Pardubická společnost Pardam začne vyrábět vlákna oxidu křemičitého revoluční technologií, kterou se jí podařilo vyvinout ve spolupráci s Univerzitou Pardubice. Nový materiál má ochránit proti vlhkosti jakýkoli jiný materiál a zároveň zachytit nežádoucí látky ze vzduchu. Podobný projekt prý ještě nikdo neřešil. Technologická agentura ČR (TA ČR) projekt podpořila částkou 5,1 miliónu korun.
„Projekty výzkumných pracovníků s odborníky z praxe jsou velmi efektivní. Do výzkumu se často zapojují i studenti, kteří mohou aktivně pracovat na prakticky zaměřených výzkumných úkolech a následně vidět hmatatelné výsledky práce, což je motivuje na dráze výzkumu a vývoje setrvat,“ uvedl předseda TA ČR Petr Očko.
Agentura projekt podpořila v rámci programu ALFA, který cílí na oblast aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje.
Univerzita Pardubice pracovala na vývoji receptury pro výrobu vláken, podílela se na zkušební výrobě vláken a vyrobená vlákna charakterizovala, zatímco pracovníci firmy, která se výrobou vlákenných nanomateriálů zabývá od roku 2009, řešili optimalizaci výrobní technologie tak, aby byla schopná daná vlákna opravdu vyrobit.
Vlákna jsou podélné útvary o průměru v řádu mikrometrů a velké délce. Jejich výroba představuje komplexní proces, v němž hraje roli řada různých parametrů, jejichž nastavení určuje výsledné vlastnosti materiálu, který je z vláken vyroben. Vlákna se používají například ve filtračních procesech jako separátory či anody v Li-ontových bateriích, plnivo pro keramické či polymerní kompozity. S vlákny se navíc oproti nanočásticím mnohem lépe manipuluje a lze je zpracovávat konvenčními technologiemi do celé řady produktů.
„Vyvíjeli jsme anorganická vlákna z oxidu křemičitého s velkým měrným povrchem technologií odstředivého zvlákňování. Nově vyvinutý postup výroby vlákenných sorbentů (látky, které mají schopnost na sebe vázat látku jinou) pro průmyslové použití je z hlediska technologie a výstupu zcela inovativní,“ vysvětlil Jan Macák, vedoucí vědecký pracovník Centra materiálů a nanomateriálů při Fakultě chemicko-technologické.
Nový materiál je podle něj schopen nasorbovat (pojmout) větší množství vlhkosti na jednotku své hmotnosti, rovněž je možné jej daleko rychleji regenerovat při nižších teplotách, což přinese ekonomické úspory.
„V rámci projektu jsme na univerzitě také vyvinuli unikátní analytický software. Ten umožní na základě využití obrázků z elektronového mikroskopu s velkou přesností určit důležité rozměrové údaje, jako např. průměr nanovláken a velikost pórů,“ dodal.
Filtry pro spalovací motory
Pardubičtí výzkumníci ujišťují, že technologie bude schopna v budoucnu vyrábět průmyslové množství materiálu nové generace. Výsledný materiál bude podle nich možné použít nejen jako sorbent, ale také jako nosič pro katalytické nanočástice, což umožní konstrukci unikátních katalytických filtrů pro spalovací motory.
Společnost již zahájila jednání s potenciálními partnery, kteří začali pracovat na testování materiálu a hledání optimální aplikace.
Zdroj: Novinky