Strojírenská firma Vítkovice Heavy Machinery pomáhá stavět „ruský CERN.“ Obří části magnetu urychlovače částic dorazily do Spojeného ústavu jaderných výzkumů (Joint Institute for Nuclear Research – JINR) se sídlem ve vědeckém městě Dubně v Rusku.

Urychlovač buduje ústav JINR, označovaný za ruský CERN, v rámci projektu NICA za 400 milionů dolarů. „Ruský urychlovač částic je obdobou zařízení známého z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Rozměry výsledného celku vyrobeného v Ostravě jsou úctyhodné. Průměr středového kruhu je 6,6 metru, délka celého kompletu dosahuje devíti metrů, výška je osm, šířka 7,6 metru a hmotnost zařízení 690 tun,“ upřesnil generální ředitel společnosti Vítkovice Heavy Machinery (VHM) Daniel Kurucz.

Podotkl, že část magnetu pro urychlovač stojí zhruba 35 milionů korun. Hodnota všech prací a dodávek je ale ještě o několik milionů vyšší. Samotné výrobě předcházela společná práce VHM a JINR na výrobní dokumentaci.

Zakázka pro jaderný výzkum je důležitá nejen pro VHM a nejen kvůli tržbě. „Význam kontraktu je také v obrovských referencích,“ uvedl Kurucz. Význam této zakázky pro Česko potvrdil už před dvěma lety i Petr Závada z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, vědecký tajemník výboru pro spolupráci s CERN.

„Je to jen dobře, když se takový kontrakt podaří získat české firmě. Nejde jen o dobrý obchod pro český průmysl, ale i o dobrou zprávu pro českou vědu. Samotná zakázka může pomoci s rozvojem technologií, firmám dělá velkou reklamu, a co se týče vědy, takto unikátní zařízení přivítají vědci celého světa,“ vysvětlil Závada. „Je dobře, že k našim firmám, které dodávaly součástky při výstavbě CERN, jako byla například společnost Vakuum Praha, se přidala další,“ zmínil.

Výrobu obří části magnetu zdržely finanční potíže společnosti

Zakázku získaly VHM už v lednu 2016, a to především díky uzavřenému výrobnímu cyklu, ve kterém hraje podstatnou roli vlastní ocelárna produkující kvalitní ocel.

Výroba obří části magnetu měla trvat dva roky a skončit loni. Protáhla se však o téměř sedm měsíců. Společnost VHM, která patřila do vítkovického holdingu Jana Světlíka, se totiž stejně jako celý holding dostala do finančních potíží a musela výrobu v ocelárně pozastavit.

Znovu se ji podařilo rozjet až letos v dubnu poté, co získala peníze na restart od společnosti SPV VTK Jaroslava Strnada. Ta je nyní jejím spoluvlastníkem a postupně ji přebírá.

Zdroj: idnes.cz