Mokřady dokážou vodu nejen zadržet, ale také vyčistit od škodlivých látek. Výzkumníci z Technické univerzity v Liberci (TUL) to zjistili ve Zlatých Horách a v lokalitě Hájek na Karlovarsku. Nyní chtějí postavit a otestovat velký mokřadní systém, který by se dal použít pro čištění vod od pesticidů.
Mokřadům se vědci z Liberce pod vedením Miroslava Černíka z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace věnují více než deset let. „Nejdříve jsme je zkoumali z pohledu čištění důlních vod, které jsou znečištěné železem, manganem nebo sírany,“ řekl Černík.
Běžně se tyto vody čistí přidáním látek, které způsobí vysrážení nečistot. To je však možné jen při vysokých koncentracích škodlivin, naopak při nízkých je tato metoda neefektivní. „V tuto chvíli je dobré ji vyměnit za mokřad, který funguje sám,“ uvedl vědec.
Umělý mokřad v laboratoři
S kolegy zkoumal přirozený mokřad ve Zlatých Horách na Jesenicku, který čistí vodu vytékající z odvalu po těžbě. „Léta jsme ho pozorovali a pokusili se postavit podobný. Ten ale zcela nefungoval, protože jsme ještě plně nerozuměli procesům, které v mokřadu probíhají,“ popsal Černík. Znalosti ze Zlatých Hor výzkumníci zúročili později v lokalitě Hájek na Karlovarsku.
V odvalu po těžbě tam před několika desetiletími skončily i látky, které vznikly jako odpad při výrobě lindanu a jsou mu velmi podobné. Lindan je látka, která se používala jako pesticid a insekticid, v roce 2009 ji ale zakázala Stockholmská úmluva. Mimo jiné je karcinogenní a pro ryby toxická. Látek podobných lindanu je podle Černíka v Hájku kolem 5000 tun.
Výzkumníci se podíleli na projektu v letech 2011–2016, který měl odval v Hájku zabezpečit tak, aby nebyl rizikem pro životní prostředí. Vyzkoušeli různé látky a metody, jak z vody vytékající z kontaminovaného území odstranit škodliviny. Výsledkem byl systém o třech částech. „Má aktivní stěnu obsahující železo, které působí jako redukční činidlo, dále biologickou část s rašelinou a potom mokřad, kde se na kořenovém systému rostlin voda dočišťuje,“ uvedl.
Mokřad umí rozložit i pesticidy
Problémem pesticidů a podobných látek je, že v přírodě se téměř nerozkládají. Po průchodu aktivní stěnou a rašelinou si s nimi ale mokřad dokáže poradit. Hodnoty škodlivin ve vodě tak mohou klesnout až o dva řády. Nyní chtějí výzkumníci vybudovat a otestovat větší systém, který by problém Hájku vyřešil a zároveň se dal použít i v jiných oblastech. Spolu s kolegy z Česka, Polska, Francie a Nizozemska se ucházejí o peníze z evropského programu LIFE, který je zaměřený na životní prostředí. Podle Černíka jsou lokality s podobným problémem po celé Evropě.
V programu LIFE na letošní rok je více než 200 milionů eur, celkem se o ně uchází 629 projektů z celé Evropy. Z Česka se o peníze přihlásilo 20 projektů. O tom, kteří žadatelé peníze dostanou, se bude rozhodovat v první polovině příštího roku.
Autor: kar
Zrdoj: ČT24
