvádějí potřebu vydláždit cestu pro budoucí inovace. Becquerel, Planck ani Einstein nemohli tušit, že to, co započalo jako základní laboratorní pokusy, povede k vývoji fotovoltaiky a dalších technologií, které jsou dnes běžně využívány v každodenním životě. Je zde uveden příklad Evropského spalačního zdroje (European Spallation Source ERIC), který je nyní budován ve Švédsku. Lze jej přirovnat k obřímu mikroskopu pro studium řady materiálů – plastů, léčiv, strojů, bílkovin, molekul a nanotechnologií. Jeho přípravnou studii financoval v rámci minulého 7. rámcového programu Program výzkumných infrastruktur. Toto zařízení je jediné svého druhu na světě a očekávají se od něj objevy v řadě oborů počínaje fyzikou přes materiálovou vědu, přírodní vědy, energetiku, ekologii až po kulturní dědictví.
Science Europe je asociací evropských výzkumných a výzkum financujících organizací a sídlí v Bruselu. Nyní má 43 členských organizací ze sedmadvaceti zemí.
Zdroj: grant-garant.cz
